Prezident Zelenskyj s předsedkyní Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických Nancy Pelosiovou (2022) FOTO: Congress USA / se souhlasem
FOTO: Congress USA / se souhlasem
Vojenská pomoc Ukrajině v příštím roce je v ohrožení. Někteří spojenci Kyjeva čelí finančním potížím a jiné země odmítají navýšit financování pomoci, napsala v pátek agentura Bloomberg. Podle ní má Ukrajina potíže přesvědčit své západní spojence, aby splnili své sliby. Na druhou stranu vojenská mašinérie Kremlu převyšuje možnosti Ukrajiny a jejích spojenců nakupovat munici, rakety a další vybavení k odrážení útoků.
Velká část vojenské podpory pro Ukrajinu v příštím roce je spojena se stále diskutovanou iniciativou skupiny G7 poskytnout Ukrajině půjčky v hodnotě přibližně 50 miliard dolarů. Pomoc má být financována ze zisků zmrazených aktiv ruské centrální banky. Spojenci však stále jednají o konečných detailech dohody. Konečná výše půjček může být ale údajně nižší než 35 miliard eur.
Pomoc ve výši 50 miliard dolarů by zhruba odpovídala prostředkům, které Spojené státy a klíčoví evropští spojenci Ukrajině poskytli v období od ledna 2023 do června letošního roku.
Spojené státy v té době Ukrajině poskytly přibližně 31,5 miliardy eur, Německo, Velká Británie, Francie a Itálie přibližně 15,7 miliardy eur. V některých případech spojenecké země údaje o pomoci poskytnuté Kyjevu nezveřejňují, takže skutečná čísla mohou být ještě vyšší.
Ani 50 miliard dolarů by ale Ukrajině nestačilo k pokrytí potřeb na další rok války. Podle zdrojů agentury Bloomberg budou muset spojenci jít nad tento finanční rámec.
Ukrajinská vláda předpokládá na příští rok rozpočtový deficit ve výši 35 miliard dolarů. Více než polovinu této částky poskytne Mezinárodní měnový fond a Evropská unie, ale dalších 15 miliard dolarů bude potřeba k udržení rovnováhy. K pokrytí tohoto deficitu mohou být zapotřebí půjčky od zemí G7, uvedly zdroje agentury.
Jedním z důvodů, proč je financování Kyjeva v ohrožení, jsou fiskální omezení, kterým čelí spojenci Ukrajiny. Například vláda kancléře Olafa Scholze je omezena ústavními limity pro zadlužení a již snížila přímé financování Kyjeva. Francie má po bouřlivých volbách novou vládu a sedmadvacítka vyvíjí na Paříž tlak, aby snížila svůj rozpočtový deficit. V Itálii se koalice premiérky Giorgie Meloniové může ocitnout v situaci, kdy je vázána rozpočtovými závazky.
Jednání v Bruselu o novém rozpočtu EU, stejně jako jakákoli diskuse o společném zadlužování s cílem zvýšit výdaje na obranu o stovky miliard eur, budou muset být pravděpodobně odložena až do doby po německých volbách, řekly zdroje agentury Bloomberg. Zdá se také, že pomoc ze strany Spojeného království v poslední době slábne, uvedl zdroj obeznámený se situací. Premiér Keir Starmer již dříve hovořil o nutnosti šetřit.
Krize s finanční podporou přichází pro Ukrajinu v nebezpečnou dobu a mohla by Kyjev donutit začít vyjednávat, uvedly zdroje. Ruská ekonomika navíc bude pod vážným tlakem, který by mohl podkopat víru Vladimira Putina ve vítězství, až v roce 2026, jak vyplývá z propočtů jedné z evropských vlád.
