Hlavní hygienička Jarmila Rážová a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) FOTO: FB
FOTO: FB
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch prožívá špatné období. Po nezvládnutí projektu chytré karantény zabrzdil premiér Babiš „omyl“ s rouškami. Nyní Vojtěchovu neschopnost pocítili živnostníci, kterým „ulevil“ posunem lhůty pro odevzdání přehledů zdravotního pojištění, ale po vypršení zákonného termínu.
Ministr Adam Vojtěch spravuje výbušný rezort, který v letošním roce prochází zatěžkávací zkouškou. Nemá však odborné a manažerské schopnosti a dodnes není schopen vytvořit funkční systém, o čemž svědčí i zásahy premiéra Andreje Babiše, před nímž nedokáže svoje kroky obhájit. Přesto ho šéf ANO ve funkci nadále drží a omlouvá, že za sérii excesů nemůže on sám, ale jeho podřízení.
Byl uveden v omyl
„Ministr Vojtěch byl uveden v omyl,“ prohlásil premiér v reakci na divadlo kolem návratu povinného nošení roušek, kdy donutil ministra výrazně zmírnit plán. „Myslel si, že s rozhodnutím znovu zavést plošně roušky souhlasí všechny tři odborné poradní skupiny, ale přitom měla každá jiný názor,“ pokoušel se ho vyvinit.
Ačkoli Vojtěcha veřejně potupil, nikoli poprvé, nevidí důvod k jeho výměně. Babišova „omluva“ vyznívá nevěrohodně už jen proto, že s Vojtěchovým scénářem souhlasila Rada vlády pro zdravotní rizika, jejímuž jednání byl přítomen. Nebere na vědomí, že stojí v čele této rady s plnou osobní odpovědností.
Tři termíny pro podání dokladů OSVČ
Zdaleka to není jediný manažerský omyl ministra zdravotnictví. Vojtěchovu neschopnost nyní pocítili na vlastní kůži i živnostníci, kteří v souvislosti s daňovým přiznáním za loňský rok podávají i přehledy odvodů zdravotního a sociálního pojistného. Tyto lhůty byly kvůli koronaviru o několik měsíců prodlouženy.
O kocourkovském pojetí řízení státu svědčí skutečnost, že zhruba milion OSVČ dostalo pro odevzdání všech tří dokladů různé termíny, které se navíc ještě měnily. Původně byl živnostník povinen odevzdat daňové přiznání do 1. července a oba přehledy do 3. srpna.
V červnu vláda rozhodla o dalším posunu termínu daňového přiznání do 18. srpna, aniž současně řešila lhůty pro odevzdání zdravotních a sociálních odvodů. Ministerstvo práce a sociálních věcí následně posunulo odevzdání přehledu sociálního pojištění do 18. září.
Ministr zdravotnictví Vojtěch na novou situaci nereagoval, ačkoli byl na její nesmyslnost upozorňován. OSVČ řeší všechny tři dokumenty souběžně a nedává žádný smysl, aby byl termín pro podání „zdravotka“ o dva týdny kratší než u daňového přiznání.
Tři různé termíny vnášely do systému zbytečný chaos a nepřehlednost. Vojtěchovi nabízela pomoc s vyřešením problému i Komora daňových poradců, ale dva měsíce neudělal nic. Vymlouval se na údajnou potřebu změny zákona, což připomíná vytáčky ministryně financí Schillerové, která se dlouho bránila posunu třetí a čtvrté vlny EET.
Řešení s křížkem po funuse
Ve chvíli, kdy se už živnostníci s jedním z mnoha nelogických kousků státní správy vyrovnali, přichází ministr Vojtěch s vítězoslavným oznámením, že nalezl smírné řešení vstřícné pro podnikatele, umožňující prodloužit lhůtu pro podání přehledu zdravotního pojištění bez sankcí do 18. září, stejně jako „sociálko“.
O tomto posunu informoval server Podnikatel. Samo o sobě by to byla pozitivní zpráva, má však jeden podstatný háček. Vojtěch k tomuto rozhodnutí dospěl po jednání s řediteli zdravotních pojišťoven 13. srpna, tedy deset dnů poté, co vypršela zákonná lhůta pro podání přehledu. Pro drtivou většinu živnostníků – až na pár zapomětlivců – je tedy tato „vstřícnost“ naprosto k ničemu.
Nezbývá než se ptát, jak je možné, že je najednou s křížkem po funuse reálné něco, co ministr dva měsíce nepokládal za myslitelné? Jenže tím absurdity tohoto příběhu nekončí. Ministerstvo zdravotnictví sice lhůtu pro podání přehledu posunulo, ale doplatek pojistného musely OSVČ zaplatit i nadále v původním termínu do 11. srpna.
Pokud by chtěl někdo ze živnostníků posunout i termín doplatku zdravotního pojištění, aby nemusel platit penále za pozdní úhradu, musí o to pojišťovnu požádat. Pojišťovna žádost o prominutí penále individuálně posoudí, a buď ji zamítne, nebo penále odpustí.
To všechno by se mimochodem nemohlo stát, kdyby Sobotkova vláda s ministrem financí Babišem nezrušila projekt Jednotného inkasního místa schválený předchozím pravicovým kabinetem. Umožňoval podnikatelům odevzdávat všechny odvody na jednom místě na jednom formuláři.
Odstrašující příklad správy státu
Pokud současný ministr zdravotnictví nezvládá ani takto jednoduchý úkon, potom se nelze divit, že se topí v mnohem závažnějších problémech. Veletoče kolem roušek jsou odstrašujícím příkladem, jak správa státu nemá vypadat. Veřejnost je zbytečně zneklidňována zmatečnou komunikací, která už postrádá jakýkoli odborný fundament.
Neplatí přitom šířené teze, že jde o promyšlenou strategii vypouštění balónků ministra Adama Vojtěcha, který dobrovolně převzal roli fackovacího panáka, na němž může jeho „školitel“ Andrej Babiš demonstrovat nadhled rozumného vůdce.
Vojtěchových omylů bylo příliš mnoho na to, aby si mohl tento stát v současné nelehké situaci dovolit podobné psychosociální experimenty. Spíše jsme svědky trvalého proudu chaosu, nekompetence, improvizace, populismu a přezíravé arogance vlády vůči oponentům.
Nulová sebereflexe
Přestože je ministr Vojtěch premiérem opakovaně znemožňován, neprojevuje špetku sebereflexe. Kritiku odborné sféry, opozice i koaliční ČSSD tvrdošíjně odmítá jako nedůvodnou. Seriál jeho kiksů přitom začal už koncem ledna, kdy ujišťoval sněmovnu, že je stát na příchod epidemie koronaviru připraven a nic nezanedbal. Mýlil se a už tehdy se vymlouval, že byl špatně informován.
Vojtěch byl svými podřízenými uveden v omyl i lživým nařčením doktorky Pekové z neodborné manipulace s infikovaným materiálem, za což se musel veřejně omlouvat.
Když se po blamáži státu v karvinských dolech OKD ukázalo, že ministerstvo zdravotnictví nezvládlo náběh projektu chytré karantény a masivního testování, snažili se Babiš s Vojtěchem hodit odpovědnost na hygieniky. Jelikož to působilo nevěrohodně, založil premiér novou Radu vlády pro zdravotní rizika a sám se postavil do jejího čela.
Fakticky tím přiznal, že ministr selhává, a vytvořil optický dojem, že se situace změní k lepšímu. Nezměnila, stejně jako ochota vyvozovat odpovědnost. Za lapsus s rouškami ji tentokrát hodili na hlavního epidemiologa Vojtěchova rezortu Rastislava Maďara, který prosazoval plošné povinné nošení roušek.
Vojtěchovo přežívání ve funkci zůstává záhadou. Nejspíše platí, že by Babiš jeho odvoláním před volbami přiznal, že v takto citlivém rezortu držel neschopného člověka. V jiných případech, a bylo jich už dost, tolik shovívavosti se svými „nemehly“ neměl.
Možná premiér nemá nikoho lepšího a výměna by v tuto chvíli nic neřešila. Nebo je Vojtěchovi za něco zavázaný, jelikož má v jeho rezortu ekonomické zájmy, a proto na tomto postu potřebuje vnímavého a poddajného člověka. To se ještě ukáže.
