Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Ministr financí Zbyněk Stanjura tento týden prohlásil, že vláda Petra Fialy (ODS) do konce volebního období již žádné velké změny ani reformy nechystá. Podle jeho slov to mimo jiné neodpovídá zájmům a volání voličů. Proti tomu se ohradili jak politikové, tak samotní voliči. Komu se tedy vláda vlastně snaží vyhovět, ptá se například exministr financí Miroslav Kalousek. A ptá se zcela správně.
„Pokud se mě ptáte, jestli přijde nějaká dramatická změna legislativy, tak nepřijde. Nebylo by odpovědné je slibovat. Neodpovídá to logice volebního cyklu a také to neodpovídá zájmům a volání voličů po nějakých razantních změnách,“ odpověděl ve čtvrtek ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na otázku, jak moc chce ještě reformovat Česko do roku 2025 v rozhovoru pro server Aktuálně.cz.
Ministr svým tvrzením spustil lavinu nevole. Není totiž pravda, že by voliči po změnách a reformách nevolali, a pravděpodobně ani to, že by vláda plánovala příští dva roky pouze čekat a doufat, že pro ni nadcházející volby dopadnou pozitivně.
„Změny musí běžet dál a já věřím, že voličů, kteří je očekávali a pořád očekávají, je dost,“ ohradil se proti tvrzení Stanjury ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že je letos potřeba zreformovat penzijní systém, schválit korespondenční volbu, udělat jasný krok směrem k euru a pokračovat v zásadní proměně školství a energetiky. „A tím určitě nekončíme,“ dodal.
Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) zdůraznil, že voliči koalice SPOLU si reformy přejí a dali k nim ve volbách mandát. Jistě je podle něj nechtějí voliči předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a šéfa hnutí SPD Tomia Okamury. „Logická otázka tedy zní: Jakým voličům se vláda vlastně snaží vyhovět?“ podotkl Kalousek.
„Tuhle vládu jsem volila proto, že jsem chtěla reformy, které předchozí vláda nebyla schopna udělat,“ zareagovala ekonomka Danuše Nerudová a dodala, že bez reformy daní, zdravotnictví, školství, digitalizace a debyrokratizace se staneme skanzenem Evropy. Bez nich podle ní nepřijde ekonomický růst, nepřijdou zahraniční firmy a nepřijde ani naplnění očekávání voličů vlády. „Co ty dva roky budete dělat? Pokud nic, tak vím jistě, kdo přijde po vás. A to nesmíme dovolit,“ apelovala.
Stanjura tento týden oznámil, že se vládě podařilo dodržet plán a schodek státního rozpočtu vyšel na 288,5 miliardy korun, tedy ještě o 6,5 miliardy korun nižší, než se čekalo. Vláda tedy splnila, co slibovala. Ministr by mohl ze situace těžit, vysvětlovat a zaměřit se na vyvracení strašení opozičních populistů, kteří předpokládali, že schodek přesáhne 400 miliard korun. Podle řady expertů je navíc česká ekonomika na dobré cestě. Místo toho se Stanjura rozhodl voliče rozčílit a předvedl další příklad nezvládnuté komunikace Fialovy vlády směrem k veřejnosti, kvůli které je často kritizována.
Sám premiér Fiala hovoří o tom, že jeho vláda dělá věci, které nejsou populární, ale až lidé uvidí, že byly správné a že fungují, tak se její hodnocení zlepší, přičemž je přesvědčen o tom, že klíčové věci zvládla správně. Pokud si ovšem nebude reputaci zhoršovat podobnými výkřiky. Právě ty se totiž ve spojitosti s dosavadními opatřeními a uzdravováním státního rozpočtu mohou odrážet ve volebních modelech, které v posledních měsících pro pětikoalici nevyzněly dobře.
Vláda je v poločase, dva roky má před sebou a její voliči nechtějí slyšet, že se nic nezmění. Pokud se ministr financí domnívá, že voliči nevolají „po nějakých razantních změnách“, stačí si vzpomenout na konec loňského roku, kdy se udály dvě velké stávky, a to ve zdravotnictví a ve školství, rozjednaná je dále důchodová reforma, korespondenční volba nebo dlouho očekávané digitální doklady. Snad je tedy ministr pouze nepovažuje za razantní a nesnaží se nesmyslně nadbíhat voličům hnutí ANO nebo SPD.
