Český soud vynesl bez většího zájmu medií rozsudek, který nepřímo uznává nelegální separatistické jednotky na východě Ukrajiny. Zatímco účast v jednotkách Islámského státu česká justice tvrdě trestá, tak ilegální ozbrojenci, které podporuje Rusko, jsou podle soudu zaměnitelné s armádou cizího státu. 

Vrchní soud v Praze rozhodl v září loňského roku v případu vojáka Erika Eštu, který se vydal bojovat na východ Ukrajiny, přidal se k proruským separatistům a vstoupil do jejich ozbrojených složek. Malý mediální zájem o tuto kauzu byl možná dán tím, že podmínečný trest tří let se zkušební dobou na čtyři roky Vrchní soud zmírnil jen na dva roky se zkušební dobou tří let. Na první pohled tedy žádné drama a žádný velký rozdíl. Právní kvalifikace skutku pana Eštu ale nahrává těm, kteří si na Ukrajinu jezdí zastřílet, ztěžuje práci české policii a nepřímo uznává nelegální Doněckou republiku jako regulérní stát.

Policie ve shodě se státními zástupci požadovala pro obžalovaného Eštu trest za terorismus podle § 311 trestního zákona. Bylo to vedeno logikou, že se jedná o analogickou situaci k případům, kdy se občané evropských zemí přidávají či chtějí přidat k tzv. Islámskému státu. Takový čin je trestný už ve fázi plánování.

Proto například Jan Silovský, který se chtěl právě k teroristické organizaci islámských fanatiků přidat, dostal šest let natvrdo za podporu a propagaci terorismu, byť ho policie zadržela už v Turecku. Eštu naproti tomu podle videí a fotek, které sám pořídil, minimálně pomáhal s kopáním zákopů a strážní službou. Přesto jej ani krajský soud k nepodmíněnému trestu neodsoudil.

Účast na organizované zločinecké skupině

Senát pardubické pobočky Krajského soudu v Hradci Králové pod vedením Mgr. Jana Šlosara dospěl k závěru, že se jedná o účast na organizované zločinecké skupině, tedy nikoli o terorismus, s odůvodněním, že obžalovaný nebyl ztotožněn s cíli separatistů, které by se ale jako terorismus — narušení obranyschopnosti Ukrajiny — chápat daly. Už to je poměrně zajímavá úvaha, která by, aplikována obecně, znemožnila odsoudit všechny teroristy, kterým se nepodaří prokázat ztotožnění s cíli teroristické skupiny, za kterou bojovali.

Nízký trest byl pak zdůvodněn dosavadní bezúhonností pana Eštu a tím, že obžalovaný v té době pečoval o dítě v rámci rodičovské dovolené. Státní zástupce trval na své kvalifikaci, z níž v závěrečné řeči ubral vzhledem k absenci důkazů o přímo vykonaném násilí pouze v tom, že se jednalo o terorismus ve stadiu pokusu.

Skandální výrok Vrchního soudu

Senát Vrchního soudu v Praze pod vedením JUDr. Zdeňka Sováka však celou věc nepochopitelně postavil na hlavu. Erika Eštu odsoudil jen za službu v cizích ozbrojených silách podle § 321 trestního zákoníku. To je absurdní už z toho důvodu, že v onom paragrafu výslovně stojí, že se jedná o „službu ve vojsku či ozbrojených silách jiného státu“.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Separatistická „Doněcká republika“ však státem není a ČR ji jako takový ani neuznává (stejně jako žádná jiná země, dokonce včetně samotného Ruska). Vrchní soud se s tím vypořádal konstatováním, že Eštu se „vzhledem ke své inteligenční a zkušenostní úrovni domníval, a možná byl skutečně přesvědčen, že slouží v ozbrojených silách státu […]“. Takový přístup ve stylu nevědomost omlouvá by se býval hodil i samotnému soudci Sovákovi, jenž byl svým kolegům nucen vyplatit odškodnění za to, že jejich odborné texty vydal pod svým jménem. Při jiné příležitosti zase způsobil dopravní nehodu pod vlivem alkoholu.

Lze se tedy jen divit, že se tehdy nebránil tím, že se vzhledem ke své inteligenční a zkušenostní úrovni domníval, že to není opisování. Při oné nehodě, za niž zaplatil pokutu, se zase mohl zkusit hájit tím, že si prostě na základě své zkušenosti a rozumu myslel, že už je střízlivý. Zřejmě ale v té době objektivní skutečnost byla pro soud důležitější než jeho pocity a dojmy.

Problém pro policii

Může se zdát, že mezi jedním a druhým podmíněným trestem není velký rozdíl. Jenže trestní sazby za uvedené činy jsou nesouměřitelné. Terorismus lze trestat v rozmezí 5 až 15 let nepodmíněně, účast na organizované zločinecké skupině 3 až 12 lety vězení a v případě služby v cizím vojsku jde maximálně o 5 let vězení bez dolní sazby.

Zároveň jsou první dva jmenované činy stíhatelné už ve fázi přípravy. To by tedy Policii ČR umožnilo reálně zabránit tomu, aby se čeští občané na Ukrajinu vůbec vydali bojovat. U služby v cizím vojsku to však neplatí. Vzkaz pro všechny Čechy, kteří by chtěli jít pomáhat Putinovu Rusku ztrpčovat život Ukrajině, je jasný: Když se u toho nebudete fotit a natáčet a po návratu do vlasti ze sebe budete dělat blbce, vyváznete s podmínkou.

Nezbývá než doufat, že Nejvyšší soud na základě dovolání státního zastupitelství případ vrátí k novému projednání.