NÁZOR / Bývalý šéf českých komunistů Vojtěch Filip byl nadšen projevem čínského vůdce a hlavy brutálně kapitalistické mocnosti Si Ťin-pchinga. Čína se podle něj úžasně rozvíjí a ještě ostatním zemím nabízí, aby se na tom dobru podílely. Filip nějak opomenul parazitický charakter čínského rozvoje a těžkou cenu, kterou za něj běžní Číňané platí. Asociální kapitalismus a útlak lidí ale nevadí, když je to pod rudou vlajkou.
Pikantní je hned první bod. Soudruh Si Ťin-pching totiž mluvil o „směřování k mírovému a udržitelnému rozvoji, který znamená principiálně dát přednost diplomatickému řešení sporů, ke kterému Čína pravidelně přispívá na mezinárodní scéně, a to od bilaterálních vztahů až po rozhodování v Radě bezpečnosti OSN“.
Vojtěch Filip nejspíš v poslední době nesledoval média. „Čína zahájila další vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu a označila je za varování před ‚separatistickými činy‘ tohoto ostrova. Podle Reuters čínská armáda oznámila, že její lodě a letadla se k Tchaj-wanu přiblíží ze severu, jihu, východu i z Tchajwanského průlivu,“ dočetl by se o posledním „diplomatickém“ počinu. Že by Tchaj-wan chtěl napadnout Čínu, je dost nepravděpodobné, takže kroužení čínských vojenských lodí kolem ostrova si sotva lze vyložit jinak než jako připomenutí možné invaze.
Ale dobře, možná soudruh Filip považuje kapitalisty na Tchaj-wanu za méně pokrokové, než jsou ti na pevnině, tak mu to tolik nevadí, nebo to dokonce považuje za správné. Pak ale zmínil pár myšlenek týkajících se technologického rozvoje, a tam se též dopustil některých opomenutí.
Za další významný bod Vojtěch Filip považuje „důraz na technologický rozvoj a inovace, který Čína nejen zajišťuje při rozvoji svého průmyslového potenciálu, ale sdílí ho s i ostatními státy BRICS a se svými dalšími partnery“. To není všechno. „Myšlenka, kterou chci zmínit a podpořit, je nabídka dalších velkých projektů obdobných Nové hedvábné stezce, jež se může dotknout i států, které na ní zatím nejsou, s čímž souvisí zapojení do technologického rozvoje i na ostatních kontinentech.“
Co je Nová hedvábná stezka, je potřeba prozkoumat trochu podrobněji, protože osoby (dnes již naštěstí bezvýznamné) jako Miloš Zeman a Jiří Paroubek by na tuto stezku nadšeně naběhly.
Iniciativa Pás a stezka (dříve Nová hedvábná stezka; Jeden pás, jedna stezka; též BRI) původně představovala Si Ťin-pchingovu strategickou vizi spolupráce Čínské lidové republiky se zeměmi Střední Asie a měla propojit Evropu s Dálným východem. Časem se do ní více či méně aktivně zapojilo na 140 zemí na pěti kontinentech, včetně České republiky. „Od samotného počátku na podzim roku 2013 je Si Ťin-pchingovým hlavním nástrojem zahraniční politiky a částečně i hospodářské strategie,“ píše web českých expertů na Čínu Sinopsis.cz.
„Jakkoli čínští politici o BRI mluví jako o skvělém projektu rozvojové pomoci zejména zemím třetího světa, již od samého začátku tuto iniciativu provázejí kontroverze. Slibované čínské investice se jeví být v lepším případě spíše komerčními půjčkami, jejich realizace je značně netransparentní, zapojení lidé jsou až příliš často spojováni s korupčními kauzami a zúčastněné země nezřídka končí v dluhové pasti. Jistých úspěchů nicméně Čína dosáhla ve vývozu svých politických praktik a nesporný pokrok také učinila v rozšíření svého geopolitického vlivu,“ dozvídáme se dále.
Stejně jako Filip, Zeman, Václav Klaus a Paroubek pošilhával po Číně zálibně vždy i Jan Zahradil (ODS), kterému to taky vydrželo až do současnosti.
„Koncem července vyšel v čínských stranických novinách Kuang-ming ž‘-pao rozhovor s bývalým europoslancem Janem Zahradilem z ODS. V rozhovoru Zahradil popisuje své zážitky z nedávné cesty Čínou a především se vymezuje proti evropským snahám o ‚oddělení se‘ (decoupling) od Číny a varuje před kopírováním americké politiky vůči Pekingu. Deník v článku Zahradila tituluje jako zasloužilého europoslance a zmiňuje i jeho funkci předsedy Skupiny přátelství EU-Čína, jejíž fungování a provázání s orgány KS Číny jako první popsal projekt Sinopsis (ve skupině figuroval i německý europoslanec Maximilian Krah (z pověstné AfD kolaborující s Ruskem, pozn. red.), jehož čínský asistent byl na jaře zadržen německou policií kvůli špionáži),“ píše se v dalším článku.
V tu samou dobu britská policie obvinila dva lidi ze špehování pro ČLR, z nichž jeden byl v minulosti součástí týmu současné předsedkyně zahraničního výboru britského parlamentu, a v Německu byli zatčeni tří lidé podezřelí z technologické špionáže.
Čína nepochybně dosahuje v rozvoji moderních technologií velkých výsledků, bylo by ovšem dobré, než Západ propadne komplexu méněcennosti, si všimnout parazitického charakteru tohoto pokroku. Čína získala celou generaci lidí vyškolených na západních univerzitách a pomocí lidi nasazených západních firmách v rámci „spolupráce“ se dostala k řadě důležitých patentů. To jsou všechno nepříjemné záležitosti, o kterých obdivovatelé Číny neradi mluví.
To všechno je potřeba zahrnout do úvah o údajné výhodnosti spolupráce a obchodování s Čínou. Pro komunisty ovšem nikdy nebylo velkým problémem něco ukrást imperialistovi a zamořit jeho instituce vlastními agenty. Tento duch soudružství je zřejmě rysem, kterým se pročínské síly zrozené v lůnech různých komunistických stran na Západě a v zemích, které se do západní sféry vrátily, vyznačují. Komunistu přiláká rudá vlajka, hlasatele asociálního trhu bez přívlastků zase možnost podnikání bez ohledu na lidská práva a životní prostředí. Každý si prostě přijde na své, když jedno oko zavře a druhé přivře, aby ty drobné nepříjemnosti neviděl.