Andrej Babiš vedle Kateřiny Konečné na narozeninách Miloše Zemana FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
NÁZOR / Mohlo by se zdát, že po 35 letech jsou již demokratické mechanismy v naší zemi pevně nastaveny a že již není možné sejít z cesty demokracie a svobody. Mnohé to může zavést k pocitu, že ani není potřeba chodit k volbám. Zejména když žádná politická strana není ideální. To je ale velký omyl. Stačí se podívat například na Slovensko vedené Robertem Ficem či Maďarsko vedené Viktorem Orbánem.
Slovensko i Maďarsko působí pod vedením Fica a Orbána občas jak trójští koně Ruska v EU. Robert Fico a Viktor Orbán klidně jedou za Vladimirem Putinem, který má na rukou krev statisíců mrtvých mladých lidí na obou stranách, nechává bombardovat dětské nemocnice, školy či města plná civilistů.
Jsem šťastný, že naši zemi vedou nyní lidé, kteří nejsou vůči Rusku servilní. Premiér Petr Fiala byl dokonce jeden z prvních světových politiků, který navštívil ruskou armádou obležený a bombardovaný Kyjev a podpořil tím prezidenta Zelenského. Díky své odvaze získal velké uznání pro sebe i pro Českou republiku. O této návštěvě psal veškerý světový tisk a my mohli být na českého premiéra opravdu hrdí.
Kdybych měl hodnotit období po sametové revoluci, které jsem se mohl aktivně účastnit jako student, tak musím říci, že to pro mne bylo šťastné období. Otevřel se nám svět, mohli jsme najednou svobodně cestovat, jet třeba do Nepálu nebo studovat do Londýna a plnit si svoje sny. To bylo před revolucí nemožné. Člověk si při cestování uvědomí, že v naší zemi máme jeden z nejsociálnějších systémů na světě, naše zdravotnictví je dostupné v zásadě všem, máme bezplatné školství, naše země je bezpečná, máme hustou dopravní síť silnic a železnic. A to není samozřejmost.
StB vraždila nevinné ještě nedávno
Naší velkou povinností je bojovat nyní za to, aby se do naší země nevrátila doba nesvobody, kdy docházelo k justičním vraždám, kdy tuto zemi vedla StB spolu s komunisty pod taktovkou Kremlu. Posledního politického vězně Pavla Wonku utýrala StB k smrti v roce 1988 jen za to, že chtěl kandidovat jako nezávislý kandidát. V padesátých a šedesátých letech utýrali komunisté a estébáci k smrti tisíce nevinných lidí.
Mladá generace i celý národ potřebuje mít své hrdiny a své vzory, kteří se dokáží vzepřít jakékoli totalitě. V Čechách máme těchto odvážných a statečných lidí mnoho. Někteří z nich jsou veřejnosti známí, jako Milada Horáková, Ferdinand Peroutka, Josef Toufar, Václav Havel, ale mnohým z nich se žádného ocenění nikdy nedostalo. Všichni mají svoji obrovskou zásluhu, že díky jejich utrpení můžeme žít nyní ve svobodě a v demokracii.
Jsem hrdý na to, že jedním z nich byl i můj otec Lumír Pánek, který byl za protikomunistický odboj v roce 1949 odsouzen na doživotí. V komunistických lágrech strávil nakonec dlouhých 14 let. V listopadu loňského roku jsem měl tu čest jménem celé rodiny převzít ocenění za jeho odbojovou činnost od ministryně obrany Jany Černochové.
Obavy o osud země
O osud směřování naší země jsem začal mít obavy v době, kdy v Česku začala vládnout dvojice Babiš-Zeman: proruský prezident, který se označoval za přítele Vladimira Putina, a premiér, který byl před rokem 1989 kolaborant a agent StB a který nyní svoji činnost pro tuto krutou tajnou policii bagatelizuje.
Do vlády a do důležitých státních funkcí přivedla tato dvojice řadu lidí buď přímo spojených s StB, či jejich potomků a lidí aktivně spojených s komunistickým režimem, a dostávala se jim do rukou znovu velká moc.
Miloš Zeman si v té době notoval s Putinem a při setkání s ním prohlásil, že „novináře je třeba likvidovat“. Ve světle vraždy mladého slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové znělo toto prohlášení obzvlášť hnusně.
Když se roce 2021 do vedení naší země dostala vláda Petra Fialy, přineslo to utvrzení našeho členství v EU a NATO. To jsme mohli ocenit v roce 2022, kdy Rusko napadlo vojensky Ukrajinu a začalo krutou válku kousek od našich hranic, ve které již zahynulo asi 700 tisíc lidí.
Vládě Petra Fialy se ale obdivuhodně během dvou let podařilo postavit ropovod TAL a dostat Česko do energetické nezávislosti na Rusku. Vláda také vyloučila z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín ruský Rosatom, aby nás Rusové nemohli v budoucnu vydírat, zvýšila výdaje na obranu na dvě procenta HDP a Česko tak pod jejím vedením začalo konečně plnit své mezinárodní závazky vůči NATO.
Na začátku roku 2023 byl zvolen prezidentem Petr Pavel. To byla také velká změna oproti proruskému Zemanovi. Petr Pavel je člověk, který po dvou letech v roli prezidenta ukazuje že jeho volba byla správným krokem. Byl sice před rokem 1989 v KSČ, ale omluvil se za to, po roce 1989 pak absolvoval vojenská zahraniční studia ve Spojených státech a Velké Británii.
Do generálské funkce ho jmenoval Václav Havel v roce 2002 a udělil mu poté i Medaili Za hrdinství. Generál Pavel obdržel také nejvyšší francouzské vojenské vyznamenání a nejvyšší americké vojenské vyznamenání udělované cizinci. Tři roky působil v nejvyšší vojenské funkci jako předseda vojenského výboru NATO, kam si ho v tajné volbě zvolilo 29 náčelníků generálních štábů. Zároveň měl nejpřísnější bezpečnostní prověrky NATO. Jako prezident si získal mezinárodní respekt za svůj návrh muniční iniciativy, která výrazně podpořila obranyschopnost Ukrajiny.
Všechny volby jsou důležité
Teď žijeme v roce 2025 a čekají nás na podzim parlamentní volby. Budou velmi důležité. Nevěřme jen krásným slovům politiků, protože líbivě mluvit se už naučili všichni. Dívejme se na jejich činy a podle toho se řiďme.
Buďme daleko obezřetnější k dezinformacím. Pokud se prokázalo, že Rusko ovlivnilo pomocí dezinformací například brexit, prezidentské volby v USA a řadu voleb v Evropě, bylo by naivní si myslet, že nebude aktivně ovlivňovat i volby v Česku, které ještě před 34 lety okupovalo 75 tisíc ruských vojáků a je zde mnoho jeho bývalých spolupracovníků z řad StB a komunistů.
Ministr zahraničí Jan Lipavský nedávno konstatoval: „Plány ruské armády jednoznačně míří k pokusu útoku na Pobaltí. Ruští politici svoji sféru vlivu kreslí tak, že do ní zahrnují i Česko. Jde o snahu navrátit bezpečnostní architekturu do roku 1997 (tedy před vstupem ČR do NATO). To musíme brát vážně!“
Běžme proto k volbám, volme ty, kteří svými činy dokazují, že vedou naši zemi správným směrem, nevěřme jen planým slibům, umožněme a získejme pro vstup do politiky mladé nadějné lidi, znovu oprašme lustrační zákon, aby naši zemi nemohli vést lidé, kteří zradili svoji vlast a aktivně kolaborovali s komunistickým režimem a jeho krutou tajnou policií StB, snažme se získávat pravdivé informace o dění, abychom nebyli snadno manipulovatelní, braňme se aktivně dezinformacím a věřme, že vše dobře dopadne.
Karel Kryl kdysi řekl: „Nevěř ostnatému drátu, byť by se stokrát tvářil jako stonek růže.“ Toho se držme, až půjdeme na podzim volit.
Autor je středočeským zastupitelem a místostarostou Dobřichovic za ODS.
