Pouhý den po uzavření přihlášek do prezidentských voleb přinesla Mladá fronta DNES bombastické zjištění, že kandidatura Mirka Topolánka nemusí platit. Právníci oslovení deníkem zpochybňují výklad ministerstva vnitra, podle kterého mohou zákonodárci podepsat více kandidátních listin. Proč rozehrává takové hry?

Deník na titulní straně zveřejnil otvírací článek (8. 11. 2017, „Volební chaos“) s všeříkajícím podtitulem „Právníci: Topolánkova kandidatura nemusí platit“. Ministerstvo vnitra prý vneslo do prezidentské volby nebývalou nejistotu.

„Prezidentští kandidáti se až doteď drželi jeho oficiálního výkladu zákona, podle kterého jim stačilo nasbírat pro postup do voleb 20 podpisů poslanců či 10 podpisů senátorů, aniž by vadilo, že se předtím zákonodárci podepsali také některému z protikandidátů,“ píše Mladá fronta DNES.

Hra proti Topolánkovi

Experti na ústavní právo, které deník oslovil, to však označují za nesmysl. Podle nich ze zákona jednoznačně plyne přesný opak: Jeden zákonodárce, maximálně jeden podpis jednomu kandidátovi.  V tomto smyslu se vyjádřili Jan Kysela, Eliška Wagnerová a Václav Pavlíček.

[ctete]165644[/ctete]

„Nejspíše se někdo zbláznil a může někoho udělat hodně nešťastným. Není pochyb o tom, že každý zákonodárce má pouze jeden podpis,“ uvedla dokonce někdejší ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová.

V praxi to znamená, že by mohla být zpochybněna kandidatura Mirka Topolánka, který vstoupil do prezidentské volby krátce před vypršením termínu a získal podpisy deseti senátorů z pěti klubů. Podpořil ho například Tomáš Czernin (TOP 09), který současně podepsal kandidátní listinu i Pavlu Fischerovi, podobně jako Jiří Oberfalzer (ODS) a Leopold Sulovský (Ostravak).

Babišův impulz

Nelze přehlédnout, že Mladá fronta DNES vyrukovala s tímto atakem krátce poté, co její majitel Andrej Babiš označil Topolánka za „nejzkorumpovanějšího premiéra od samostatného státu“. Pomiňme nyní, že Topolánek nebyl, na rozdíl od Babiše, nikdy obviněn z trestné činnosti a nemá za sebou stíny privatizace Unipetrolu, Lovochemie a řadu dalších. Oligarchův výpad bez jakéhokoli důkazu připomíná jeho oblíbenou hru „zloděj křičí, chyťte zloděje“.

Pomiňme také, že Babiš se k dosavadním prezidentským kandidátům nevyjadřoval a necítil potřebu se vůči nim vymezit. Po několika nedůstojných veletočích s (ne)kandidaturou Martina Stropnického si uvědomil, že ho žádný z uchazečů neohrožuje, a uvěřil ve vítězství svého mocenského spojence Miloše Zemana.

Babišův deník se dopouští obvyklých manipulací. Nedal prostor protistraně ministerstvu vnitra a autoritativně tvrdí, že se ústavní právníci shodují, že zákonodárci mohou podpořit jen jednoho kandidáta. Správně platí, že jen ti, jejichž reakce deník zveřejnil. Jiní respektovaní ústavní experti jsou zcela opačného názoru.

Na jejich stanoviska se odvolává i náměstek ministra vnitra Zdeněk Mlsna, který si za postojem resortu stojí, a znovu si jej ověřoval u kolegů z katedry ústavního práva Právnické fakulty. „Byli těmito inovativními výklady poměrně překvapeni. Jasně mi řekli, že výklad ministerstva vnitra je jediný logický. Není možné, aby přijalo výklad, který by zkrátil na ústavně garantovaných právech poslance nebo senátory,“ oponuje.

Názory se různí

„V zákoně je napsáno dvacet podpisů poslanců, anebo deset podpisů senátorů. Tečka. Ta věta nepokračuje a není tam napsáno: Může se podepsat jenom jednomu kandidátovi,“ staví se na stranu vnitra ředitel Ústavu státu a práva Akademie věd ČR Jan Bárta.

Podobně argumentuje ústavní právník Jan Kudrna, který rovněž postup ministerstva vnitra považuje za správný. Zpochybňování kandidatur odmítl i Aleš Gerloch, vedoucí katedry ústavního práva a prorektor Univerzity Karlovy. Zároveň upozornil na to, že uchazeči jednali v dobré víře a mohou se dovolávat stanoviska ministerstva vnitra, které připouští podpis senátorů a poslanců na více kandidátních listinách.

Ministerstvo vnitra se podivuje, že se oponenti neozvali už před dvěma měsíci, kdy bylo jeho stanovisko zveřejněno na internetových stránkách. Argumentuje tím, že pokud existují různé právní názory na výklad tohoto zákona, je nezbytné rozhodnout ve prospěch co největší otevřenosti demokratické soutěže. „Je to konstantní judikatura jak nejvyššího správního soudu, tak i ústavního soudu,“ tvrdí Mlsna.

Chaos vnáší MF DNES

Mladá fronta DNES píše, že o platnosti kandidatur může rozhodnout soud. Nemůže však jít o správní žalobu, kterou může podat jen kandidát, kterého ministerstvo vnitra nezaregistrovalo. Soudně nelze zpochybnit, že byl úspěšně zaregistrován někdo jiný. Na nejvyšší správní soud by se paradoxně mohli obrátit v případě vyřazení Mirek Topolánek, případně další postižení kandidáti.

Do čeho se to vlastně Mladá fronta DNES pouští? Nelze se ubránit pochybnostem, že právě jejím cílem bylo vnést do prezidentské volby chaos a vyvolat akademickou diskusi o platnosti několika kandidatur.

[ctete]165321[/ctete]

Smutnou roli v této politické hře, ať už vědomě, či nevědomě, sehrává několik ústavních právníků. Nepochybným záměrem je znejistit voliče od podpory nepohodlného kandidáta, který se jako jediný ostře vymezuje proti kartelu Zeman a Babiš. Představa, že by na Hradě stanul úhlavní odpůrce, musí být pro oligarchu noční můra z Elm Street.

Topolánek v Babišovi dlouhodobě vidí riziko pro Českou republiku. „Vůbec nepochopil principy demokratické diskuse, kompromisu, politické odpovědnosti. Útočí hlava nehlava,“ uvedl například letos v březnu. Pokud by nekandidoval, jen stěží by Mladá fronta DNES tento problém otevřela.

Útočí hlava nehlava

Lze si vůbec představit, že stát nastaví závazná pravidla, podle kterých zájemci o kandidaturu postupují, aby je po vypršení termínu někdo zpochybnil? To připomíná praktiky banánových republik, kde je možné torpédovat úplně vše, co se nelíbí jednomu politickému hráči, který při každém pocitu ohrožení spouští obranné či spíše útočné mechanismy.

V této absurdní logice by bylo možné zpochybnit i právo občanů podpořit svými podpisy petice více prezidentských kandidátů. Kontroluje to vůbec někdo? Určitě ne, ani by to nebylo myslitelné.

Znovu se nabízí otázka úlohy stranických deníků mediální divize Agrofertu, které jako spolehlivý nástroj pravidelně vstupují do politického boje. Útočí hlava nehlava podobně jako Andrej Babiš.