Alexandr Dugin FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Ruský ideolog Alexandr Dugin pomíjí neúspěchy ruské armády při tažení na Ukrajině a známky vnitřního rozpadu ruského politického systému a rýsuje, jak se v budoucnu má uspořádat život ruského impéria. Zachází do detailu v mnoha oblastech, třeba jak uspořádat sex, rodinný život, ekonomiku, styl bydlení a jak se chovat k těm, kdo s tím vším nebudou souhlasit.
Podle Dugina se už Rusko „etablovalo jako suverénní civilizace“ a nadešel čas „změnit dominantní diskurs“. To, co se podle něj dříve všichni báli nebo styděli říkat, třeba co si bude myslet Západ a světové společenství, by se nyní mělo říkat jasně a otevřeně. Vše by se dalo shrnout do tvrzení, že je třeba „urychleně zahájit obrodu ruského národa“. Dugin si všímá demografické krize, o které se v zemi už otevřeně mluví, a odmítá, aby se situace s klesajícím počtem porodů a ubývání etnických Rusů řešila přijímáním migrantů kvůli práci.
„Přesně tak to totiž je. Jinak jakákoli manipulace s pracovními migranty – i těmi nejpřátelštějšími – situaci jen rozdmýchá a zvýší nestabilitu. Migranti nejsou řešením demografického problému mizení ruského lidu. To je axiom. Řešení tedy leží jinde,“ tvrdí Dugin.
Hlavních bodů vyjmenovaných Duginem ve dvou příspěvcích na sociální síti Telegram je deset. Jsou to v plném znění tyto:
1. Rodit Rusy. Zde je dobrá jakákoli forma omezení potratů. Problém však není biologický, ale sociální, kulturní, ideologický. K narození potřebujeme matku a otce, ještě přesněji (podle Aristotela) otce a matku (otec dává tvoru formu a matka dodává hmotu, vyživuje formu). To znamená, že je zapotřebí rodina. Rusové rodí Rusy v ruských rodinách. Ruský otec, ruská matka, ruské děti. A za sebou jako základ ruské předky. To není biologická produkce, to je duchovní svátost – stvoření národa. Proto by narození ruského dítěte mělo získat zvláštní status národního činu. Od faktu ruského narození přecházíme k ruské rodině.
2. Ruská rodina a ruská výchova. Nejde o etnickou identitu, ale o kulturní kód. Rodina je ruská, když se považuje za součást ruského národa, sdílí jeho tradiční hodnoty, považuje ruskou historii za svou historii, přijímá ruský život a jeho podmínky. Status ruské rodiny není o krvi a genotypu, ale o sebeuvědomění. Ruská rodina znamená mnoho věcí zároveň. Tento pojem je třeba teprve plněji odhalit. Rusové jsou vychováváni pouze v ruské rodině. Rodina tvoří strukturu osobnosti. Nestačí porodit Rusa, je třeba vychovat Rusa rusky. Ruská výchova je záležitostí ruských rodin.
3. Ruská společnost. Pokud se má narodit a vychovat ruské dítě, je třeba mu zajistit vhodnou společnost – taková společnost by měla být ruská. V ní je vše ruské – vzdělání, profese, způsob života, společenská struktura, vlastenecký duch – ruský postoj k sexu, k práci, ke stáří a ke smrti. Ruská společnost by měla být postavena na ruských tradičních hodnotách. Pokud se Rus narodí a bude vychováván v rusofobní liberálně-kosmopolitní společnosti, povede to k tragédii – pro něj i pro společnost. Aby se Rus cítil ve světě přirozeně, měl by být tento svět světem ruským.
4. Přesídlení z měst. V oblasti demografie platí železný sociologický zákon: ve velkých městech se rodí méně než v malých městech a v malých městech méně než na předměstích, na venkově nebo na vesnici. Protože chceme více Rusů, musíme se stěhovat z měst na vesnice. Každý by měl dostat pozemek za co nejvýhodnějších podmínek, možnost stavět si domy (nejlépe jednopatrové – tedy blíže k ruské zemi! – ale mohou být i velké, aby bylo více dětí), půjčky (mohou být nevratné, pokud je hodně dětí nebo lidé podali výkony, nebo jsou prostě talentovaní), zavést plyn a světlo. Ruská demografie poskočí.
5. Ruská kultura. Aby Rusové vytvářeli ruské rodiny, rodili ruské děti, vychovávali je jako Rusy a posílali je žít do krásné a spravedlivé (protože spravedlnost je naše nejdůležitější tradiční hodnota!) společnosti, musí být kultura naší společnosti ruská (nejen tak ledajaká a rozhodně ne taková, jaká je teď). Kultura je nejdůležitějším, dokonce hlavním faktorem, který určuje společnost. Je to vzduch a je to smysl.
6. Ruská ekonomika. Rusové potřebují ruskou ekonomiku – například islámské bankovnictví, bezúročné úvěry. Ruská ekonomika ochotně připouští společnost s trhem, ale kategoricky odmítá tržní společnost, kde se vše prodává a kupuje (mrkev se prodává, zbytek se získává poctivou prací nebo zásluhou). Základem by měla být venkovská práce (ta vytvořila ruský lid) a spolu s ní oddělené zóny rozvoje špičkových technologií, kde se budou koncentrovat vášnivci, které nebaví žít na venkově (tam je to pořád stejné, protože je to věčnost; většina Rusů dá přednost věčnosti, ale někdo se bude hnát do času s jeho dynamikou a odlišností). Ruští vášnivci (v ruštině slovo passionarii znamená jedince s přebytkem energie a aktivní sociální typ, pozn. red.) budou angažovat v oblastech vědeckého a technického průlomu a budou všechno vymýšlet. Ruští vynálezci jsou nejvynalézavější na světě. Není se čeho bát, ale pokud je necháte na venkově, mohou přinést nejen mnoho dobrého, ale i mnoho zlého. To je ten, kdo bude žít ve městech a pracovat ve výrobě. Města budou malá, kompaktní a napěchovaná špičkovými vědeckými vynálezy. Rusové kolem nich budou létat.
7. Ruská víra. Rusové potřebují ruskou víru, tedy ruské pravoslaví. V každé osadě by měla výstavba začít postavením chrámu. Ruští vášnivci (inženýři, projektanti, velitelé, obránci, bojovníci) z měst by měli být také pravoslavní (a čím jiným?). Nebudou-li Rusové věřit v Pána Boha, v Ježíše Krista, budou věřit v nějakou ďábelskost, málo srozumitelnou a všechny jen matoucí. A ruská víra říká vše o tom, jaký má člověk být. Svatý. Obyčejný ruský světec. Je to samozřejmě těžké, ale musíme se snažit. A jsou tu příklady, jaké úžasné inspirující a poučné příklady. Celá řada ruských světců. Nebeský zástup.
8. A co dělat s neruskými? Za prvé, ruský lid je otevřený, kdo se chce stát Rusem, je vítán. Za druhé, Rusové mají Nerusy rádi, mají zájem s nimi komunikovat, studovat, přátelit se. Tak to vždycky bylo a bude. Za třetí, Rusové jsou lidé impéria. A jsou připraveni jej budovat společně s těmi, s nimiž je osud spojil. A ve velké kontinentální říši Rusů bude místo pro všechny národy, které jsou poctivě a s otevřeným srdcem připraveny sdílet existenci s Rusy.
9. Položme si ostřejší otázku: Co si počít s liberály? Zde dojde k rozdvojení: část se uvědomí jako Rusové a bude se kát za minulé bludy (tento proces je v naší společnosti v plném proudu), část se rozptýlí sama.
10. A konečně ještě otázka palčivější: co dělat s těmi, kdo nenávidí Rusy? A to už je červená linie. Pokud prostě nenávidí, ale nečiní nám a našim přátelům nic zlého, budeme to brát v úvahu, ale budeme zdrženliví a budeme se jim snažit vysvětlit, jak se mýlí. Pokud se jejich nenávist přelije do krutých zločinů proti Rusům – budeme nuceni je omezit silou (protože Rusové nenávidí válku, my jsme lidé míru).
Zde je program ruské demografie a všechny body v něm mají podle mého názoru zásadní význam. Je samozřejmě možné dodat ještě něco, co jsem přehlédl. Ale ne mnoho. Program ruské demografie by měl být jednoduchý. Je třeba ho pochopit, přijmout, uskutečnit, napsal Dugin.
