Podle Madise Rolla, poradce estonského prezidenta, uvažuje tato pobaltská země o vyslání svých vojenských jednotek na západ Ukrajiny, aby pomohly bránící se ukrajinské armádě v boji proti ruskému agresorovi. Nešlo by o přímé zapojení do bojových akcí, ale o službu v týlu.
„Estonská vláda vážně diskutuje o možnosti vyslat jednotky na západ Ukrajiny, aby převzaly nepřímé týlové funkce od ukrajinských jednotek, a uvolnily je tak pro operace na frontě,“ prohlásil poradce estonského prezidenta.
Estonská vláda se v této chvíli podle jeho vyjádření tomuto potenciálnímu zapojení estonských jednotek do války na Ukrajině věnuje a analyzuje, co by to mohlo znamenat. „Probíhají diskuse. Musíme zvážit všechny možnosti. Je možné, že země NATO, které jsou proti takovému kroku, časem změní názor,“ řekl Madis Roll, podle kterého přichází v úvahu i možnost, že Estonsko bude jednat v rámci menší koalice, než je celé NATO. Estonsko by podle Rolla dalo samozřejmě přednost takovému kroku v rámci plnohodnotné mise NATO, aby aliance ukázala širší kombinovanou sílu a odhodlání.
„Měli bychom se podívat na všechny možnosti. Neměli bychom se omezovat v tom, co můžeme dělat,“ prohlásil estonský prezidentský poradce.
Prohlášení následovalo nedávné vyjádření šéfa estonských obranných sil, generála Martina Herema, který uvedl, že se v armádních kruzích před několika měsíci diskutovalo o vyslání vojáků na západní Ukrajinu, aby převzali práci, jako jsou lékařské služby, logistika nebo protivzdušná obrana.
Jde o jasnou reakci na dvě nedávná vyjádření. Zaprvé na slova francouzského prezidenta Macrona, který za určitých podmínek nevyloučil zapojení vojsk NATO do bojů, ale také na opatrné britské tvrzení, že tento krok zatím stále ještě není na pořadu dne. Zcela kategoricky vyslání vojenských jednotek na pomoc napadené Ukrajině odmítly USA, ale také Německo, které se chtějí soustředit na pomoc prostřednictvím zbrojních balíčků.