Cesta předsedy senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan přiměla domácí pročínské aktivisty odkrýt karty. Jejich sestava nepřekvapuje, udivuje jen míra jejich servility vůči východnímu partnerovi. Mezi nejhlasitější odpůrce se vedle Hradu zařadila KSČM, která se chová jako v době normalizace.
Portál Sinopsis informuje, že averze čínských komunistů vůči senátní delegaci zašla tak daleko, že mobilizuje své stoupence v České republice k důrazným protiakcím. A ti pečlivě naslouchají. Zároveň se pročišťuje vzduch, kdo kde stojí v časech houstnoucí atmosféry mezi Západem a Čínou a Ruskem. Čínskému režimu neprospívá jeho chování po pandemii koronaviru, kterou zavinil a hodlá ji zneužít k posílení globálního vlivu. Rusko na sebe zase upozornilo otravou opozičního předáka Navalného.
Avanturismus malé země
Předseda KSČM Vojtěch Filip avizoval v České televizi, že bude o návštěvě ostrovní země hovořit s čínskými soudruhy. „Vystrčil udělal z nejvyšších ústavních činitelů blázny,“ prohlásil. Jeho cestu označil nikoli za projev národní suverenity, ale za „avanturismus, který si Česká republika jako malá země s deseti miliony obyvatel nemůže dovolit“.
Jak připomíná Sinopsis, je to zajímavá variace na Brežněvovu doktrínu omezené suverenity, formativní politickou zkušenost českých komunistů Filipovy generace. KSČM vyzvala vládu, aby se od tchajwanské výpravy distancovala a označila ji za „nulitní“. Pokud to neučiní, měl by podle ní rezignovat ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Ze současné pozice českých komunistů, jejichž tolerance drží vládu premiéra Andreje Babiše u moci, nevybočuje Filipův videorozhovor s vedoucím Mezinárodního oddělení ÚV KS Číny Sung Tchaoem. Jeho část odvysílala televize CCTV kontrolovaná Pekingem.
BIS považuje mezinárodní oddělení za „specifickou stranickou rozvědku“. Funguje také jako jakési partajní ministerstvo zahraničí Komunistické strany Číny, původně pro vztahy s dalšími bratrskými komunistickými stranami, dnes pro vztahy s jakýmikoliv ochotnými partnery. U nás pěstuje čilé styky vedle KSČM také s ČSSD. Od roku 2015 se podílí spolu s Tvrdíkovou Česko-čínskou smíšenou komorou vzájemné spolupráce na pořádání Čínských investičních fór na Pražském hradě.
Chování jednoho člověka nic nezmění
Filip v rozhovoru Vystrčilovu cestu důrazně odsoudil. Ujistil čínské soudruhy, že pro KSČM je politika jedné Číny velmi důležitá. „Vystrčilovo konání je jednání jednoho člověka z absolutní menšiny, která nedokáže změnit českou politiku vůči Číně,“ citovala předsedu KSČM další čínská média.
Filip se od svého protějšku dočkal pochvaly. „Klauni, kteří se snaží zpochybňovat čínské klíčové zájmy, si pouze rozdrtí nohu kamenem, který sami zdvihli. Čína nepoleví v udržování všeobecné linie vzájemně prospěšných česko-čínských vztahů, Komunistická strana Číny si vysoce cení tradičních přátelských vztahů s KSČM,“ ocenil Tchao její oddanost.
Sung Tchao dále nabádal Filipa a potažmo další české politiky, aby se jasně distancovali od druhého nejvyššího ústavního činitele, předsedy senátu Miloše Vystrčila. Tchao také kvituje, že český prezident již v tomto směru „vyjádřil jasný postoj“, a doufá, že se od Vystrčila distancují i další osobnosti veřejného života a narýsují mezi ním „jasnou dělicí čáru“.
Jasná dělicí čára
Českým komunistům nemusí jejich čínští soudruzi ani příliš napovídat, po celou dobu své existence umějí svým protektorům odezírat ze rtů. „Jasnou dělicí čáru“ narýsoval i prezident Zeman, který nebude zvát Vystrčila na Hrad a jehož kancléř bez bezpečnostní prověrky Mynář běžel ujistit čínského velvyslance, že hlava státu takové „excesy“ netoleruje. Čínští komunisté se aspoň mohli přesvědčit, že jejich místní pátá kolona stále nepolevuje.
Stejnou empatii zachovává tento blok vůči zájmům Ruské federace. Vojtěch Filip letos v květnu v rozhovoru pro armádní deník Krasnaja Zvezda ujišťoval Kreml, že se čeští komunisté distancují od „sílících fašistických tendencí“. Spojoval je s odstraněním sochy kontroverzního maršála Koněva a instalací pomníku vojákům z řad vlasovců, kteří padli při osvobozování Prahy.
Jako Biľak
Tyto dva příklady dokládají, že mentalita nadřazování zájmů Pekingu a Moskvy nad českými zájmy není komunistům cizí ani třicet let po pádu totality. Jejich hysterické reakce nevyplývají jen z důvodu blížícího se volebního sjezdu, ale lokajskou servilitu vůči východním nedemokratickým režimům mají v krvi.
Vojtěch Filip se opakovaně chová jako symbol československých kolaborantů Vasil Biľak. Pokud by byla příznivější geopolitická konstelace, čeští komunisté by znovu neváhali požádat východní soudruhy o bratrskou pomoc. Minimálně v té podobě jako běloruský diktátor v úzkých Alexandr Lukašenko, jehož společně s Vladimirem Putinem tvrdě obhajují.
