Vojenský soud v Moskvě potvrdil rozhodnutí soudu nižší instance o zamítnutí žaloby vězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného na Hlavní vojenské vyšetřovací ředitelství (GVSU), které odmítlo zahájit vyšetřování jeho srpnové otravy nervově paralytickou látkou na Sibiři.
Zprávu o soudu přinesla stanice RFE/RL. Druhému západnímu vojenskému obvodnímu soudu trvalo jen několik minut, než 18. května vydal rozhodnutí. Navalnyj ani jeho právníci nebyli jednání přítomni.
„V původním případě 235. posádkový vojenský soud rozhodl, že „rozhodnutí GVSU“ nezahájit vyšetřování Navalného otravy bylo „zákonné a dobře odůvodněné“ a že Navalného žaloba „nestojí za úvahu“.
Soudce Andrej Tolkačenko během tohoto jednání uvedl, že sibiřská dopravní policie odmítla zahájit vyšetřování z důvodu „absence trestného činu“.
Stížnost pochází ze srpna 2020, kdy se Navalnému během cesty po Sibiři udělalo v letadle prudce špatně. Letadlo nouzově přistálo a nejhlasitější kritik prezidenta Vladimira Putina byl převezen do nemocnice, kde se ho lékaři snažili udržet při životě.
Zatímco Navalnyj ležel těžce nemocný na jednotce intenzivní péče, úředníci uvedli, že nenašli žádné důkazy o otravě.
Po několika dnech byl ze Sibiře letecky přepraven do Německa, kde bylo diagnostikováno, že požil látku, kterou několik evropských laboratoří potvrdilo jako chemickou nervově paralytickou látku typu novičok.
Navalného právníci podali žalobu na několik důstojníků Federální bezpečnostní služby, které vyšetřovací skupina Bellingcat do operace s cílem otrávit ho zapojila.
GVSU však odmítla zahájit vyšetřování útoku a Navalného právníci podali další žalobu, tentokrát proti nečinnosti vyšetřovacího ředitelství v této věci. Bojovník proti korupci obvinil Putina, že útok jedem nařídil, ale Kreml jakoukoli účast popřel.
Po ošetření v Německu se Navalnyj 17. ledna vrátil do Moskvy, kde byl okamžitě zatčen. Moskevský soud 2. února rozhodl, že Navalnyj během pobytu v Německu porušil podmínky podmíněného propuštění ohledně staršího případu zpronevěry, který je všeobecně považován za politicky motivovaný. Podmíněný trest v délce 3,5 roku mu byl přeměněn na trest odnětí svobody, ačkoli soud tuto částku snížil na něco málo přes 2,5 roku za dobu, kterou si již odpykal ve vazbě.
Navalného zadržení vyvolalo vlnu celonárodních protestů a zásah proti jeho příznivcům. Evropská unie a Spojené státy kvůli otravě Navalného a jeho následnému zadržení uvalily na Rusko řadu sankcí.