Zbytečná fraška, nic víc, nic míň, je volba předsedy v hnutí Svoboda a přímá demokracie. Málokdo si totiž umí představit, že by do role lídra byl zvolen někdo jiný než Tomio Okamura. Stejně jako u ANO je nepředstavitelné, aby podřízení odvolali šéfa firmy, pro kterou pracují. Právě tím se obě nesystémová hnutí odlišují od tradičních politických stran, kde není demokracie jen slovem v názvu.

Tomio Okamura je obchodník. Dříve v cestovním ruchu, přepravě plyšáků či ingrediencí do japonské kuchyně. Nyní především obchodník se strachem a přeborník na politický handl. Rozhodně není politikem, který by se snažil něco udělat pro naši zemi nebo její občany. Na prvním místě je vždy zisk, pocit moci, nebo alespoň mediální zájem.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Česko. Nemocná země, kde umírají lidé kvůli ruským dezinformacím

Týdeník FORUM se logicky věnuje tomu, co nejvíce ovlivňuje naše životy – pandemii covidu-19. Podívali jsme se na to, jak…

Když končil jeho Úsvit, mluvilo se o Okamurově finančním vybrakování strany a jeho úprku vstříc novým možnostem s novým hnutím. Proto vznikla Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, která se díky svým útokům na lidské obavy a naivitu dokázala dostat do poslanecké sněmovny. Neustálé strašení migranty zabíralo relativně dlouho, méně informovaní voliči totiž skutečně věřili tomu, že na našich hranicích čekají hordy uprchlíků, kteří chtějí zplenit naši zemi. Přitom jim vůbec nedocházelo, že Okamura by byl první, kdo by se na takovém místě fotil a nechal natáčet.

Nic takového se pochopitelně nedělo, ale Okamura o tom lhal tak zdatně, že dokázal do sněmovny dostat dvacet osob, které si byly ochotny připnout odznak SPD. Nejednalo se o nějaké zkušené politiky, spíš šlo jen o dvě desítky lidí, kteří zvedli ruku vždy, když jim to jejich nadřízený přikázal. Dlouho si SPD nemohla dovolit ani ten luxus, aby na jejích tiskových konferencích mluvil někdo jiný než Okamura nebo místopředseda Fiala.

Ani dnes není sledování vystoupení poslanců za Okamurovo hnutí nic edukativního či příjemného. Nicméně opět se našlo půl milionu lidí, kteří blábolům o uprchlících, čipech ve vakcínách a podobným hloupostem uvěřili. SPD má tak znovu dvacet poslanců a další čtyři roky se bude tvářit jako politická síla, které je třeba se ptát na názor.

Tak rozhodly volby, s tím se nic dělat nedá. Rozhodně se však dá mnoho dělat s tím, aby byla SPD brána jako demokratické hnutí, které funguje úplně stejně jako třeba ODS či STAN. Není tomu tak, jde o politickou firmu, sponzorovanou bůhvíodkud a zaúkolovanou bůhvíčím. Můžeme spekulovat o Rusku a snaze dostat naši zemi z Evropské unie, ale to ať si podle vystoupení okamurovců každý zhodnotí sám. Rozhodně ovšem nesmíme skočit na takové trapnosti, jako jsou volba předsedy a vedení hnutí, před kterým varuje zpráva ministerstva vnitra o extremismu u nás.

Majitel, vůdce a předseda je jasný. Pokud by se někdy měla tato skutečnost měnit, skončí to stejně jako u Úsvitu. A opět se všichni budou ptát, kam zmizely peníze ze stranické kasy. Jde totiž pouze o ně.