Britské město Boston se v posledních 10 letech zásadně proměnilo. Důvod? Z celkem 65 tisíc tamních obyvatel jich nyní 10 tisíc pochází ze zahraničí. Boston mezi lety 2001 a 2011 přijal vůbec nejvíce přistěhovalců z měst Anglie a Walesu, a jeho současná podoba podle listu Wall Street Journal v mnohém odpovídá na otázku, proč tolik Britů souhlasí s brexitem.
Celých 43 let pomáhala Británie utvářet podobu Evropské unie. Výsledek se ale Britům příliš nelíbí.
„Tohle není anglicky, tohle také ne,“ ukazuje 57 letý obyvatel Bostonu a důchodce Andrew Fraser, který hodlá 23. června v referendu hlasovat pro vystoupení z EU. Prudký nárůst imigrantů mění podle něho od základu charakter celého města, v němž žije většinu svého života. K horšímu.
Další 3 miliony imigrantů? Ať zůstanou v EU
Některé vývěsní štíty na obchodech v Bostonu jsou napůl polské, jiné jsou psané v azbuce, což podle Frasera jasně dokazuje, že ve městě nastaly nové časy. Se stoupající imigrací je nespokojena velká část britské veřejnosti, před referendem se opětovně rozhořely debaty o vazbách Británie na zbytek Evropy. Vyvolaly kromě jiného antievropský sentiment, který vedl k chystanému veřejnému hlasování o dalším členství v EU.
Hlavní problém Britové spatřují v uvolněné imigrační politice EU, která dovolila běžencům volně vstupovat na své území. Další část veřejnosti kritizuje finanční stránku členství v EU, kdy se podle nich nevyplatí náklady, které země ročně do provozu společenství investuje (asi 8 bilionů eur).
Kampaň před referendem v těchto dnech ukazuje, jak silnou odezvu mají v Británii zastánci brexitu. Slibují kromě jiného kontrolu vnitřních hranic, tudíž by občané EU již nemohli „volně“ v Británii žít a pracovat. Na 40 % těch, kteří chtějí volit brexit, se tak rozhodlo podle průzkumu právě kvůli obavám z další migrace.
Imigrace do Velké Británii se prudce zvýšila v uplynulém desetiletí zejména v důsledku rozšíření Evropské unie na východ o země jako je Polsko, Litva a Rumunsko. Její relativně silný ekonomický výkon nalákal mnoho občanů EU, kteří chtěli uniknout ekonomické stagnaci širšího regionu, píše list WSJ.
Boston, středověké město asi 110 mil severně od Londýna, má nyní šestkrát více přistěhovalců mezi obyvateli než v roce 2001. Rušné ulice jsou lemované obchody s pobaltskými supermarkety, polským lahůdkářstvím, a dalšími prodejnami se specialitami z východní části Evropy. Mnohé obchody a banky vycházejí zákazníkům vstříc a komunikují kromě angličtiny v ruštině či polštině.
A některé východoevropské večerky namísto potravin vystavují ve výloze logo Evropské unie. Na Brity působí částečně jako rudý hadr na býka.
Drahé byty a nízké platy, to je slepá ulička
Podle mnohých kritiků EU škodí ale i britský premiér David Cameron, který před referendem argumentuje spíše čísly a ekonomickými ukazateli, na uprchlíky přitom pozapomněl. „V kampani zůstala v tomto směru velká díra,“ tvrdí Simon Hix, profesor politiky na London School of Economics. „Zastánci brexitu silně na toto téma naopak tlačili, protože velmi dobře věděli, že to je slabé místo, kterého musejí využít,“ dodal.
Cameron spíše než v integraci cizinců vidí chybu ve špatném řízení přistěhovalecké politiky, což opět nahrává domněnce, že na vině je EU. Brexit nicméně premiér odmítá jako pokračování špatným směrem, protože pouze oslabí britskou ekonomiku a odstřihne zemi od jednotného trhu zemí EU.
Mezitím oficiální údaje minulý měsíc ukázaly, že se počet nových příjezdů do Velké Británie z Evropy i loni nadále zvyšoval. Do země přesídlilo například meziročně o více než 30 % Bulharů a Rumunů, kteří v roce 2014 získali stejná práva pro vstup do země jako obyvatelé Evropské unie.
Z více než 65 milionů obyvatel Británie se zhruba 3 miliony lidí narodilo někde jinde. Oficiální odhady pak hovoří o tom, že v příštích 15 letech do Británie přijdou další 3 miliony imigrantů. Polovina Britů věří, že odchod země z EU takový vývoj dokáže zvrátit.
V Bostonu si velká část imigrantů pochvaluje možnosti podnikání, podle názoru části z nich je imigrace v tomto směru prospěšná. Přináší nové zákazníky i levné pracovní síly. Mezi obyvateli – i těmi novými – Bostonu však převládá jedna zásadní stížnost. Na špatně dostupné bydlení. Noví přistěhovalci tlačí nahoru ceny nájmu v bytech, ale naopak nepomáhají nijak růstu mezd.
Kolik jazyků umíš…
Průměrné nájemné se tak v Bostonu v roce 2015 pohybovalo okolo 570 liber měsíčně, což je nejvyšší ze sedmi okresů v Lincolnshire. Průměrné mzdy dosahovaly k asi 411 librám týdně, což je naopak nejméně v okolí. Průměrné mzdy v Bostonu v letech 2002 až 2015 vzrostly o 27%, v Británii jako takové o 35%.
V obytné čtvrti mimo centrum města tak bydlí lidé stále v jedné místnosti po 10 lidech, protože na lepší bydlení i při zaměstnání nemají peníze.
Budoucnost ale nevypadá právě přívětivě ani pro původní obyvatele a milovníky starých pořádků. Ty vzaly navždy za své. Více než čtvrtina všech dětí v místních školách nemá jako rodný jazyk angličtinu, v některých oblastech města je tento podíl vyšší než 65%. Školy jsou nucené shánět například vícejazyčné učitele, což stojí další peníze.
Další důvod Britů pro odchod z EU naznačuje Chris Dawsonová, 69-letá majitelka řeznictví. Večer se prý bojí sama vyjít na ulici, kde se potloukají „skupiny mužů z východní Evropy“. „Je to strašné,“ tvrdí. Za pravdu jí dává i 68letý Rob Davidson, který dříve podporoval členství v EU kvůli obchodním výhodám.
Nyní ale i on věří, že evropští politici mají opravdu příliš velkou moc na britskou vládou. „Krvavý Brusel to celé spustil,“ dodal řidič taxi.
