Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / Liselottediehl / CC BY-SA 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / Liselottediehl / CC BY-SA 4.0
Vlny veder v Evropě jsou čím dál tím nebezpečnější a vysoké teploty se již začaly promítat i do rozhodování turistů, kam se v létě vydají na dovolenou. Vliv změny klimatu bude mít vážné důsledky zejména pro země, které jsou na cestovním ruchu závislé, a tak by se měl tento průmysl začít podnebním podmínkám přizpůsobovat.
Parná léta v Evropě způsobená klimatickou krizí jsou nyní realitou, která se odráží i v cestovním ruchu a omezuje turisty. Kvůli rekordním vlnám veder a lesním požárům oproti roku 2023 poklesl zájem navštěvovat teplejší středomořské státy a populárnějšími se naopak stávají destinace s mírnějším podnebím.
Po vlně letních veder v Evropě v loňském roce, kdy například tisíce lidí prchaly před lesními požáry na řeckém ostrově Rhodos, došlo mezi evropskými cestovateli k 7% nárůstu vyjadřování obav ze změny klimatu, uvedla nezisková organizace European Travel Commission (ETC), která je zodpovědná za propagaci Evropy jako cestovní destinace.
Cestovní ruch se čím dál tím více přizpůsobuje rostoucímu přílivu klimatických dopadů a lidé častěji vyráží podle ETC třeba do České republiky, Bulharska nebo Dánska.
„Cestovatelé si stále více uvědomují extrémní povětrnostní jevy a jejich potenciální dopad na dovolené,“ okomentoval generální ředitel ETC Eduardo Santander a dodal, že v budoucnu by to mohlo způsobit, že bude více turistů navštěvovat jižní Evropu spíše na jaře a na konci podzimu.
Skutečnost, že lidé berou extrémní počasí při svém rozhodování čím dál tím častěji v potaz, se stává problémem pro země zejména v jižní Evropě, z nichž mnohé na cestovní ruch ekonomicky spoléhají.
Je potřeba začít cestovní ruch změně klimatu přizpůsobovat
Pro země, které jsou na příjmu od cestovatelů závislé, bude mít vliv změny klimatu vážné důsledky. Závažná situace je v tomto kontextu například v Řecku, ve kterém cestovní ruch tvoří asi 20 % celé ekonomiky země.
Řecké úřady opakovaně varují turisty, aby spalující teploty, zejména uprostřed dne, nepodceňovali. Turistika ve velkých vedrech je tam totiž častým tématem v souvislosti s nedávnými úmrtími cestovatelů, kteří přišli o život, když se se vydali na túru.
Provozovatelé tamních cestovních kanceláří už dokonce vydávají upozornění, aby se turisté nepouštěli do fyzicky náročnějších outdoorových aktivit, a to zejména, pokud přijíždějí z míst s chladnějšími teplotami.
Itálie, kde turismus představuje podle nejnovějších údajů 10 % ekonomiky země, přičemž každé osmé pracovní místo nějakým způsobem souvisí s turismem, nedávno vyhlásila pro města Řím, Perugia a Palermo třetí stupeň varování před horkem, tedy ten nejvyšší.
Vysoké počty turistů v takových regionech Evropy navíc vystavují místní úřady tlaku, jelikož musí kromě ochrany před horkem vlastních obyvatel řešit i ochranu návštěvníků.
Podle Rebeccy Carterové, ředitelky pro adaptaci a odolnost klimatu ve World Resources Institute, je potřeba začít cestovní ruch změně klimatu přizpůsobovat. „Nemyslím si, že cestovní ruch přemýšlí tak, jak by měl,“ řekla a dodala, že pravidla pro rezervaci by mohla být flexibilnější například pro lety a hotely. „Když lidé plánují tyto cesty, jsou to týdny nebo měsíce dopředu a nemůžete předvídat, kdy bude na konkrétním místě extrémní teplo,“ vysvětlila.
