Radek Vondráček, předseda Poslanecké sněmovny a poslanec za Babišovo ANO, pronesl v rozhovoru pro Aktuálně.cz opravdu zajímavé výroky. Demokracie u nás vzkvétá a ekonomika taky, a to díky Babišovu hnutí. Skutečně „hlas svého pána“, jak se to psávalo kdysi na starých gramofonových deskách.

Je to opravdu hezká sbírka výroků, které by mohly vstoupit do historie, kdybychom takových neměli od Babiše a babišovců už celou čítanku. Třeba: „Nikdo si už nepamatuje, že my jsme přišli jako protestní hnutí a náš protest byl úspěšný.“ V čem spočívá ten protest a ten úspěch? No že se u moci nestřídá ODS a ČSSD a Vondráček je předsedou Sněmovny. To ovšem samo o sobě zrovna žádný jasný úspěch není. To by byl, kdyby Babišem řízená a vlastněná organizace, která se tváří jako normální strana, znamenala zlepšení. Je to ovšem všechno mnohem horší, než si pamatujeme z minulosti, a to už jsme zažili ledacos.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Pak Vondráček komentuje paktování se s komunisty a vytáhl hned samotného Masaryka. Ten měl podle něj skandál, že kdysi „přijal komunisty na oběd“. „Prostě s nimi chtěl mluvit.“ A ještě: „Komunistická strana byla zvolena do Sněmovny, pohybuje se v rámci pravidel, je to demokratická strana.“ To samé už nám ostatně nedávno tvrdil i Vondráčkův guru Babiš.

A teď to krásné celkové zhodnocení situace: „Určitě v naší zemi funguje demokracie na sto procent. Demokracie vzkvétá. Máme být na co pyšní. Je potřeba se přes každodenní půtky podívat za hranice do světa. Máme tady ale takový jev, kdy spousta lidí mluví o demokracii a říkají o sobě, že jsou demokraté, ale když se něco demokraticky rozhodne, tak se jim to nelíbí. A hned mluví o ohrožení demokracie. Největší umění demokrata je umění přijmout prohru.“

Ovčáček by to nenapsal lépe, ač ten má důraznější slovník, jak se to v komunistických novinách naučil. Jen nám tam chybí, že Andrej Babiš je trestně stíhaný, že je ve střetu zájmů, protože dovedně spojil svůj byznys s politickou funkcí. Nic o tom, jak zdeformoval demokratické prostředí tím, že jako předseda vlády kontroluje noviny, které si koupil. Že byl taky agent StB a normalizační komunistický kádr, už je jen takový kolorit k současnému dění. V zemi teď vzkvétá leda řepka. Vondráčkovi to ale může být jedno, vždyť díky šéfovi má funkci, ke které by se jinak nikdy nedostal. To už za nějaké to vykládání nesmyslů stojí.

A komunisté jako demokratická strana? Jistě, v jistém ohledu jsou demokratičtější než Babišovo ANO. U komunistů dokonce nevíme, jestli bude předsedou zvolen jeden brežněvista, nebo druhý brežněvista. Tím se komunisté svou demokratičností blíží Íránu. V pobočce Agrofertu zvané ANO panují poměry jako v Severní Koreji. Tam není o předsedovi pochyb. Ten může míchat i místy na kandidátkách a předsedou prostě bude.

Komunisté ale jinak v duchu svých stoletých tradic demokracii rozvracejí ze všech sil. Leda by tou demokracií byla ta mytická demokracie bez přívlastků, kterou hlásá Václav Klaus a kterou už mají v Rusku. Říká se jí také někdy „neliberální“ nebo „řízená“. A řízení, to se komunistům a bývalému komunistovi Babišovi líbí, to mají rádi. Jejich řízení bez ohledu na cokoli.