Alexandr Vondra (ODS) FOTO: Občanská demokratická strana / se souhlasem
FOTO: Občanská demokratická strana / se souhlasem
Podle čtvrtečního rozsudku Soudního dvora EU porušily Česko, Polsko a Maďarsko unijní právo, když odmítly systém přerozdělování žadatelů o azyl. Uprchlické kvóty byly ale od počátku chybou, kterou Evropská unie přehodnotila, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 europoslanec Alexandr Vondra (ODS). A zdůrazňuje přitom, že solidarita se nedá vynutit. Podobný postup by podle něj mohl vést k nárůstu extremismu a nacionalismu v Evropě.
Pane europoslanče, přestože Slovensko hlasovalo v roce 2015 také proti kvótám, nakonec menší počet uprchlíků přijalo, a žalobě se tak vyhnulo. Měli jsme tehdy postupovat jinak?
Myslím si, že je to dneska celkem jedno. Evropská komise kvóty dávno opustila. Rozhodnutí vnímám jako snahu zachovat si tvář, ale nevidím žádný smysl v tom tu diskuzi znovu začínat. Myslím si, že zmiňované kvóty nebyly dobrým řešením. Když se pro to rozhodne nějaký stát dobrovolně, tak v pořádku. Ale vnucovat to touto metodou členským zemím není správné. Znovu ale opakuji, že rozumím, že Soudní dvůr udělal rozhodnutí, aby si Evropská unie zachovala tvář. A pro ty tři země to vlastně nemá žádný konkrétní dopad, protože byl systém kvót opuštěn.
Kvóty byly sice v roce 2017 označeny za nefunkční, ale nemůže Evropská komise uložit státům nějakou formu sankce?
Ale kvóty nebyly ani naplněny. Ostatní země s tím sice souhlasily, ale nakonec je všechny nepřijaly. (Plán předpokládal rozdělení až 160 tisíc lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si jich z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32 tisíc – pozn. red.) Takže doufám, že ne, protože by to nebylo férové. Systém byl chybný od samého počátku. Já v tomhle nemám v zásadě jiný názor než vlády zmíněných tří zemí.
Dokonce už předtím, než byla virová nákaza takto katastrofální, tak i tato nová komise podpořila Řecko v zavření hranic. Jednala úplně jinak než vedení Evropské unie před pěti lety, kdy uprchlíky do Evropy naopak zvalo. Takže alespoň doufám, že Evropská unie změnila tu naivní politiku.
Jak měla podle vás EU tehdy postupovat?
Řešit to v těch zemích původu. Systém kvót je vlastně systém toho zvát sem další migranty a dávat jim naději, že to stěhování lidí z Blízkého východu a Afriky podporujeme.
Myslíte, že byl český argument o bezpečnostním riziku namístě?
Nepochybně! Počty různých konfliktů, které tím vznikají v zemích, jež se té vlně velmi otevřely, ať už Švédsko nebo Německo, to podle mě jenom potvrzují.
Na druhou stranu, nemohlo to oslabit naši pozici uvnitř Evropské unie? Dlouhodobě nám bylo vyčítáno, že jsme nebyli dostatečně solidární, a Soudní dvůr EU nyní potvrdil i to, že to bylo v rozporu s unijním právem.
Solidarita se nedá přece nějakým způsobem vynutit! Znovu opakuji, že když se nějaký členský stát k takové politice rozhodne, tak v pořádku. Ale přece není správné to vynucovat na těch ostatních, když to přináší pouze konflikty a nárůst extremismu v Evropě. Je přitom přímá úměra mezi množstvím nekontrolovatelné imigrace a nárůstem extremismu. Já si nepřeji nárůst extremismu a nacionalismu v Evropě. Není to dobře. Evropa na to není absolutně připravená a to pozvání byla tehdy obrovská chyba. Myslím si, že to už komise začala chápat, a proto tu politiku o sto osmdesát stupňů změnila. Rozhodnutí Angely Merkelové jsem v roce 2015 kritizoval a nevidím jediný důvod na tom cokoliv měnit.
Nezačínáme být ale vnímáni jako ti problémoví? Evropská komise se stále zabývá i střetem zájmů českého premiéra Andreje Babiše.
Tohle je ale obrovské klišé a nemá cenu na něj přistupovat. Musí se to rozlišovat případ od případu. Důkaz toho, že jsme měli tehdy pravdu, je pro mě to, že Evropská komise svou politiku za pět let změnila. Znovu opakuji, že Řecko tehdy nechalo hranice otevřené a Evropská komise lidi do Evropy vlastně zvala. Nyní Řecko jako člen EU hranici neprodyšně uzavřelo a přijeli ho tam podpořit tři nejvyšší funkcionáři. (Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová přijela na začátku března za řeckým premiérem společně s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a předsedou Evropského parlamentu Davidem Sassolim – pozn. red.) Takže co více může být potvrzením toho, že byla naše opatrnost správná?
Když ale někdo zneužívá evropské peníze ve svůj prospěch, tak je zcela namístě to vyšetřit a hnát k zodpovědnosti.
