V několika posledních zveřejněných volebních průzkumech se neobjevují koalice, které společně kandidovaly v loňských parlamentních volbách. Zejména v případě koalice SPOLU, kterou tvoří ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, to vzbuzuje otazníky. Její výsledky by přitom byly praktické, shodují se politologové. Výsledek Pirátů se Starosty podle nich však není důležitý, protože strany veřejně nevystupují společně. Nezařazení koalic do průzkumů navíc může ovlivnit rozhodování voličů. Dobrým příkladem je podle politologů, které oslovil deník FORUM 24, agentura Kantar. Ta vždy uvádí dvě varianty – jednu s koalicemi a jednu bez nich. Podle agentury STEM je ale zodpovědnější prezentovat strany tak, jak ony samy vystupují a jak mají poskládané kluby v současné sněmovně.

Zda zařadí koalice do volebních modelů, si rozhoduje každá agentura sama. „Je to strategické rozhodnutí vzhledem k tomu, že koalice nevystupují jako jedna entita, ale i ve sněmovně vystupuje každá strana zvlášť,“ řekl deníku FORUM 24 Martin Kratochvíl, analytik STEMu, a dodal, že tento přístup je smysluplnější také s ohledem na nadcházející komunální volby, do kterých strany vstupují v různých kombinacích. „Dokud zase neohlásí koalice třeba pro příští sněmovní volby, tak je budeme uvádět každého zvlášť,“ prohlásil analytik.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM se zastal ministryně obrany Jany Černochové

Nový Týdeník FORUM se zastal ministryně obrany Jany Černochové. Poté, co se na sociálních sítích ostře, nepietně vyjádřila ke smrti…

S tímto přístupem souhlasí i politolog a vysokoškolský pedagog Petr Just. „To, že kandidovaly ve sněmovních volbách tři strany jako jedna aliance, dvě strany jako druhá aliance, tak to vlastně byla věc pro účely těch jedněch konkrétních voleb. Volby proběhly a strany mají dokonce i samostatné poslanecké kluby, to znamená ty strany nadále vystupují jako samostatní aktéři. Takže já za sebe nevidím problém v tom, že agentury tyto strany pojímají jako samostatné jednotlivé strany.“

Výsledek SPOLU by byl praktický

Podle Tomáše Lebedy je tento přístup z pohledu metodiky výzkumu pochopitelný. „Je velkou otázkou, zda by strany kandidovaly v podobě té koalice, ve které kandidovaly v posledních volbách, kdyby se volby konaly příští týden. To je věc, kterou si každá agentura musí v podstatě zodpovědět sama, ale já se domnívám, že něco takového anticipovat není asi úplně správně,“ vysvětlil politolog, který přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

„Informace o kandidující volební alianci SPOLU by byly praktické a měly by určitou vypovídající hodnotu,“ řekl deníku FORUM 24 politolog specializující se na politický management Jan Kubáček. Naopak statistiky o koalici PirSTAN již podle něj nejsou potřeba. „Koalice Pirátů a Starostů už de facto neexistuje. Je čistě formálně podepsaná, co se týče programových priorit. Ale mám dojem, že dnes je mnohem závažnější a mnohem fixovanější na programovém prohlášení vlády než na společných prioritách, protože když vezmete jinak to vzájemně ostřelování, to už opravdu volební koalici nepřipomíná.“

S tím souhlasí i Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity. „Ani jedna z těch dvou stran neprojevuje zájem o to, aby v budoucnu postupovaly společně. Takže tady se mi jeví ten důvod, proč to ve volebních modelech nepoužívat, jako vcelku jasný,“ uvedl pro deník FORUM 24.

U druhé vládní koalice SPOLU je podle něj ale situace jiná. „Pokud tam není koalice SPOLU, tomu nerozumím. Na druhou stranu je pravda, že do dalších sněmovních voleb je poměrně daleko a v komunálních volbách, respektive i při podpoře kandidátů v senátních volbách ty koalice vypadají hodně rozmanitě.“ Nezařazení koalice do volebních průzkumů navíc může ovlivnit voliče. „TOP 09 a Lidovci se pořád pohybují okolo 5 % a kdyby se dělaly výzkumy ne jenom pro ty tři strany, ale i koalici SPOLU, tak by to pochopitelně z hlediska této koalice vycházelo pozitivněji. Takže samozřejmě dá se uvažovat nad tím, že zařazení otázky ke koalici SPOLU v těch výzkumech má i určitý dopad na vnímání těch tří stran,“ doplnil Kopeček.

Průzkumy by měly nabízet variantu s koalicemi i bez nich

Petr Just oceňuje přístup výzkumné agentury Kantar, který je podle něj vhodným kompromisem. „To znamená udělat průzkum, který lidem nejprve nabídne variantu, kdyby strany kandidovaly samostatně, a pak, kdyby kandidovaly opět v té sestavě jako v minulých volbách,“ komentuje politolog z Metropolitní univerzity.

Podobný názor má i politolog Ladislav Mrklas. „Přinejmenším v případě koalice SPOLU, která se prozatím nerozpadla, kandiduje v řadě měst a v mnoha volebních obvodech do senátu, tak si myslím, že je to chyba, protože tato koalice nadále existuje. U Pirátů a Starostů a nezávislých je to složitější, protože přeci jenom se jejich cesty dost rozdělily po volbách, ale dokážu si představit, že i tam by měly být uváděny oba ty modely,“ popsal.

Dva modely by podle něj ukazovaly přesněji rozložení politických sil, než je tomu teď, kdy je náskok hnutí ANO obrovský. Důvod, proč k tomuto modelu agentury nepřistupují, je podle Mrklase ten, že o prázdninách je daleko komplikovanější získat tazatelskou síť.

Na výsledky by to velký vliv nemělo

Tomáš Lebeda řeší, jaké možnosti průzkumům přinášejí otevřené a uzavřené otázky. „Když máte uzavřenou otázku, tak se musíte předem rozhodnout, jaké odpovědi nabídnete. Agentury, které v tuto chvíli dotazují otevřenou otázkou, mají trochu výhodu, protože to rozhodnutí v podstatě nemusí udělat samy a převádějí ho na respondenta. Na druhou stranu i ony pro respondenty, kteří řeknou, že neví, tak pak obvykle mají nějakou doplňující otázku a tam už ten seznam často mají,“ uvedl.

Z aktuálních volebních modelů je podle agentury MEDIAN možné vyčíst potenciální úspěšnost koalic jen „velmi volně“. „Prostý součet většinou úplně nestačí, protože je tam samozřejmě nějaký faktor toho, že koalice část voličů odradí,“ vysvětlil MEDIAN. Podle STEMu je možné reflektovat určitý trend. „To, co je, řekněme, dobrá praxe, kterou je vhodné sledovat, je součet obou koalic, to znamená každá zvlášť a potom i dohromady a srovnávat je s hodnotami, které strany získaly v minulých volbách. To indikuje nějakou, řekněme, stabilitu,“ popsal analytik STEMu Kratochvíl.

Podle agentur MEDIAN i STEM by zařazení vládní koalice do volebních modelů mělo na podobu výsledků jen částečný vliv. „Záleží na tom, jaký zvolíme postup, jak čísla přepočítáváme a čemu přikládáme jakou váhu. A to je už velmi spekulativní, za hranou toho, co jsme schopni v našich datech najít,“ okomentoval analytik.