![Nově jmenovaný ministr obrany Ruské federace Andrej Bělousov během schůzky s Vladimirem Putinem.](https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/fly-images/726114/profimedia-0820407017-1440x810-c.jpg)
Nově jmenovaný ministr obrany Ruské federace Andrej Bělousov během schůzky s Vladimirem Putinem. FOTO: Profimedia.cz
FOTO: Profimedia.cz
![](https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/fly-images/839692/lastuvka-100x100-c.png)
ANALÝZA / Bezmála 12 let byl Sergej Šojgu – dlouholetý spojenec Vladimira Putina – ministrem obrany Ruské federace. V průběhu let se o něm spekulovalo jako o možném Putinově nástupci. Stejně tak ale Šojgu čelil ostré kritice za kroky armády po začátku invaze na Ukrajinu a korupci v ruských ozbrojených složkách. Právě ta mu nakonec pravděpodobně zlomila vaz. Vladimir Putin hledá větší kontrolu nad obřími výdaji, které směřují do armády. Tu mu má zajistit ekonom Andrej Bělousov.
Rusko pumpuje do války na Ukrajině biliony a biliony rublů. Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) na konci loňského roku napsal, že ruské výdaje na armádu a válečné účely se v roce 2024 zvýší o 29 procent na 12,8 bilionu rublů (více než tři biliony korun, pozn. red.). Vyplývá to z nového tříletého federálního rozpočtového plánu, který na konci listopadu loňského roku podepsal Vladimir Putin.
Vojenské výdaje Ruska podle stejné analýzy v roce 2024 vzrostou na 7,1 procenta HDP a budou představovat 35 procent celkových vládních výdajů. Podle SIPRI tento plán ukazuje, že ruská vláda je „pevně odhodlána“ dotáhnout válku do úspěšného konce. Jen vybavení, nasazení a údržba jednotek Rusko podle vysokého představitele amerického ministerstva obrany stálo 211 miliard dolarů (necelých pět bilionů korun, pozn. red.).
Šojguova peněženka v problémech
Spekuluje se o boji dvou mocenských klanů. Možná ale právě enormní výdaje na pokračování ve válečném úsilí na Ukrajině můžou být jedním z důvodů výměny Sergeje Šojgua. V Rusku zpravidla zatýkání a velké kauzy nepřinášejí spravedlnost, ale určitou zprávu. Tou bylo pro dlouholetého ministra obrany Šojgua zatčení jeho náměstka Timura Ivanova za braní úplatků.
Takové případy – jako je právě zatčení vysokého úředníka – jsou v Rusku vzácností, nehledě na to, když přicházejí krátce před inaugurací staronového prezidenta. Pro Šojgua to nebylo dobré znamení. Minimálně od té doby se tak spekulovalo o tom, zda Šojgu bude v čele resortu pokračovat i v další vládě Vladimira Putina.
Bývalý ruský ministr obrany Sergej Šojgu s Vladimirem Putinem. FOTO: Kremlin.ru / wikimedia / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / wikimedia / CC BY 4.0
Timur Ivanov patřil k nejbližším spojencům 68letého Tuvince, který ač na ministerstvo přišel bez vojenského vzdělání, velice rád chodí v armádních uniformách. Spolupracovali spolu už v době, kdy byl Šojgu gubernátorem Moskevské oblasti, Ivanov potom následoval svého šéfa i na ministerstvo obrany.
Tam měl na starosti jedny z nejprestižnějších projektů, coby člověk, který dohlížel na vojenské stavby. Mezi ně patří i výstavba obří katedrály s vojenskou tematikou nedaleko Moskvy a rekonstrukční práce v ukrajinském Mariupolu. A díky tomuto přístupu k astronomickým finančním prostředkům si vysloužil přezdívku Šojguova peněženka. To, že ne všechny peněžní toky směřují tam, kam mají, ale spíše do jeho kapsy, bylo veřejným tajemstvím.
Z pohledu vedení to podkopává obranyschopnost země. Někdo se za to musel zodpovídat.
Od začátku plnohodnotné války na Ukrajině se podle ředitele ruské odnože organizace Transparency International s nárůstem vojenských výdajů prudce zvýšily i úplatky v sektoru obrany. „Z pohledu vedení to podkopává obranyschopnost země. Někdo se za to musel zodpovídat,“ okomentoval zatčení Ivanova, který obvinění odmítá, Ilja Šumanov.
Korupce ale nebyla jedinou oblastí kritiky Sergeje Šojgua. Čelil jí i kvůli klopýtání ruských vojáků krátce po začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022, kdy noví branci neměli dostatečné vybavení.
Asi nejtvrdší kritika ale zazněla z úst šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, která se vyhrotila až v jeho pochod na Moskvu s cílem sesadit Šojgua a zabránit ministerstvu obrany v převzetí soukromé vojenské společnosti. „Šojgu, Gerasimove (náčelník generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace, pozn. red.), kde jsou ku*va zbraně?“ hřměl Prigožin v jednom z videí, na kterém se tvrdě pouštěl do vedení ruské armády.
Putin ukázal prstem na zkušeného ekonoma
A právě tady přichází na scénu nástupce Sergeje Šojgua Andrej Bělousov. Vladimir Putin ukázal prstem na bývalého vicepremiéra, ekonoma, který dříve působil jako ministr hospodářského rozvoje. Jeho dosazení do čela resortu obrany naznačuje touhu ruského prezidenta po zajištění větší kontroly nad obřími výdaji, které směřují do armády a na financování pokračující války na Ukrajině.
„Nyní je důležité, aby Putin zajistil, že obrovské částky vynaložené na válku nebudou rozkradeny,“ komentoval ministerskou rošádu Andrej Kolesnikov, vedoucí pracovník Carnegie Endowment for International Peace na sociální síti X. „Bělousov byl zodpovědný za technologický vývoj. Kreml věří, že technologicky vylepší ekonomiku, přemění ji na vojenskou a armáda potáhne růst HDP,“ dodal později s tím, že v podstatě jde o sovětskou ekonomiku, „což je to, na čem SSSR vybouchl“.
Andrej Bělousov s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
To ostatně zmínil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, když novinářům řekl, že změna na postu ministra obrany má smysl, protože „Rusko se blíží situaci jako Sovětský svaz v polovině 80. let, kdy na armádu a orgány činné v trestním řízení připadalo 7,4 procenta státních výdajů“.
„Dnes na bojišti vítězí ten, kdo je otevřenější inovacím, otevřenější k jejich co nejrychlejšímu zavádění. Proto je přirozené, že v současné fázi se prezident rozhodl, aby ministerstvo obrany vedl civilista,“ prohlásil také mluvčí Kremlu a dodal, že nejde pouze o civilistu, ale o člověka, který velmi úspěšně vedl ruské ministerstvo hospodářského rozvoje a který byl dlouhou dobu prezidentovým poradcem pro ekonomické otázky.
Šojgu na odkladišti bývalých klíčových mužů
Sergej Šojgu jako ministr, který vedl ruskou armádu během rozsáhlé invaze na Ukrajinu, končí a přesouvá se do vedení ruské Rady bezpečnosti, která radí ruskému prezidentovi v otázkách národní bezpečnosti. De facto si Šojgu polepšil, když po nedělním otřesu získal funkci, která je technicky nadřazená jeho postu na resortu obrany.
Nezdá se tak, že by šlo o pokus degradovat Sergeje Šojgua. „Nejenže získal důležitou pozici tajemníka Rady bezpečnosti, ale také si ponechá dohled nad domácími a zahraničními obrannými otázkami, který převezme od nového ministra obrany,“ napsal vedoucí pracovník Foreign Policy Research Institute Rob Lee.
Změna přišla nečekaně, i když se o možném konci Sergeje Šojgua nějakou dobu spekulovalo. Další klíčoví muži v okolí Vladimira Putina – včetně dlouholetého ministra zahraničí Sergeje Lavrova a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova – zatím ve svých funkcích zůstávají.
Tato slova ale neplatí o Nikolaji Patruševovi, jestřábovi, který bývá považován za jednoho z Putinových nejbližších. Spolu se Šojguem patřil k nejvýraznějším postavám kremelské válečné mašinérie. A právě Šojgu ho nahradil ve funkci tajemníka ruské Rady bezpečnosti. Jde o změnu, která je možná ještě zajímavější než samotná výměna ministra obrany.
Zatím totiž není jasné, v jaké funkci se Patrušev po výměně objeví. Mluvčí Kremlu jeho osud odmítl blíže specifikovat. Omezil se pouze na prohlášení, že podrobnosti budou oznámeny v nejbližších dnech. Jeho syn Dmitrij Patrušev byl v rámci stejné reorganizace povýšen z ministra zemědělství na místopředsedu vlády.
„Nikdo neví, co se s Patruševem děje,“ řekl deníku The Washington Post politický analytik napojený na Kreml Sergej Markov. „Kolují zvěsti, že by mohl být jmenován šéfem prezidentské administrativy, nebo byl možná vyhozen,“ dodal s tím, že roli může hrát i jeho věk a zdravotní stav. Putinovo rozhodování o personálních změnách podle něj probíhá v naprostém utajení. „Může to být proto, že (Patrušev, pozn. red.) překročil své pravomoci.“
Patrušev vedl poradní orgán ruského prezidenta od roku 2008. Orgán, který se pomalu stává zásobárnou bývalých klíčových spolupracovníků Vladimira Putina, pro které už není místo, ale není možné je jen tak pustit. Sergej Šojgu tak do jisté míry kopíruje osud Dmitrije Medveděva, který pomohl Putinovi obejít omezení na dvě funkční období v Kremlu mezi lety 2008 a 2012 a v roce 2020 se stal po odvolání z vlády zástupcem šéfa Rady bezpečnosti.
Státník v kruhu nepřátel
Odsunutí Sergeje Šojgua na vedlejší kolej a jmenování Andreje Bělousova jeho nástupcem lze podle ruského ekonomického deníku The Bell považovat za senzaci. „Bělousov je tvrdý státník a věří v kruh nepřátel kolem Ruska,“ popsal ho pro stejný deník jeden z kremelských úředníků. To dokládá i to, že v roce 2014 byl Bělousov jediným z Putinova ekonomického okruhu, kdo podpořil anexi Krymu.
Už od roku 2008, kdy nastoupil do vládního štábu na hlavní ekonomickou pozici ředitele odboru ekonomiky a financí, se ho podle deníku The Bell drží pověst Putinova člověka. „Bělousov není jen vykonavatel, má v hlavě vlastní představu o tom, jak by měla ruská ekonomika fungovat, a uvádí ji do praxe, jak nejlépe umí,“ komentoval jeho působení další úředník. A Putin mu naslouchá. Několik desetiletí působil jako prezidentův poradce a v klíčových ekonomických funkcích.
Smyslem jeho jmenování je hledání zdrojů potřebných k vedení vleklé války.
„Myslím, že smyslem jeho jmenování je hledání zdrojů potřebných k vedení vleklé války. Bělousov je známým zastáncem ekonomiky v duchu hesla vše pro frontu, vše pro vítězství. Dobře zná situaci v ekonomice, takže jeho civilní kolegové před ním budou těžko něco tajit,“ napsal na komunikační platformě Telegram bývalý autor projevů Vladimira Putina a do roku 2018 politický poradce Kremlu Abbas Galjamov.
Právě to může naznačovat, že Kreml se jmenováním Bělousova připravuje na dlouhou válku s člověkem v čele resortu obrany, který by dokázal řídit válečnou ekonomiku v době, kdy výdaje na armádu prudce rostou. A v době, kdy Spojené státy americké a Evropská unie podepsaly dlouho očekávané balíčky pomoci, které jsou podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského klíčové pro obranu země.
„Výměna Šojgua za ekonoma docela jasně signalizuje, že Putin věří, že vítězství na Ukrajině bude dosaženo prostřednictvím převálcování Ukrajiny a jejích západních spojenců,“ vysvětloval na sociální síti X bezpečnostní analytik Jimmy Rushton.
Změny ve vládě musí ještě schválit horní komora Federálního shromáždění Ruské federace, ale obě komory ruského parlamentu jsou považovány za orgány, které Putinova přání potvrzují. Rada federace už oznámila, že bude konzultovat prezidentem navržené kandidáty na schůzích výborů 13. května a na zasedání 14. května. Jde ale spíše o formalitu.
Kroky Vladimira Putina a Kremlu ale ilustrují, jak napsal ruský analytik a profesor ekonomie na Chicagské univerzitě Konstantin Sonin, současné myšlení ruského vedení. „Věci nejdou podle Putinova plánu, ale on bude donekonečna střídat stejnou malou skupinu věrných. Putin se vždy obával přivádět do vedoucích funkcí nové lidi – i v nejlepších dobách to musely být nuly bez vlastní perspektivy. Na sklonku jeho vlády pak ještě více.“