Ve stínu napětí mezi Německem a Nizozemskem na jedné straně a Tureckem na straně druhé eskaluje napětí i mezi Tureckem a Bulharskem. To má s Tureckem 270 km dlouhou hranici a v její blízkosti žije téměř milion etnických Turků, což je asi 10 % všeho bulharského obyvatelstva. I v Bulharsku se bude letos volit, a to už v neděli 26. března. A politické nároky bulharských Turků a neskrývané vměšování Turecka do bulharských voleb se staly jablkem sváru.
V Bulharsku kandidují dvě politické strany, které se opírají o voliče hlásící se k turecké národnosti. První z nich je Hnutí za práva a svobody (DPS), které vzniklo již v roce 1990 a bylo malým koaličním partnerem v několika vládách. Druhou stranou jsou Demokraté za odpovědnost, solidaritu a toleranci (DOST). Tato strana vznikla teprve vloni a měla potíže s registrací, nejdřív ji nezískala s tím, že ústava zakazuje strany založené na etnickém principu, ale vyšší instance ji nakonec povolila.
Zkratka DOST je pro Turky výmluvná. „Dost“ je totiž turecké slovo, znamenající „přítel“. Turecká vládní strana AKP stranu DOST přímo i nepřímo podporuje, což bulharská vláda nese s nelibostí. Ústřední volební komise například zakázala, aby se vysílal volební spot, v němž stranu DOST podporuje přímo turecký velvyslanec. Zabavila také rozsáhlou potravinovou pomoc zřejmě financovanou AKP, kterou DOST distribuovala v oblasti města Kardžali v Rodopech. Jak píše turecký server hurrietdailynews.com, turecké vesnice a města v Bulharsku navštěvují představitelé AKP, turečtí starostové a islámští předáci (muftí) a ve svých řečech kladou důraz na islám.
Turecké ministerstvo zahraničí také projevilo dojemnou starost o bulharské voliče v Turecku a protestovalo proti tomu, že Bulharsko otevírá pro své občany v zahraničí „jen“ 35 volebních okrsků. Mluvčí ministerstva prohlásil: „Vyzýváme Bulharskou republiku, aby zanechala takových praktik, jejichž cílem je omezit politická práva menšin v zemi a jsou v zásadním rozporu s evropským systémem vlády práva.“
Bulharsko naopak považuje turecké praktiky za přímé vměšování do vnitřních záležitostí a na protest povolalo svého velvyslance v Ankaře ke konzultacím. Prezident Radev se vyjádřil, že stojí o dobré vztahy se svým velkým sousedem, ale žádá EU, aby k tureckému vměšování zaujala jasné stanovisko. Bulharsko-turecký konflikt je jen zdánlivě okrajový a jakkoli mu hlavní evropská média nevěnují pozornost, jen zapadá do stále se rozrůstající mozaiky nebezpečného tureckého nátlaku na EU.
Turecká silná slova jsou ovšem určena především těm, kteří budou volit v tureckém referendu o rozšíření prezidentských pravomocí. Zbývá doufat, že po referendu se koncentrace adrenalinu v krvi tureckých představitelů postupně vrátí blíže k normálu.
