Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Návrh na snížení volebního věku z 18 na 16 let předložilo už v minulém volebním období hnutí STAN. Nyní se debata opět objevila ve veřejném prostoru a mohla by se tím zabývat vládní koalice. Snížení věku by znamenalo větší nepředvídatelnost volebních výsledků a nedá se říct, které části politického spektra by to pomohlo či uškodilo, myslí si politolog Lubomír Kopeček. Politici se ve svých názorech neshodují, ale je mezi nimi většinou ochota o tématu diskutovat.
Politolog Lubomír Kopeček si myslí, že by snížení věkové hranice znamenalo větší nepředvídatelnost výsledků voleb. „U mladých lidí je poměrně velká nebo větší nezakotvenost názorů než u střední a starší generace, tohle by se trochu zvýraznilo tím snížením volebního práva, protože by tam přibylo víc mladých lidí s právem volit. Takže řekněme přelétavost voličů, volatilita, by pravděpodobně stoupla,“ řekl Kopeček deníku FORUM 24.
Nedá se ani odhadnout, které straně politického spektra by tato změna pomohla. Kopeček uvádí jako příklad Rakousko, které má volební právo od 16 let. „Byli hodně překvapeni tím, jak lidé hlasovali v prvních volbách. Čekali, že to přinese hlasy spíš levici, a ono to překvapivě trochu pomohlo spíš krajní pravici, takže je to trochu nevypočitatelné, komu by to mohlo v praxi pomoct.“
Hnutí STAN je pro snížení věku volebního práva pro komunální volby, ale v budoucnu by se dalo uvažovat o rozšíření i pro další typy voleb. „STAN podporuje snížení aktivního volebního práva na 16 let věku pro komunální volby. Jsme přesvědčeni, že takový krok by pomohl zvýšení volební účasti mladých, jejich většímu zájmu o politiku a jejich aktivnějšímu zapojení do veřejného dění, alespoň na místní úrovni.
V případě odzkoušení a potvrzení těchto předpokladů u komunálních voleb jsme připraveni zvážit tuto možnost i u dalších typů voleb,“ napsal deníku FORUM 24 předseda poslaneckého klubu STAN Josef Cogan.
Mezi dalšími koaličními stranami většinou panuje ochota k diskusi. „K posunu hranice pro aktivní volební právo jsem poměrně zdrženlivý. Nicméně diskusi na toto téma se rozhodne nebráníme,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
Pro Piráty je potom prioritou korespondenční volba. „Prioritou je pro nás korespondenční volba. Vyzrálost mladých je individuální, můžeme diskutovat, že by šestnáctiletí mohli volit v komunále, kdyby se to zjednodušilo, ale pro Piráty je v této oblasti jednoznačnou prioritou korespondenční volba,“ napsal deníku FORUM 24 předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda je ale proti snížení věku volebního práva. „Já osobně jsem dlouhodobě proti, stejně jako proti snižování věku trestní odpovědnosti a podobně. Nemyslím, že dnešní děti dospívají dříve než jejich předci,“ sdělil deníku FORUM 24.
„Já musím říct, že po řadě debat právě s mladými lidmi se spíše kloním k tomu, ponechat aktivní volební právo na 18 letech. Co já mám zkušenost, když konáme akce, kde jsou žáci devátých tříd a prvních ročníků středních škol, tak když jsme toto téma probírali, tak z 200 účastníků většina byla proti. Necítí se být tolik obeznámeni s reálnou situací, aby byli schopni správně kriticky zhodnotit nabídku kandidátů a potom rozhodovat,“ řekl deníku FORUM 24 předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. „Já si nemyslím, jakkoliv se to zdá jako líbivý nápad, že tohle je krok správným směrem,“ dodává s tím, že o veřejných občanských záležitostech by se mělo s žáky v těchto letech otevřeně bavit, ale neznamená to posunovat aktivní volební právo.
Pro snížení věkové hranice by byl prezident Pavel, který téma otevřel během úterní návštěvy Moravskoslezského kraje. Mladí lidé mají podle jeho zkušeností dostatečný přehled o situaci v zemi a rozhodně by neznamenali u volebních uren bezpečnostní riziko, takže by snížení věkové hranice pravděpodobně podpořil.
K tématu se ve středu před jednáním vlády v Jeseníku vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). „To je debata, která se opakovaně objevuje, určitě ji můžeme vést. Myslím si, že existuje i řada dobrých důvodů, proč zachovat tu hranici 18 let. Ono to i souvisí s dalšími typy odpovědnosti a věcí, které vám legislativa přisuzuje podle věku,“ uvedl Fiala.
Nižší věková hranice volebního práva se řeší i v dalších evropských zemích. Například v Německu poslanci Spolkového sněmu už rozhodli, že do europarlamentu budou moci volit lidé od 16 let. V Řecku potom smí volit ti, kteří v rok konání voleb oslaví sedmnácté narozeniny – technicky tak mohou volit i někteří šestnáctiletí.
