Vláda ve Švédsku usiluje o to, aby se odtud do země původu vracelo více přistěhovalců, kteří se nedokázali integrovat do švédské společnosti. Zvažuje možnost, že finanční příspěvek za dobrovolnou repatriaci budou nově dostávat i osoby, které už získaly švédské občanství.
Návrh vládní komise, která vznikla loni v říjnu, zahrnuje migranty, kteří se neintegrovali z hlediska „soběstačnosti, jazyka nebo jiných kulturních faktorů“. Finanční podpora na repatriaci ve Švédsku existuje od roku 1984, ale nově se má týkat i švédských občanů s vazbami na jinou zemi či těch, kteří se do Švédska přistěhovali za blízkými příbuznými.
Podle současných pravidel se vyplácí částka přes 22 tisíc Kč na osobu, limit pro rodinu činí necelých 89 tisíc Kč. Současně mají navrátilci možnost požádat o proplacení nákladů na cestu. Se zvýšením zmíněných příspěvků návrh nepočítá.
„Případný přímý přínos pro veřejnou ekonomiku je s velkou jistotou relativně malý. Možné riziko sociálních a ekonomických škod je zároveň podstatně větší,“ píše se ve zprávě.
Záměr nezvýšit příspěvek na repatriaci kritizuje poslanec protiimigračních Švédských demokratů (SD) Nima Gholam Ali Pour. „Myslíme si, že by integraci usnadnilo, kdyby více lidí, kteří se ve skutečnosti nemohou nebo nechtějí stát součástí švédské společnosti, mělo opravdu možnost a podmínky k návratu.“
Podle něj by SD uvítali, kdyby se příspěvek zvýšil na 777 tisíc Kč. Ministryně pro migraci Maria Malmer Stenergardová uvedla, že zpráva bude i z tohoto hlediska ještě posouzena.
Švédsko dlouhodobě trpí problémy způsobenými zejména migrační vlnou v letech 2015 a 2016, kdy desetimilionová země přijala přes 300 tisíc přistěhovalců pocházejících z velké části ze zemí mimo Evropu.