Ministerstvo vnitra se rozhodlo, že v rámci ochrany České republiky před nebezpečím teroristického útoku by bylo dobré ústavním zákonem povolit lidem s legálně drženou střelnou zbraní zasáhnout. V reálu by to znamenalo, že český občan, který by se stal svědkem útoku, by měl právo střílet. Specifikaci, jak údajného teroristu poznat, však Chovancův úřad neuvádí.

Na první dobrou se nápad zdá jako logické a dobré řešení, které by pomohlo v situacích podobných těm z Nice a Berlína. Zastřelení řidiče, který se pomocí nákladního vozidla snaží zabít co nejvíc lidí, by mohlo zredukovat počet možných obětí, nebo alespoň pomoci zabránit útěku pachatele. Na druhou stranu se však může jednat o nebezpečný nástroj v rukou šílených střelců.

Jak se totiž ukázalo třeba v Uherském Brodě, legálně drženou zbraň vlastní i lidé, kteří jsou pro své okolí nebezpeční, a pokud by dostali jakousi povolenku k zabíjení, dojde k neštěstí. Zákon se také dá jednoduše zneužít a české soudy, které už dnes nestíhají, což mimo jiné snižuje kvalitu jejich rozhodování, by musely řešit další těžké případy.

Ministerstvo se totiž kromě svého nápadu zatím nepochlubilo žádných „manuálem“, jak poznat pravého teroristu, a tím umožnit smrtonosnou střelbu. Pokud by se tedy jednalo pouze o nedokonalou novelu, která vznikla jen v důsledku narůstajícího strachu z šířících se teroristických útoků v Evropě, neměla by spatřit světlo světa.

Stačí si totiž vzpomenout třeba na Konvičkovu akci na Staroměstském náměstí, která měla vzbudit dojem ataku Islámského státu. Pokud by zákon platil už tehdy, mohli být čeští radikálové už dávno po smrti. Mnozí lidé si totiž skutečně mysleli, že se jedná o terorismus. A v panice se zbraní v ruce dokáže člověk napáchat velké zlo.