Hnutí ANO spustilo krátce před volbami kauzu lithium, v níž je ČSSD napadána za „krádež za bílého dne“. Andrej Babiš obvinil její „zkorumpované politiky“, že předávají „naše největší nerostné bohatství lithium do rukou zahraniční firmy“ a připravují „stejný tunel jako OKD“. Hysterická kampaň je však jen kouřovou clonou k odvedení pozornosti od vlastních kauz.
Ve slavném filmu režiséra Barryho Levinsona Vrtěti psem (1997) se čtrnáct dní před volbami provalí skandál amerického prezidenta, ohrožující jeho znovuzvolení. Jeho poradci povolají hollywoodského producenta, aby narychlo vyrobil jinou aféru, která by prezidentovo selhání překryla. Skutečně rozpoutali smyšlenou válku s Albánií, která před volbami ovládla zájem médií, ovšem jen do té doby, než bublina splaskla.
Nejlepší obrana je útok
O něco podobného se pokouší marketingový tým hnutí ANO, reagující na vršící se předvolební Jobovy zvěsti, kdy Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka stále více stahuje pod vodu kauza Čapí hnízdo. Lithiem „zavrtěl“ v době, kdy bylo oběma čelným představitelům hnutí doručeno policejní obvinění z dotačního podvodu. A další obvinění budou následovat.
[ctete]159399[/ctete]
Volební štáb hnutí ANO se řídí osvědčenou taktikou nejlepší obrana je útok a doslova z nebe mu spadlo lithium. Kauzu ovšem uchopil dezinformačním způsobem jemu vlastním, i když postup ministerstva průmyslu a obchodu vyvolává zvláště svým načasováním jisté otazníky. Mohlo očekávat nahrávku na populistickou smeč a je otázkou, zda stát v této věci nekoná naopak příliš pozdě. To by ovšem nesmělo mít hnutí ANO máslo na hlavě a nesmělo by šířit nepodložené lži.
Oč v této kauze jde? Druhého října podepsal ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) memorandum o porozumění s australskou firmou European Metals Holdings. Ta je vlastníkem tuzemské firmy Geomet, která má jako jediná už od roku 2010 povolení k průzkumu hlubinného naleziště lithia v oblasti Cínovce.
V tomto krušnohorském území se podle odhadů nacházejí zhruba tři procenta světových zásob lithia, tedy strategické suroviny, využívané například pro výrobu baterií do notebooků, mobilních telefonů nebo elektromobilů.
Odpor ANO, komunistů a Okamury
Andrej Babiš nyní vytváří dojem, že toto národní bohatství v odhadované ceně dvou bilionů korun bude ukradeno a vytunelováno, a podpisem memoranda hrozí státu nákladné arbitráže. Tématu se chopili rovněž komunisté, kteří s hnutím ANO a Tomiem Okamurou vyvolali mimořádnou schůzi poslanecké sněmovny necelý týden před volbami.
Jaká je skutečnost? Společnost Geomet za sedm let investovala do geologického průzkumu už 350 milionů korun, přičemž ji čekají další náklady spojené s přípravou těžby lithia zhruba v téže výši. Povolení k průzkumu jí končí v roce 2021, poté uvažuje o zahájení těžby. Podle českých zákonů přitom má přednostní právo případně požádat o povolení těžby firma, která vykonala geologický průzkum. Tou je právě společnost Geomet.
Jelikož je projekt průzkumu, přípravy a samotné těžby velmi nákladný, Geomet se v roce 2013 spojil s australskými investory. V České republice nenašel nikoho, kdo by se pustil do této riskantní operace. Stále totiž není stoprocentně jisté, zda bude těžba skutečně rentabilní, jak naznačují současné optimistické odhady. Stejně tak může být ve finále cena zásob lithia podstatně nižší.
Andrej Babiš chce, aby těžbu organizoval státní podnik Diamo. Má to ostatně ve svém volebním programu. Jenže podnik Diamo v době, kdy se rozhodovalo o udělení licencí pro povolení k průzkumu, neměl zájem ani příslušnou kapacitu se na tomto byznysu podílet.
Babiš jako Morales?
Způsob těžby, kdy lithium těží soukromé společnosti a stát dostává licenční poplatky, je ve světě naprosto obvyklý. Je tomu tak v Chile, Argentině, USA i Austrálii (kde doly na lithium koupili Chilané a Američané). Výjimkou je dnes Bolívie, kde vládne socialistická strana Eva Moralese, preferující těžbu v režii státu.
Memorandum navíc zohledňuje, že na těžbu lithia bude navazovat vybudování rozsáhlého zpracovatelského řetězce v České republice s dodatečnými vysokými daňovými výnosy. Mělo by tedy být výhodné pro obě strany, což bylo podle ministerstva průmyslu a obchodu jeho cílem.
Ministr Havlíček odmítl i Babišovy výpady, že memorandum znamená pro Českou republiku hrozbu v případných mezinárodních arbitrážích o ochraně investic. Podle něj je nezávazným ujednáním, ze kterého pro stát nevyplývají žádné závazky ani povinnosti. „Text dokumentu byl konzultován s odborníky na mezinárodní právo z ministerstva průmyslu a obchodu i ministerstva financí,“ dodal.
Trapná role ministra Brabce
Nejtrapnější roli sehrává ministr životního prostředí Richard Brabec. Nejprve jeho resort posvětil prodloužení povolení k průzkumu pro firmu Geomet v dané lokalitě. Dne 26. září podepsal dopis odeslaný ministru Havlíčkovi, kde v úvodu píše doslova: „Jsem toho názoru, že memorandum je jedním ze správných kroků, otvírajících prostor ke spolupráci při těžbě lithiových rud, úpravě této suroviny i umístění zpracovatelských i finálních výrobních kapacit výhodných nejen pro zahraniční podnikatelské subjekty, ale i pro Českou republiku.“
Brabcův resort tedy původně neměl proti podepsání memoranda s Australany námitek, což následně vysvětloval pouhou „zdvořilostní formulací“. Týden poté, co kauzu „krádeže za bílého dne“ jeho šéf otevřel, však došlo k pozoruhodnému vývoji.
[ctete]134532[/ctete]
Ředitel odboru geologie ministerstva životního prostředí Martin Holý připravující podklady přiznal, že ministru Havlíčkovi poslal omylem špatnou verzi dopisu, se kterou Brabec údajně nesouhlasil. Holý je považován za uznávaného odborníka, který takové chyby nedělá. Vypadá to tak, že na něj někdo klekl, aby vzal dopis na sebe.
Jako hlupák spíš vypadá ministr Brabec. Pokud tuto historku vezmeme vážně, podepisuje dopisy, se kterými nesouhlasí, což cosi obecně vypovídá o tristních poměrech v resortu. Jak se mu dá věřit, když má na ministerstvu takový chaos? Kolik takových důležitých či méně důležitých stanovisek podepsal omylem?
Nic jiného nezbývá
Hnutí ANO v této marketingové hře působí krajně nedůvěryhodně. Otvírá ji v době, kdy vychází najevo, že důkazy o podvodném získání dotace pro Čapí hnízdo jsou velmi závažné. Ze zveřejněných interních dokumentů banky HSBC financující projekt luxusní farmy vyplývá, že od počátku šlo o projekt Andreje Babiše a banka o tom věděla. Ostatně musela vědět, protože jí to ukládají české zákony, aby mohla projekt profinancovat. Pokud se pravost těchto dokumentů potvrdí, jde tady už o reálnou sazbu pět až deset let nepodmíněně.
Následně se připojilo rozhodnutí slovenského ústavního soudu, které zrušilo rozsudky nižších soudů, podle kterých je šéf hnutí ANO veden v evidenci agentů Státní bezpečnosti neoprávněně. Dnes tedy platí, že je evidován jako agent Bureš. Pokud chce Babiš žalovat slovenské ministerstvo vnitra, bude to mít velmi těžké. Nebude se už moci opírat o výpovědi řídících důstojníků Státní bezpečnosti, protože jejich výpovědi ústavní soud označil za nevěrohodné.
Babišovi tak nezbývá nic jiného, než před volbami vrtěti psem. Tedy momentálně lithiem.