Co musí udělat prezident republiky, aby byl žalován za velezradu? Třeba spojit se s cizí mocí, podkopávat ústavní řád České republiky a podobně. Co se musí stát, aby novináři a politici místo velezrady mluvili o vlastizradě? Stačí, aby se téma objevilo ve veřejném prostoru – což je poslední dobou prakticky neustále. Rozdíl mezi vlastizradou a velezradou je přitom zcela jasný.
Zjednodušeně řečeno je v České republice zhruba 10 milionů lidí, kteří se mohou dopustit vlastizrady. Například u kojenců a dětí obecně by jejich stíhání samozřejmě nebylo možné a spáchání skutku si dovedeme představit jen obtížně.
Naproti tomu je v Česku právě jeden jediný člověk, který se může dopustit velezrady, a tím je prezident republiky. Jednoduché, že? Přesto se v otázce stále chybuje.
Až na doživotí
O možnosti podat na prezidenta Zemana tzv. ústavní žalobu se znovu hovoří v souvislosti s jeho výroky na adresu Bezpečnostní informační služby.
Lidové noviny k tématu přinesly před šesti dny obsáhlý text, který výstižně rozebral rozložení sil v Senátu, odkud by iniciativa směrem k žalobě za velezradu měla vzejít. Text měl jedinou podstatnou vadu: hned v titulku se totiž chybně psalo o vlastizradě. (Nyní už je titulek opraven.)
Vlastizrada je trestným činem, zařazeným do hlavy deváté trestního zákoníku, tedy mezi trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci. Dopustit se jí může občan ČR, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky, teroristického útoku, teroru nebo sabotáže. Sazba činí patnáct až dvacet let, vynesen může být i výjimečný trest.
Jak už bylo řečeno, z principu nestíhatelný prezident se vlastizrady dopustit nemůže.
Ale pozor – aby to nebylo tak jednoduché: Historicky byla součástí trestního řádu i velezrada. Mezi lety 1948 až 1961, kdy byl sepsán nový trestní zákon, se tak v tehdejším Československu trestal pokus o zničení či rozvrácení lidově demokratického zřízení nebo společenské a hospodářské soustavy republiky, základní sazba byla od 10 do 25 let. Uložit bylo možné i doživotí nebo trest smrti, velezradu v roce 1961 nahradily úžeji vymezené trestné činy vlastizrady a válečné zrady.
Prezidentské velezrady
S velezradou je potíž, kdykoli se objeví ve veřejném prostoru. Poprvé se o ní v dějinách samostatné ČR vážně mluvilo v roce 2004, kdy chtěl senátor Zdeněk Bárta (nezařazený za KDU-ČSL) stíhat prezidenta Václava Klause kvůli nečinnosti při doplňování Ústavního soudu. Pře tehdy utichla, když prezident začal konat.
Velezrada je definována jako „jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu“. Trestem může být jen ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
V dobách Bártovy iniciativy podával k Ústavnímu soudu žalobu na prezidenta výhradně Senát, v souvislosti se zavedením přímé volby došlo ke změně – dnes je podání podmíněno i souhlasem Poslanecké sněmovny.
Právě vysoká kvóra nutná v obou komorách parlamentu jsou důvodem, proč řada odborníků považuje institut ústavní žaloby za prakticky nepoužitelný. V Senátu je třeba souhlasu dvou třetin přítomných senátorů, ve sněmovně dokonce ústavní většina minimálně 120 všech poslanců.
Před Ústavním soudem stál v roce 2013 Václav Klaus kvůli své novoroční amnestii – ovšem až po skončení mandátu. To byl také důvod, proč soud řízení zastavil. „Ústavní soud vyšel z toho, že primárním účelem toho řízení je v podstatě odstranění z funkce prezidenta, který poškozuje zájmy státu a právního státu, což neplatí v případě, kdy uplynulo funkční období bývalého prezidenta,“ zdůvodnil tehdy rozhodnutí generální sekretář soudu Ivo Pospíšil. Před soud tehdy Klause poslalo 38 senátorů.
Odvolejte Babiše, nebo…
Není to poprvé, co jsou kvůli krokům a výrokům prezidenta Zemana podávány návrhy, aby byl proces ústavní žaloby spuštěn.
Před dvěma lety Zeman potvrdil částku, kterou ČR zaplatila jako výkupné za Češky unesené v Pákistánu. TOP 09 ho tehdy vyzvala k demisi, jinak prý začne sbírat podpisy pro podání ústavní žaloby. „To je na odstoupení, nebo na podání žaloby k ústavnímu soudu, aby rozhodl, zda není jeho chování vlastizradou,“ prohlásil tehdy ve sněmovně 1. místopředseda strany Marek Ženíšek.
O podání ústavní stížnosti se pak mluvilo ještě několikrát, nejblíž k tomu měl Senát loni na jaře, kdy prezident otálel s odvoláním ministra financí Andreje Babiše. Tehdy byly údajně připraveny návrh podepsat dvě třetiny senátorů. Důvod pominul, když Zeman Babiše odvolal a na jeho místo jmenoval Ivana Pilného.
Letos na jaře se o proceduře vedoucí k možné ztrátě mandátu hovořilo v souvislosti s kauzou novičok a jeho údajné výroby a skladování v České republice.
Vyšlo na webu Hlídacípes.org
