Ve Velké Británii proběhly volby do místních samospráv. Šlo o první test přízně voličů od začátku koronavirové pandemie a také od skončení přechodného období před skutečným brexitem. Výsledky tak byly očekávány s velikým napětím. Británie má v přepočtu na obyvatele 13. nejvyšší počet obětí koronaviru na světě a 11. v Evropě. Očkování tam ale probíhá výrazně rychleji, což naopak hrálo vládě Borise Johnsona do karet. U voličů nakonec zjevně to druhé převážilo to první. 

Ztracená Labour Party

Tradiční levicová strana nedokázala posílit ani přes značný počet mrtvých a citelné ekonomické následky opatření na zmírnění průběhu pandemie. Neuměla využít ani zmatky spojené s koncem přechodného období a de facto skutečným odchodem Velké Británie z EU. Prázdné regály v tamních supermarketech byly pro mnohé Brity šokem, ale labouristé z toho nedokázali vytěžit nic.

Předseda strany Keri Starmer je nepříliš výrazný a trochu to vypadá, že vlastně ani neví, čím by chtěl voliče zaujmout. Rozkročení, kterým měla strana přilákat zároveň fanoušky Jeremyho Corbyna a Tonyho Blaira, se zatím zjevně nedaří. Nejhorším okamžikem pro šéfa labouristů byla konfrontace s majitele hospody, který jej po rozepři o lockdownu prostě vyhodil. Trval sice na tom, že by stejně jednal i v případě vládnoucích konzervativců, ale obrázek pro veřejnost to byl ničivý.

Očkování a brexit

Konzervativcům se naproti tomu podařilo šikovně prodat jak bezesporu úspěšnou očkovací kampaň, tak brexit, a to vlastně v jednom kroku. Prvotní problémy se zásobováním supermarketů se přeci jen zmírnily a Londýn mohl oprávněně poukázat na to, že tempo očkování v EU výrazně zaostává za tím britským.

Naopak ekonomické dopady brexitu nejsou vidět díky koronavirové krizi. V minulém roce se HDP Spojeného království propadlo o téměř deset procent. To vytváří velký potenciál pro rychlý růst, jakmile se ekonomika plně otevře. Otázka, zda by bez brexitu mohlo být oživení ekonomiky rychlejší, bude zajímat spíše jen odborníky. Stejně tak zatím nikoho netrápí rychlost zadlužování přesahující průměr EU a naopak propadající se objem vyvážených služeb.

Skotsko a budoucnost Británie

Ve Skotsku podle očekávání vyhrála Skotská národní strana, která dlouhodobě usiluje o nezávislost této země. Od většiny v tamním parlamentu ji dělí jediné křeslo. Konzervativní strana udržela pozice a nejvíc se propadli Liberální demokraté a po nich labouristé. Jde ale o poměrně malé posuny. I tak lze ale očekávat hlasitější volání po druhém referendu o nezávislosti Skotska.

Boris Johnson jej dlouhodobě odmítá, ale volební úspěch by mohl Nicolu Sturgeonovou, předsedkyni Skotské národní strany, povzbudit k tomu, aby se jej pokusila vyhlásit i bez souhlasu Londýna. Slíbila jej koneckonců ve volebním programu. Na její vítězství už navíc reagovala předsedkyně Sinn Fein, která doufá, že by se po příštích volbách v Severním Irsku mohla k nezávislosti přiblížit i tato část Spojeného království.

Malá Británie

Zatímco ve Skotsku a v Severním Irsku sílí hlasy volající po odtržení, vládnoucí konzervativci se mohou spolehnout na podporu v Anglii. Tam navíc i nadále úspěšně přebírají voliče labouristům. Asi největším symbolem jejich dominance je vítězství konzervativní kandidátky Jill Mortimerové v Hartlepoolu.

Oproti minulým volbám zlepšila výsledek strany o 23 % a je první toryovskou zástupkyní tohoto obvodu v dolní sněmovně od jeho zřízení v 70. letech 20. století. Zdá se tedy, že Johnsonovi se i nadále daří labouristy oslabovat. Může ale do budoucna čelit situaci, kdy bude mít sice výrazně většinovou podporu v Anglii, ale v ostatních částech Británie bude výsledná konzervativní převaha toryů v dolní sněmovně jen zvyšovat odpor vůči Londýnu.