Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. AfD skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc.

CDU/CSU, kterou Merz vedl do voleb jako kandidát na kancléře, získala podle prognóz stanic ZDF a ARD přes 28 procent hlasů. Volby tak vyhrála, i když s nižším ziskem, než jí předpovídaly předvolební průzkumy. Pětinu hlasů získala AfD, která je kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit v hledáčku spolkové kontrarozvědky.

Historickou porážkou skončily volby pro sociální demokraty (SPD), které do voleb vedl dosavadní kancléř Olaf Scholz. V debatě Scholz vyloučil, že by mohl být součástí jednání s CDU/CSU o příští německé vládě. Podle analýz německých médií, které se odvolávají na průběžné výsledky, je nyní jedinou realistickou možností, jak sestavit většinovou vládu, spolupráce CDU/CSU s SPD a stranou Zelených.

FDP se zřejmě do Spolkového sněmu nedostane

Povolební debaty se zúčastnil také předseda Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner. FDP byla do loňského listopadu členem Scholzovy vlády spolu s SPD a Zelenými. Kabinet se rozpadl kvůli hlubokým rozporům v hospodářské a finanční politice. Kancléř Scholz tehdy nejprve zbavil Lindnera funkce ministra financí, FDP následně vládu opustila. Trojkoalice vládla od prosince 2021, její krach vyvolal dnešní předčasné volby.

Lindner dnes v debatě přiznal, že průběžné výsledky dávají tušit, že se jeho strana do Spolkového sněmu vůbec nedostane, nepřekoná totiž pětiprocentní hranici. Naznačil také, že by z toho vyvodil osobní zodpovědnost a z čela strany odstoupil. Kromě FDP by se do Spolkového sněmu nemusela dostat ani strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která vznikla teprve loni. V loňském roce přitom výrazně uspěla ve třech zemských volbách na východě Německa.

Kancléř Olaf Scholz ještě před debatou uznal, že jeho sociální demokraté (SPD) utrpěli hořkou porážku. Přijal za ni zodpovědnost a pogratuloval CDU/CSU jako vítězi voleb. Šéfka Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová označila zisk své strany označované za pravicově populistickou až krajně pravicovou za historické vítězství.

Merz: „Je před námi velký úkol“

„My, unie CDU/CSU, jsme vyhráli spolkové volby 2025… Je mi jasné, jakou máme odpovědnost a jak velký je úkol, který je před námi. Vím, že to nebude jednoduché,“ prohlásil Merz.

Na druhém místě je podle prognóz se zhruba 20 procenty hlasů AfD, oproti předchozím volbám v roce 2021 svůj zisk zdvojnásobila. Tehdy měla 10,4 procenta. Kandidátka na kancléřku za AfD Weidelová označila zisk své strany za „historické vítězství“. Dodala, že je připravena jednat o koalici s CDU/CSU, která ovšem spolupráci s AfD kategoricky odmítá. Voličům Weidelová slíbila, že příští parlamentní volby její strana vyhraje.

Jasným poraženým voleb je sociální demokracie kancléře Scholze, která dosáhla nejhoršího výsledku v poválečných dějinách. Podle prognóz dostala mezi 16 a 16,5 procenta. Scholz označil výsledek své strany za „hořkou porážku“ a přijal za ni zodpovědnost. Scholz zůstává ve funkci předsedy německé vlády do doby, než Spolkový sněm zvolí nového kancléře, podle všeho Merze. Generální tajemník SPD Matthias Miersch řekl, že SPD volby prohrála, protože šla do boje s kandidátem na kancléře, „který nedokázal přesvědčit“.

Na čtvrtém místě skončila strana Zelených s 12 procenty podle ZDF, podle ARD s 13,5 procenty. Jedním z vítězů voleb je postkomunistická strana Levice, která ještě před časem byla v předvolebních průzkumech pod pětiprocentní hranicí. Podle ZDF nakonec ale získala devět, podle ARD 8,5 procenta hlasů. Nejasný je osud Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) a Svobodné demokratické strany (FDP), které se pohybují v prognózách na pětiprocentní hranici a pod ní. Šéfka BSW Wagenknechtová uvedla, že dnešní večer bude ještě napínavý.

Prognózy televize ARD a ZDF sestavují na základě dotazování voličů při odchodu z volebních místností, nejsou do nich ještě zahrnuty korespondenční hlasy.

První debata naznačí směr povolebních jednání

Předběžné konečné výsledky se čekají v noci na pondělí. Ve 20:15 veřejnoprávní stanice ARD a ZDF vysílají první povolební debatu představitelů parlamentních stran, která často naznačí, jakým směrem se budou povolební jednání ubírat.

Volby do Spolkového sněmu se měly původně konat až na konci září. Loni v listopadu se ale kvůli hlubokým rozporům v hospodářské a finanční politice rozpadla vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), kterou od prosince 2021 vedl kancléř Olaf Scholz. Krach vlády vyvolal předčasné volby, které se poprvé od roku 1987 konají v zimě. Hlavními tématy krátké předvolební kampaně byly migrace a hospodářství.

Předák konzervativní opozice, 69letý Friedrich Merz, který se pravděpodobně stane příštím německým kancléřem, odevzdal svůj hlas ve svém bydlišti v Arnsbergu na západě země. Šestašedesátiletý kancléř Scholz hlasoval v Postupimi, kde žije a kde také kandiduje do Spolkového sněmu.

Přímou konkurentkou mu byla v braniborské metropoli ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která kandiduje za zelené. Kandidát zelených na kancléře Robert Habeck využil možnosti korespondenčního hlasování a volil už před dvěma týdny. Šéf CSU a bavorský premiér Markus Söder hlasoval dnes v Norimberku.

Steinmeier: Váš hlas může rozhodnout

Krátce po otevření volebních místností hlasoval ve škole na západě Berlína prezident Frank-Walter Steinmeier. „Bez voleb není demokracie… Volte s vědomím, že právě váš hlas může být ten rozhodující,“ řekl.

Budoucí podoba vládní koalice bude do značné míry záviset na tom, zda se do sněmu dostanou menší strany. Postkomunistická Levice by mohla získat až osm procent hlasů, Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které se od Levice odštěpilo, ale balancuje na pětiprocentní hranici. Pod hranicí se dlouhodobě v průzkumech drží FDP.

Každý německý volič má dva hlasy. Prvním volí osobnosti, které kandidují v jednomandátových volebních obvodech, druhým strany. Po reformě volebního systému, který omezil počet poslanců na 630, zůstala v platnosti takzvaná základní mandátní klauzule. Na jejím základě se může do parlamentu dostat i strana, která nezískala pět procent hlasů, a to v případě, že pomocí prvního hlasu získala přímé mandáty aspoň ve třech obvodech.

Nový Spolkový sněm se musí sejít nejpozději 30 dní od voleb. Jedním z jeho nejdůležitějších úkolů je zvolit nového kancléře či kancléřku. Předchází tomu koaliční jednání, současný kancléř Scholz byl zvolen až zhruba dva a půl měsíce po volbách.

Němci politikou žijí

Němci projevili o dnešní předčasné volby do Spolkového sněmu vysoký zájem. Zhruba desítka voličů náhodně oslovených ČTK u dvou volebních místností v centru Berlína shodně potvrdila, že účast na volbách je pro ně naprostou samozřejmostí.

Většina z nich pak vyzdvihla zvláštní důvod, proč jít letos k volbám: zabránit posílení vlivu krajní pravice. Alternativa pro Německo (AfD), která je do této části politického spektra zařazována, je přitom podle průzkumů na nejlepší cestě dosáhnout svého nejlepšího výsledku od založení v roce 2013 a zaujmout pozici druhé nejsilnější strany v Německu.

Volební účast ve volbách do Spolkového sněmu obvykle překračuje 75 procent. Němci politikou žijí, téměř každý den se v německých televizích konají politické debaty, o politice se běžně lidé přou doma a není neobvyklé zaslechnout debaty o politice v prostředcích hromadné dopravy. Parlamentní volby jsou pro mnohé Němce skutečným svátkem demokracie. Od účasti na nich je tak neodradí ani neobvyklý zimní termín jejich konání či lehké mrholení, které v neděli skrápělo šedavý Berlín.

O volby byl zvýšený zájem

Ústřední volební komise uvedla, že do 14:00 vhodilo svůj hlas do uren 52 procent oprávněných voličů. Při posledních volbách v roce 2021 to bylo ve stejný čas jen 36,5 procenta. Velký rozdíl lze vysvětlit zvýšeným zájmem o volby, ale také tím, že do údaje nejsou započítány korespondenční hlasy.

Němečtí analytici předpovídali, že letos nebude zájem o korespondenční hlasování tak vysoký. Kvůli tomu, že jsou volby předčasné, byly totiž kratší i některé lhůty. Podle německých médií se tak mnoho lidí obávalo, že by jejich korespondenční hlas nemusel dorazit včas.

Volební komisaři některých spolkových zemí dokonce přímo vyzývali, aby lidé letos raději volili klasicky, tedy ve volební místnosti. V roce 2021 navíc řada lidí dala přednost korespondenčnímu hlasování před návštěvou volební místnosti kvůli pandemii covidu-19. Při posledních parlamentních volbách se nakonec volební účast vyšplhala na 76,4 procenta.