Policisté dopadli muže, který na sociálních sítích vyhrožoval ozbrojeným násilím proti uprchlíkům z Ukrajiny. Jeho výroky neunikly pozornosti pražských kriminalistů, kteří ho vypátrali a obvinili. Je dobře, že se to stalo. V případě řady jemu podobných totiž nezůstalo jen u slov.

Muž zaútočil na mešitu. Masovou vraždu sdílel na sociální síti. Útočník proti gay baru v Bratislavě se radikalizoval na sociálních sítích a sdílel tam své postoje. Vrah zabil osm lidí. Své názory zveřejňoval na sociálních sítích. Tři namátkou zvolené případy ukazují na provázanost nenávistných projevů na sociálních sítích s extrémními činy. V případě zásahu, o kterém v pátek informovala policie, zůstalo naštěstí jen u slov. To ale zdaleka není samozřejmost.

Lidé, kteří jsou z podstaty svých extrémních názorů ve společnosti osamělí, nacházejí ve světě sociálních sítí podobně smýšlející publikum, které jim dává pocit, že na jejich obludných postojích vlastně nic moc extrémního a nebezpečného není. Potřeba někam patřit je vlastní i jim. Sociální sítě jim tento pocit milerády poskytnou. Čím kontroverznější jejich příspěvky budou, tím větší pozornost tím získají. Jenže pocit podpory jim pak může dodat odvahu přejít od slov ke skutkům. V tu chvíli začnou administrátoři mazat ze svých stránek videa zachycujících vraždy a sebevraždy v přímém přenosu. Označení „damage controll“, tedy snaha o zmenšení negativních dopadů na organizaci samotnou, bývá zhusta to jediné, čím jsou ochotní přispět. Videa se přestěhují na specializované servery zaměřené na sdílení vražd a masakrů. Extrémistické diskuzní skupiny zmizí a jsou nahrazeny skupinami s jinými názvy na jiných platformách. Symbióza nerušeně pokračuje dál.

V případě, který nyní zveřejnila pražská policie, jde o to, že nejmenovaný muž, patrně Pražan, na sociální síti zveřejnil video, ve kterém vyhrožoval, že bude chodit po ulici a nožem bodat Ukrajince. To není vyjádření názoru, ale záměru spáchat minimálně trestný čin těžkého ublížení na zdraví. Policie začala jednat, přesněji řečeno muže vypátrali kriminalisté z odboru extremismu a terorismu. Je to dobře, protože řada budoucích masových vrahů o svých úmyslech předem hovoří se svými blízkými, ať už přímo, nebo prostřednictvím sociálních sítí. Teprve ve chvíli, kdy na ně nikdo adekvátně nereaguje, vyrazí do ulic s úmyslem proměnit slova v činy. V tomto případě reagovala policie ukázkově. Muže našla a obvinila z trestného činu násilí proti skupině obyvatel. Teď mu hrozí tři roky vězení.

Horování opozice proti tomu, aby lidé sledovali možné nebezpečné projevy na sociálních sítích, anebo proti tomu, aby na ně upozorňovali, je na pozadí naprosté lhostejnosti správců k publikovanému obsahu cestou do pekel. Zmíněný zákrok policie označil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) za „vymáhání zákona, protože online není virtuální realita“. Má pravdu, i s ohledem na výše řečené. Podobně má pravdu v tom, že nahlásit podobné příspěvky nevede ani k cenzuře (protože se nejedná o názor, ale o vyjádření úmyslu), nejedná se o normalizaci (protože vyjadřování vražedných úmyslů nemůže tolerovat žádná společnost) a nejedná se ani o bonzování (protože to byla naopak nečinnost svědků, která umožnila v řadě případů spáchání podobných zločinů). Právě proto je dobře, když podobná slova nezůstanou bez odezvy úřadů, ani těch, kteří na ně třeba náhodou narazí. Plody opačného postoje, tedy lhostejnosti či ignorance, jsou totiž dobře zmapovány.