Herci nebývají v politice tak úspěšní, jak lidé někdy předpokládají. Jednačtyřicetiletý ukrajinský herec, komik, režisér a producent Volodymyr Zelenskyj se ale stal výjimkou. Postoupil do druhého kola ukrajinských prezidentských voleb a v nich přesvědčivě vyhrál. Podle odhadů získal přes 70 procent hlasů.

Nám to jméno nic neříká a klademe si zřejmě stejnou otázku, jaká může zajímat Ukrajince. Jak se bude chovat vůči Rusku, které Ukrajině sebralo Krym a vede proti ní nevyhlášenou skutečnou i propagandistickou válku? A co si počne s chronickými problémy státu, především s korupcí? Jak naplní v praxi svůj slib, že „vyvede Ukrajinu z temnoty“?

„Dvacet osm let jsme žili v hustém, tmavém lese, kde občas někdo přišel a řekl, že nám ukáže světlo. Slibují tak moc, ale stále nás vodí dokola po lese. Otevřete oči a najděte světlo,“ oslovil Ukrajince.

Svůj záměr účastnit se parlamentních voleb se svou stranou „Služebník lidu“ oznámil koncem roku 2018. Název strany je stejný jako název televizního seriálu, kde hrál postavu ukrajinského prezidenta. Současně mluvil o možné účasti v prezidentských volbách. Prezidentskou kandidaturu pak potvrdil 31. prosince 2018 pár minut před začátkem nového roku na televizním kanálu1 + 1.

21. ledna Zelenskyj v rozhovoru v Ukrajinské pravdě řekl, že kdyby vyhrál prezidentské volby, vyjednal by příměří na Donbasu. Zelenského tým vede nestandardní prezidentskou kampaň připomínající spíše show než politické zápolení a chce hodně využívat sociální sítě a formát video blogu. Už před začátkem kampaně měl na Instagramu asi tři miliony sledujících a na Facebooku půl milionu.

Od konce ledna mu předvolební průzkumy přály. Různé agentury mu naměřily mezi 18,5 až 23 procenty hlasů a byl na prvním místě před prezidentem Petrem Porošenkem a Julií Tymošenkovou.

Jaké jsou vlastně jeho názory? Zelenskyj slibuje, že bude prezidentem pouze na jedno funkční období a plánuje uspořádat referendum o zbavení poslanců, soudců a prezidenta imunity. Navrhuje trestat lidi usvědčené z korupce doživotním zákazem zastávat veřejné funkce.

Zelenskyj podporoval Euromajdan a hovořil před jeho účastníky. Během eskalace konfliktu na Ukrajině podporoval akce ukrajinské armády a dobrovolnických nacionalistických praporů a koncertoval před ukrajinskými vojáky, kteří se účastnili bojů na Donbasu. Na nacionalistické prapory přispěl se svým studiem Kvartal 95 částkou jeden milion hřiven, což je přes osm set tisíc našich korun. Ve svých projevech si dělal legraci z ruských politiků a obyvatel Ruska a ze separatistických republik.

To mělo samozřejmě následky. V ruské televizi byla zrušena jeho show „Večerní čtvrť“ a v únoru 2015 zahájila vyšetřovací komise Ruské federace na žádost náměstka moskevského městského obvodu Jakimanka Dmitrije Zacharova kontrolu Zelenského fincování. Zastavila se také práce na sedmé sérii úspěšného ukrajinsko-ruského seriálu pro údajné politické neshody mezi Zelenským a ruskými spolupracovníky.

Na druhou stranu zase nesouhlasil se zákazem vystupování ruských kulturních osobností na Ukrajině. Je pro členství Ukrajiny v Evropské unii a NATO, ale současně říká, že by o tom měli rozhodnout lidé v referendu. Říká, že by důchody měli dostávat i lidé v separatistických republikách a že dokud se nezmění režim v Rusku, není naděje na vrácení Krymu.

Komentátor Libor Dvořák o Zelenském před několika dny zmínil názor ruského podnikatele Sergeje Vasiljeva, který upozorňuje, že vývoj na Ukrajině by měla soustředěně sledovat i ruská nejvyšší místa. „Vasiljev říká: ‚Fenomén Zelenského může být výsledkem shody mnoha okolností – například úspěšně sehrané role lidového prezidenta Holoboroďka ve sledovaném televizním seriálu, nekončící ukrajinské ekonomické krize a k tomu bezmezné celonárodní beznaděje a snahy najít nějaký paprsek světla. Může to ale být i další pokračování celosvětového trendu, kdy média, internet a sociální sítě mohou doslova během okamžiku doslova z ničeho stvořit nového celonárodního vůdce.’“

Ke konci kampaně se tedy zdálo, že favorit poněkud zakolísal, protože se nedostavil na zmíněnou první debatu kandidátů na stadionu. Na tu druhou ale ano a byla ostrá a zjevně ji neprohrál. U Ukrajinců převládla touha po změně před jistotou. Jestli to bude pozitivní změna, to se dozvíme.

Životopis:

(Zdroj: cs.wikipedia.org)

Volodymyr Zelenskyj se narodil v roce 1978 v městě Krivoj Rog v židovské rodině. Jeho otec je profesorem kybernetiky, matka je inženýrka. Vystudoval právo na Kyjevské národní ekonomické univerzitě.

V sedmnácti letech se poprvé účastnil televizní humoristické soutěže KVN populární v zemích bývalého SSSR svazu. V roce 1997 v soutěži KVN zvítězil. Ve stejném roce založil skupinu Kvartal 95, se kterou v letech 1998 až 2003 pokračoval v nejvyšších kolech KVN. V roce 2003 začal Kvartal 95 produkovat televizní pořady pro ukrajinskou televizi 1+1, později pro televizi Inter.

Známější se stal na Ukrajině díky své účasti v pořadu Tanec s hvězdami (Танці з зірками, 2006). Poté hrál v ruských filmech Láska ve velkém městě (Любовь в большом городе, 2009) a v jejich dvou pokračování, rusko-ukrajinském filmu Rževskij proti Napoleonovi (2012) a 8 prvních schůzek (2012) a v jejich dvou pokračování.

Zelenskyj podpořil hnutí Euromajdan a hovořil před jeho účastníky, finančně také podpořil ukrajinskou armádu na Donbasu.

Roku 2015 hrál v populárním komediálním seriálu Služebník lidu (Слуга народу) fiktivního ukrajinského prezidenta Vasilije Holoborodka, středoškolského učitele historie, který vyhraje prezidentské volby poté, co se rozšíří virální video, ve kterém kritizuje zkorumpovanou ukrajinskou vládu. Rodnou řečí Zelenského je ruština. Teprve od roku 2017 se učí ukrajinštinu.