Politici vymýšlejí, jak zjednodušit volby. Anebo jak je „zatraktivnit“, jak to nedávno interpretovala Česká televize. Jednou ze změn má být zavedení korespondenčního hlasování, buď jen v cizině, nebo i doma v Česku. Další zvažovanou úpravou je zkrácení voleb na jeden den. A ve vzduchu se vznášejí i jiné nápady, například elektronické hlasování. Co z toho by volbám prospělo a co by mohlo naopak uškodit? A co potřebují doopravdy?

Právo, ale i rituál

Nejdříve k zamýšleným změnám. Zavedení korespondenčního hlasování částečně jde proti jednomu ze smyslů voleb. Ty mají totiž být deklarací základního občanského práva a také jakýmsi slavnostním rituálem (ale pozor – nikoliv mobilizačním prvkem režimu, jak tomu bylo u komunistické hry na demokratické hlasování). V korespondenční verzi však ztrácejí část své „duše“ a dostávají se na úroveň ankety na zpravodajských webech.

V domácích podmínkách geograficky tak malé země, jako je Česká republika, k takové reformě není žádný zásadní důvod. Za určitých podmínek o ní lze uvažovat v zahraničí, pokud by byla zajištěna bezpečnost hlasů a nezahltilo by to zastupitelské úřady. Na druhou stranu, není to nijak palčivý problém, jakkoli to tak některé strany prezentují (ty, jež těží ze zahraničních hlasů).

A stejně tak není důvod zatím uvažovat o elektronickém hlasování – zde mimo jiné i z bezpečnostních důvodů, protože riziko úniků a falšování dat je vzhledem k incidentům v této oblasti stále příliš velké. Brát jako důvod, že je hlasování přes internet známkou digitálního pokroku, prostě nestačí.

Je doba zkracování…

Pak je tu záměr zkrátit dobu hlasování na jeden den (a zároveň rozšířit otevírací dobu hlasovacích místností od večera do rána). To by některé voliče mohlo být praktičtější a zároveň by odpadly obavy o to, co se s volebními lístky děje přes noc… Vnímá však někdo tento problém jako opravdu důležitý a palčivý? Je pro reformu i jiný argument než ten, že „takhle je to i jinde“?

Jistě, na volby lze pohlížet i jako na úřední úkon, a není tedy od věci snažit se je co nejvíce zjednodušit. Na druhou stranu, není to totéž, jako když si člověk jde vyzvednout dopis nebo prodloužit platnost řidičského průkazu. Vyvinout při volbách nějaké minimální úsilí – čímž samozřejmě nemyslím zbytečné či umělé administrativní překážky – v občanovi může posílit pocit, že dělá něco důležitého.

Pokud bychom měli uvažovat o nějaké zásadnější úpravě, tak o změně volebního systému. A to proto, aby volby plnily i další důležitou funkci – aby vedly k vytvoření stabilních většinových vlád, což se v polistopadové historii ČR zatím příliš nedaří. I tady bychom však do systému měli zasahovat opatrně a po důkladné rozvaze. Účinky volebních systémů se jak známo zpravidla ukazují až někdy po třetím cyklu.

Vyvinout při volbách minimální úsilí v občanovi může posílit pocit, že dělá něco důležitého.

Celkově stačí držet se toho, aby volby plnily své základní účely a aby nebyly zneužívány či nadužívány. Zjednodušeně řečeno s Josephem Schumpeterem, voliči by si měli pečlivě vybrat vládu (podle zásad nabídky a poptávky), nechat ji pracovat a pak jí to případně „spočítat“.

A stejně tak by politici neměli volby zneužívat k vydírání svých koaličních partnerů či ke strategickému navyšování svých zisků, třeba tím, že hrozí vyhlášením předčasného hlasování. V porovnání s tím je otázka, zda se bude volit jeden či dva dny, zcela podružná.