Pokud by se nyní konaly volby do poslanecké sněmovny, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 33 % hlasů. Na druhém místě by skončili občanští demokraté s 15 %, třetí jsou Piráti (12 %). S odstupem za nimi pak následuje hnutí SPD (8 %). Vyplývá to z červencového volebního modelu agentury Median. Průzkum však nepočítá s koalicí SPOLU.
Na pátém místě by skončilo hnutí STAN, které by získalo 6,5 % hlasů, TOP 09 (5,5 %) a SOCDEM (5 %) se pohybují na hranici vstupu do poslanecké sněmovny. Mírný nárůst zaznamenali lidovci, jejich podpora v červenci meziměsíčně stoupla o 2 procentní body na 4 procenta.
Sněmovní volební model červenec 2023
„Preference hnutí ANO od minulého šetření klesly o 2,5 procentního bodu,“ popsali výzkumníci s tím, že podpora hnutí Andreje Babiše se však již od loňského září drží nad hranicí 30 %. Klesá také podpora hnutí Tomia Okamury, které má nejhorší výsledek za poslední dva roky. V porovnání s loňským srpnem si pak SPD pohoršila o 6 procentních bodů. O jeden procentní bod si meziměsíčně naopak polepšili občanští demokraté, Piráti a hnutí STAN. Mírný nárůst zaznamenala také TOP 09 a již zmíněná KDU-ČSL.
Strany aktuální vládní koalice, tedy ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti, mají v součtu podporu 43 % potenciálních voličů. Získaly by 92 poslaneckých křesel. „Rozložení mandátů ovšem nezohledňuje případné předvolební koalice. Naopak zohledňuje vstup SOCDEM do poslanecké sněmovny, ovšem tato strana se pohybuje na hranici pěti procent,“ upozorňují výzkumníci.
Autory výzkumu zajímal i voličský potenciál jednotlivých politických subjektů. Pokud by hnutí ANO získalo hlasy od všech voličů, kteří ho plánují volit a nevylučují účast ve volbách, získalo by 39 % hlasů. Volební potenciál občanských demokratů činí 21 % a v případě Pirátů 17,5 %. Následují STAN s potenciálem získat 14,5 % hlasů a SPD a TOP 09 shodně se 13 %. Lidovci mají potenciál oslovit 9,5 % voličů a SOCDEM 9 %.
Ochota účastnit se sněmovních voleb mírně poklesla. 56,5 % respondentů by k volbám přišlo určitě, 14,5 % volební účast zvažuje. Volební účast ve volbách v říjnu 2021 byla 65,43 %. Autoři průzkumu však podotkli, že deklarovaná volební účast bývá obvykle vyšší než skutečná účast.
Výzkum probíhal v období od 1. července do 8. srpna letošního roku metodou osobního dotazování v domácnostech v kombinaci s online dotazováním. Celkem se zapojilo 1019 respondentů ve věku 18 a více let.