Volby ve východoněmecké spolkové zemi Braniborsko v neděli vyhrála sociální demokracie (SPD) dosavadního zemského premiéra Dietmara Woidkeho. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) skončila až druhá. Vyplývá to z prognóz, které zveřejnily po uzavření volebních místností veřejnoprávní stanice ZDF a ARD. SPD vládne Braniborsku od roku 1990. Do sněmu se dostaly kromě SPD a AfD podle prognózy ZDF už jen dvě další strany. Pozornost se na volby v Braniborsku soustředila i kvůli možným důsledkům pro politickou budoucnost kancléře Olafa Scholze, vítězství SPD ho ale zřejmě aspoň načas uchrání od další vnitrostranické kritiky.
Podle prognózy ZDF získala sociální demokracie 32 procent hlasů, druhá AfD dosáhla na 29 procent. Průzkumy veřejného mínění přitom v posledních týdnech stabilně předpovídaly vítězství AfD, která je označována za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Do parlamentu se podle prvního odhadu dostaly už jen dvě další strany: z třetího místa nová levicová formace Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) s 12 procenty hlasů a ze čtvrtého konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) s 11,5 procenty.
Podobně vypadá i prognóza veřejnoprávní stanice ARD, podle které SPD zvítězila s 31 procenty, od druhé AfD ji ale dělí jen jeden procentní bod. CDU a BSW mají shodně 12 procent hlasů.
Napínavý bude večer pro zelené, kteří získali podle ARD pět procent hlasů, podle ZDF ale jen 4,5 procenta. Kvůli zvláštnostem volebního systému, v němž mají voliči dva hlasy, není vyloučeno, že nakonec sice zůstanou pod pětiprocentní hranicí, skrze takzvaný přímý mandát se ale nakonec do zemského sněmu v Postupimi stejně dostanou. Pod pěti procenty a mimo sněm ale už jistě zůstane postkomunistická Levice.
Pozornost byla na volby v Braniborsku, které má jen 2,5 milionu obyvatel, upřena v Německu i proto, že se s jejich výsledkem spojovala další politická budoucnost sociálnědemokratického kancléře Scholze. Spekulovalo se, že by v případě vítězství AfD mohly ve straně posílit hlasy, které volají po tom, aby Scholz v celoněmeckých volbách v příštím roce v září už nekandidoval na kancléře.
Není jasné, zda výsledek hlasování v Braniborsku tyto hlasy zcela umlčí. Kampaň před volbami byla totiž velmi silně zaměřena na osobu oblíbeného zemského premiéra Woidkeho. Snaha distancovat se od nepopulární Scholzovy vlády, kterou tvoří SPD, zelení a svobodní demokraté (FDP), byla přitom u braniborských sociálních demokratů tak velká, že se kancléř předvolebních mítinků v zemi neúčastnil.
„Naším cílem bylo od začátku zabránit tomu, aby naše země dostala velké hnědé razítko,“ uvedl Woidke po zveřejnění prognóz z odkazem na barvu přiřazovanou krajní pravici. Zklamání vyjádřil spolupředseda AfD Tino Chrupalla, jehož strana v nedávných volbách v Sasku a Durynsku získala přes 30 procent hlasů a v Durynsku dokonce vyhrála. „Chtěli jsme Woidkeho poslat do důchodu,“ uvedl. Za hořkou porážku označil výsledek své strany generální tajemník CDU Carsten Linnemann. Pro CDU, která je na celoněmecké úrovni nejsilnější opoziční stranou, je předpokládaných 11 až 12 procent hlasů nejhorším výsledkem v Braniborsku od roku 1990.
Braniborsko je jednou ze spolkových zemí, které vznikly v roce 1990 po zániku komunistické Německé demokratické republiky (NDR). Obklopuje německé hlavní město Berlín, braniborskou metropolí je Postupim. Z větších měst v něm leží například Chotěbuz (Cottbus) či Frankfurt nad Odrou. Vysokou životní úroveň mají lidé především v takzvaném špekovém pásu, tedy v přímém okolí Berlína. Ve zbytku spolkové země je ekonomická situace horší. Právě v méně rozvinutých oblastech na východě země je úspěšná AfD.