Šéf Ruské státní dumy kritizoval Spojené státy za zásah proti jemenským teroristům. Podle Volodina „Washington zaútočil na suverénní stát, překročil normy mezinárodního práva a nerespektoval Chartu OSN“ a administrativa prezidenta Bidena chce jen odvést pozornost od amerických problémů.
Spojené státy a Velká Británie před týdnem v pátek v noci s podporou Austrálie, Bahrajnu, Kanady a Nizozemska udeřily ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím húsíjských povstalců na území Jemenu. Povstalečtí Húsiové jsou podporování Íránem a útočí na obchodní lodě na klíčové trase v Rudém moři. Podle nich jde o podporu na podporu palestinského hnutí Hamás v boji proti Izraeli.
Volodin tento týden ve svém příspěvku na Telegramu tvrdil, že „tentokrát se oběťmi stali jemenští občané, kteří byli zasaženi více než 70 raketovými údery“. Jako důvod šéf dumy uvádí, že „v předvečer prezidentských voleb v USA je Bidenův rating extrémně nízký. Jeho výkon schvaluje pouze 38,9 % Američanů“ a že „pokud by se hlasování konalo dnes, Biden by prohrál“, takže „potřebuje malou vítěznou válku, aby odvedl pozornost voličů od selhání zahraniční politiky na Ukrajině i od vnitřních problémů Spojených států“. „Pokud jsou USA právním státem, měl by být Biden stíhán dříve, než rozpoutá světovou válku tím, že se na poslední chvíli chopí moci,“ soudí Volodin.
Podle mnoha komentátorů představuje podobná argumentace spíše zrcadlový obraz vlastní Putinovy strategie. Popularitu kremelského vůdce hned na počátku jeho působení zvýšila válka v Čečensku a pak anexe Krymu. Dnes je jeho pověst spojena s úspěchem jeho tažení na Ukrajině. „V březnu se v Rusku konají prezidentské volby a Putin potřebuje věrohodně argumentovat, že vítězství v jeho válce není pouhým snem. Postavil ruskou ekonomiku na válečnou úroveň, zmobilizoval 400 000 vojáků, roztočil kremelskou propagandistickou mašinérii a represe proti disentu vynesl do nových postsovětských výšin,“ píše web The Strategist.
Rusko se potýká s ekonomickými problémy, které jsou zapříčiněny vysokými výdaji na válku a západními sankcemi. Zatímco loni ruská média psala o tom, jak Západ bez ruského plynu zmrzne, letos se Rusko potýká s důsledky mrazů, kdy jsou celé oblasti bez vytápění kvůli zastaralé infrastruktuře. Například ve městě Podolsk, které leží asi 30 kilometrů jižně od Moskvy, zůstalo nejméně 149 tisíc obyvatel, tedy téměř polovina, bez vytápění.
Předseda dozorčí rady Fondu pro podporu reformy bydlení a komunálních služeb Sergej Stěpašin v roce 2021 řekl, že komunální infrastruktura v Rusku je opotřebovaná z 60 až 70 procent. Podle ministerstva výstavby a bytového a komunálního hospodářství by se mělo každoročně vyměnit nejméně pět procent potrubí s vysokým opotřebením (především tepelná a vodovodní zařízení), ale vyměňují se pouze dvě procenta.
Představitelé teroristické organizace Hamás, kterou chtějí Húsiové údajně podpořit a která má na svědomí brutální útok na izraelské civilisty loni 7. října, jezdí na návštěvy do Moskvy a Kreml udržuje vztahy i s afghánským Tálibánem. Kvůli ruským válečným zločinům je na Vladimira Putina vydán mezinárodní zatykač. Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané ruskou armádou jsou zdokumentány nejen na Ukrajině, ale také v Sýrii, kde Moskva drží u moci diktátora Bašára al-Asada.
Zatímco u několika posledních voleb přicházely z Ruska zprávy o volebních podvodech a prakticky všechna média šířící státní propagandu jsou v rukou Kremlu, Putin prohlásil, že ve Spojených státech došlo k falšování prezidentské volby prostřednictvím korespondenčního hlasování. Tvrdí, že hlas bylo možné koupit za deset dolarů.
„Brutální útok Hamásu na Izrael se odehrál v den narozenin Vladimira Putina. Takový katastrofální bezpečnostní šok na Blízkém východě byl pravděpodobně vítaným překvapením pro ruského prezidenta, jehož strategickou prioritou je odvést podporu a pozornost Západu od Ukrajiny. Masivní požár v Izraeli hrozí přesně tímto způsobem,“ psal minulý rok 10. října web Politico.