Před třiceti lety zazněl proslulý novoroční projev Václava Havla o tom, že naše země nevzkvétá. Tehdejší stav popisoval jako stát vykořisťovaných dělníků, zpustošené půdy a plýtvání energií. Současná hlava státu letošní situaci zrekapitulovala, ale již 26. prosince ve svém tzv. vánočním poselství. Miloš Zeman si místy postěžoval na pomalost stavebního řízení, sem tam se vymezil proti snahám bojovníků za klima a nezapomněl ani na demonstranty z Letné. Všechno zmíněné spojovalo jedno – Zeman některé informace vynechal nebo rovnou zalhal.
Na sociálních sítích se hojně probíral hlavně jeho komentář k ochraně klimatu. Podle prezidenta se z diskusí o klimatických změnách stává nové náboženství. „A dovolte mi proto, abych byl kacířem. Již miliony let se na naší planetě střídají teplá a chladná období. Uvádí se, že před několika miliony let dokonce byla průměrná teplota na zeměkouli o tři stupně vyšší, než je dnes. A nejsem si jist, zda rozhodujícím faktorem globálního oteplení je právě lidská činnost, a nikoli přírodní zákony, pohyb zemské osy a další kosmické vlivy,“ uvedl Zeman.
Přitom, jak upozornil server Demagog.cz, uvádí Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), NASA či Královská akademie věd jako hlavní příčinu globálního oteplování právě skleníkové plyny, které produkuje člověk. Lidská činnost je tedy považována za hlavní příčinu globálního oteplování.
Demonstrace? Otázka hlavního města
Kromě připojení některých školáků ke stávce za klima zmínil dále i demonstrace spolku Milionu chvilek pro demokracii, který letos dvakrát přivedl téměř tři sta tisíc lidí na Letenskou plán. „Povšiml jsem si rovněž demonstrací v Praze, jejichž účastníci vyžadovali demisi ministerského předsedy. Na to se dá odpovědět velice stručně. V parlamentní demokracii, kterou jsme a budeme, premiéři přicházejí a odcházejí na základě výsledků svobodných voleb, tečka,“ řekl Zeman, aniž by se slovem zmínil o systematickém oslabování demokratických institucí, na němž má jako součást mocenského tandemu s Babišem lví podíl.
Zeman stejně tak nezmínil, že se další desítky demonstrací konaly v průběhu celého roku v nejrůznějších větších i menších krajských městech po celé republice. Pořadatelé se zároveň na zapojení celé země snažili dlouhodobě upozorňovat, ale i tak se pokusila hlava státu vytvořit dojem, že se jednalo pouze o záležitost hlavního města a že zbytek není k současné vládnoucí garnituře zdaleka tak kritický. I tak by zůstávala nezodpovězená otázka, proč byly organizovány hromadné odjezdy autobusem na obě události na Letné ze všech koutů země.
Zmíněnou vlnu demonstrací odstartovala na jaře výměna na postu ministra spravedlnosti za kontroverzní Marii Benešovou (za ANO). Změna proběhla totiž jen pár dní před tím, než mělo dojít k dalšímu vývoji kolem trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a tehdy ještě i jeho blízkých v kauze Čapí hnízdo. Demonstranti nejdříve požadovali odstoupení Benešové a následně i demisi samotného předsedy vlády. V prosinci začaly tyto protesty přitom znovu nabírat na síle, když v jednom týdnu přišel finální audit EK potvrzující Babišův střet zájmů a šéf žalobců Pavel Zeman zároveň zrušil usnesení o zastavení jeho trestního stíhání.
Stavíme jako v Burkině Faso
A do třetice všechno nepravdivého se Zeman navíc pozastavil i u délky stavebního řízení. Zeman uvedl, že se Česká republika nachází na „krásném“ 162. místě na světě ze 180 států, což přirovnal k Burkině Faso a dalším africkým zemím. Zde uvedl, že věří snahám současné ministryně místního rozvoje Kláry Dostálové, která má předložit novou legislativní úpravu k jeho urychlení. Zároveň se pak opřel do jejích kritiků, protože to mají být právě oni, kdo přispěli k jeho pomalosti.
Ve skutečnosti se ale ČR dle posledních dat z května 2019 ocitla na 157. příčce. Na podobné úrovni se ale nacházejí státy z celého světa, přičemž ty africké nepřevažují. Samotná Burkina Faso je na 95. místě. A i když pochopitelně společenská poptávka po zkrácení délky stavebního řízení přetrvává, lépe na tom nejsou ani ostatní státy v našich zeměpisných šířkách. Zatímco v České republice počet pracovních dní dosahuje 246 dní, sousední Rakouska pouze 222 dní a Francie 213 dní.
Jednalo se přitom již o sedmé vánoční poselství Miloše Zemana v prezidentském úřadu. Tak jako pokaždé – šťastné Vánoce a nový rok, přátelé!