Buď Evropa opět objeví svoji duši, nebo ji úplně ztratí. Tak reagoval na vlnu uprchlíků, která se valí Evropou, italský ministr zahraničí Paolo Gentiloni v rozhovoru pro list Il Messaggero. A dodal: „V reakci na imigraci představila Evropa to nejhorší, co má: Sobectví, nahodilost rozhodování a hádky mezi členskými státy.“
Gentiloni velmi emotivně hovořil o chaotických scénách, které jsme viděli před několika dny na řecko-makedonských hranicích. Je samozřejmě poněkud podivné, že to říká právě on, protože ještě daleko dramatičtější scény se v případě běženců odehrávají v italských výsostných vodách už dva roky. Ministr ale řekl i něco, co je trefné a velmi varující: „EU by měla zastavit hašteření a společně pracovat na řešení krize a nedovolit kolaps schengenských dohod.“
Jenže v tom je právě největší problém – ukázalo se, že Evropská unie, když čelí zásadní krizi, nedokáže jednat společně, utíká k omezeným řešením, jež prosazují národní státy, a potýká se s velkou bezradností. Vše to korunuje pohled na neschopnou bruselskou byrokracii, slabý europarlament a na dovolence zjevně odpočívající Evropskou komisi.
Když se jedná o ekonomickou, finanční, bankovní a sociální krizi v Řecku, země EU se nakonec ještě dohodnou, protože kromě vyprazdňování peněženek daňových poplatníků nemá řeckou tragédii nikdo v jiných členských státech přímo na očích.
Jenže imigranty obyvatelé všech členských států vidí, slyší, cítí. Je to tady a teď.
A za této situace, která je zjevně pro některé nezvladatelná, začínají jednotlivé evropské země „vymýšlet“ svá řešení a vykřikují populistická hesla. Jako ministr financí Andrej Babiš, který by chtěl zrušení Schengenu. To ale není žádné řešení problému, jen jeho zabetonování.
Bohužel se v současné imigrační krizi ukazují mnohé slabosti Evropské unie.
Například o jednotné imigrační politice se hovoří 20 let, ale ve skutečnosti nic takového neexistuje. Jak je to možné?
Schengenský prostor funguje léta a pořád se zdůrazňuje, že u toho je nutná velmi důsledná ochrana vnějších hranic Evropské unie. Jak je možné, že na některých místech pořád neexistuje (například na maďarsko-srbských hranicích)?
O evropské armádě se tak porůznu na evropských fórech hovoří také přes dvacet let. Ta by mohla například hlídkovat v mořích u Itálie či Řecka. Jak je možné, že nic takového neexistuje?
Evropské státy nejvíce zasažené uprchlickou vlnou by měly dostat větší pomoc od dalších členských zemí EU. Jak je možné, že někdy ji dokonce odmítají, že nikdo to není schopen (Brusel má asi jiné starosti) koordinovat a že dotační pomoc (příkladem je třeba Maďarsko a Řecko) je rozdělována nespravedlivě a nesmyslně?
Co celou dobu dělá předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker? Je někde na jachtě? A co dělají jeho eurokomisaři? Že někdy o uprchlících hovoří, neznamená, že něco i konkrétně řeší a že je to dobré řešení.
Imigrační krize zastihla Evropskou unii nepřipravenou, nerozhodnou, a tedy v základních věcech slabou.
Je to obrovské varování. Představme si, co by se stalo, kdyby se na Evropu začal skutečně sápat ruský medvěd. Viděli bychom snad opět ruské tanky na Václavském náměstí?
Ne, to není strašení, stávající situace by měla být posledním varováním pro EU. Protože může být hůř. Daleko hůř.
[ctete-sf]404[/ctete-sf]
