Ruský vůdce Putin FOTO: Lucie Batková / MIDJOURNEY / FORUM 24
FOTO: Lucie Batková / MIDJOURNEY / FORUM 24
Na žádost agentury Bloomberg odtajnila americká Národní zpravodajská služba část dokumentu z roku 2016, který mapoval vraždy politických odpůrců ruského vůdce Vladimira Putina. V dokumentu jsou zachyceny vraždy, k nimž došlo v rozmezí od ledna 2000 do července 2016.
„Zdá se, že prominentní kritici Kremlu a zejména Putina mají divný zvyk umírat za velmi podezřelých okolností. Někteří vypadnou z okna, jiní zemřou po podivném pádu, někdo je otráven, o některých se říká, že spáchali sebevraždu způsobem, který zcela odporuje logice,“ píše reportér Bloombergu Jason Leopold, který upozornil na to, že americké tajné služby již dlouhou dobu tvrdí, že „mají podezření, že některá ze záhadných úmrtí v průběhu let byla součástí Putinovy kampaně s cílem zavraždit jeho nepřátele“. Nyní zveřejněné dokumenty to potvrzují, byť jde jen o část zprávy, která mohla být zveřejněna, neboť zbytek nemohl být publikován kvůli stále utajovaným informacím.
I tak je ale seznam obětí, které nechal Kreml odstranit, poměrně bohatý. Zpravodajci konstatovali, že „politické atentáty jsou formou vlády v Ruské federaci“. Dokument z 11. července 2016 se jmenuje „Atentáty nařízené Kremlem v zahraničí pravděpodobně přetrvají“ a poznámka pod čarou na první straně uvádí, že se dokument zabývá pouze atentáty v zahraničí, ke kterým došlo „od doby, kdy Putin v roce 2000 převzal moc“.
Dokument konstatuje, že „Putin pravděpodobně povoluje atentáty na vysoce postavené osobnosti v zahraničí“, a uvádí konkrétní případy těchto vražd.
Prvním případem, který seznam obsahuje, je vražda čečenského polního velitele a jednoho z vůdců Republiky Ičkerija Zelimchana Jandarbijeva, jehož OSN i USA označily za teroristu. Byl zabit v Kataru v roce 2004 a za jeho smrt bylo v zemi odsouzeno několik ruských vojenských zpravodajských důstojníků.
Dále je zmíněn mediálně velmi známý případ Alexandra Litviněnka, agenta KGB a později FSB, který v roce 2000 zběhl do Velké Británie a začal pracovat pro tamní tajnou službu MI6. Šlo o ostrého Putinova kritika, především kvůli jeho postoji k Čečensku. Počátkem listopadu 2006 byl otráven radioaktivním poloniem a na následky útoku 23. listopadu zemřel. Těsně před smrtí za svého vraha označil právě Putina. Následné vyšetřování prokázalo, že šlo o operaci ruské FSB, kterou posvětil její tehdejší šéf Nikolaj Patrušev a vykonali ji dva agenti – Andrej Lugovoj a Dmitrij Kovtun. Ruská strana samozřejmě oba vrahy k vyšetřování do Velké Británie odmítla předat.
Zpráva konstatuje, že Putinovým cílem jsou přeběhlí agenti, jako byl právě Litviněnko, a pak disidenti, což je doloženo případem ruského podnikatele Alexandra Perepličného, jenž zemřel rovněž ve Velké Británii v roce 2012 za velice podezřelých okolností krátce předtím, než měl svědčit u soudu „o síti daňových podvodů v Kremlu“. Následné vyšetřování však jasné důkazy o zapojení FSB v tomto případě nepřineslo, ačkoliv zpráva hovoří o použití „biologického toxinu“.
Podobně měl být zlikvidován již v září 2004 i ukrajinský prezident Viktor Juščenko, jemuž se ale podařilo otravu dioxiny přežít. Cílem smrtelného útoku se stal i „málo loajální“ velitel rebelů v samozvané Luhanské republice Alexandr Bednov, který byl zastřelen v roce 2015.
V témže roce pak došlo ke dvěma dalším útokům na Putinovy odpůrce. Nejprve byl v Moskvě zastřelen hlasitý kritik Kremlu Boris Němcov a následně zemřel ve Washingtonu bývalý „Putinův mediální car“ Michail Lesin, který se ve svém hotelovém pokoji v opilosti sám ubil k smrti, poté „co mnohokráte upadl na zem“.
„Mluvčí ruského velvyslanectví ve Washingtonu DC na žádost o komentář neodpověděl,“ zakončuje svůj text pro Bloomberg Jason Leopold, který zároveň upozorňuje, že „existují důkazy, které silně naznačují, že od invaze na Ukrajinu v roce 2022 Putin pokračoval ve vraždění svých nepřátel“.
