Vrchní soud v Praze ve čtvrtek rozhoduje o odvolání státního zástupce v kauze Čapí hnízdo, ve které je obžalován expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Nejčastější případy rozhodování odvolacího soudu v neveřejném zasedání jsou případy, kdy odvolací soud napadený rozsudek zruší pro podstatné vady řízení, vysvětlil pro deník FORUM 24 právník Aleš Rozehnal. Odvolací soud nemůže v neveřejném zasedání rozsudek prvostupňového soudu potvrdit. Může ale verdikt zrušit a případ vrátit k novému projednání nebo postoupit věc jinému orgánu.

Odvoláním státního zástupce proti osvobozujícímu rozsudku se bude soud zabývat na neveřejném zasedání. To se koná za přítomnosti všech členů senátu a zapisovatele. Jiné osoby jsou z účasti vyloučeny. „V zásadě platí, že o odvolání proti rozsudku v trestních věcech se rozhodujte ve veřejném zasedání. V neveřejném zasedání může odvolací soud zamítnout odvolání, pokud bylo podáno opožděně, nebo rozhodnout o přerušení trestního stíhání či jeho zastavení, nebo věc postoupí jinému orgánu a podobně,“ popsal právník.

Dále čtěte

Nenažranosti agrobaronů je skutečně dost. Prouza opět zkritizoval potravináře

Ředitel Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza se opět pustil do agrobaronů. Ti podle něj můžou za vysoké ceny…

„Nejčastější případy rozhodování odvolacího soudu v neveřejném zasedání jsou ale případy, kdy odvolací soud napadený rozsudek zruší pro podstatné vady řízení, a to zejména proto, že v tomto řízení byla porušena ustanovení, jimiž se má zabezpečit objasnění věci,“ vysvětlil pro deník FORUM 24 Rozehnal možný výsledek neveřejného zasedání soudu.

Soud, kterému byla věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí, což by byl v tomto případě Městský soud v Praze, který rozhodl o zproštění obžaloby letos v lednu, je vázán právním názorem, který by vyslovil ve svém rozhodnutí Vrchní soud v Praze, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení odvolací soud nařídil.

Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že expremiér Andrej Babiš na přelomu let 2007 a 2008 zajistil vyvedení Čapího hnízda ze společnosti Agrofert a prodej akcií. Podle obžaloby bylo jeho konání účelové, aby farma splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Babiš i Nagyová vinu od počátku odmítají.

Dále čtěte

Presumpce viny v politice je zrůdnost. Novináři jako amatérští prokurátoři

KOMENTÁŘ / V poslední době mi „utekly“ dva exemplární případy tohoto prohřešku, ale řekl bych, že jsou pořád v živé paměti lidí,…

Městský soud letos v lednu rozhodl, že Babiš s Nagyovou nevyčlenili společnost Farma Čapí hnízdo účelově, aby mohli žádat o dotaci. Důvodem byly podle senátu Městského soudu v Praze spíše rodinné vztahy. Akcie farmy po jejím vyčlenění z Agrofertu získali děti a partnerka bývalého premiéra. Agrofert z Babišových svěřenských fondů a Farma Čapí hnízdo si navíc podle soudce vzájemně nekonkurovaly na stejném relevantním trhu.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch se proti zprošťujícímu rozsudku odvolal. Žádá o jeho zrušení a vrácení celého případu k soudu.

Policie případ řeší od roku 2015. Babiš se svou někdejší poradkyní Janou Nagyovou byli stíháni od roku 2017. Bývalého premiéra musela ke stíhání několikrát vydat poslanecká sněmovna.