Ještě před sečtením všech volebních hlasů už bylo jasné, kdo s kým je ochoten jít na pražském magistrátu do koalice i jaké spojenectví nemůže „klapnout“. Přestože volby v hlavním městě vyhrála ODS, její kandidát Bohuslav Svoboda se patrně do funkce primátora po pětileté pauze nevrátí. Kdo má ovšem šanci, když všechny ostatní subjekty preferují svého muže?
Občanská demokratická strana má při vyjednávání jednu velkou nevýhodu, kterou je změna kampaně, k níž se odhodlala zhruba v její půlce. Možnost přetáhnout některé voliče SPD Pirátům nebo Praha Sobě ve výsledku jejich manévrovací prostor v povolebních vyjednáváním dosti zúžila.
Piráti se urazili, že ODS poukazovala na jejich sklon k anarchii a nesystému, jiní zase upozorňují na choutky strany Petra Fialy spojit se na magistrátu s hnutím ANO. Přitom jednička na kandidátce ODS Bohuslav Svoboda pouze přiznal, že je ochotný se bavit s každým. Je zajímavé, že radikálně se proti spolupráci s Babišovým hnutím nevymezil ani předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, ale na něj už se tolik nepoukazuje.
Dokonce se nyní hovoří o tom, že při dobré konstelaci hvězd by se europoslanec mohl stát mužem Prahy číslo jedna. Stejně tak se ale skloňují i jména Zdeněk Hřib a Jan Čižínský.
Kandidát Pirátů trvá na tom, že primátora má mít nejsilnější strana v plánované koalici jeho strany, Prahy Sobě a Společně pro Prahu. Čižinský zase upozorňuje na to, že získal nejvíce preferenčních hlasů, tudíž by si funkci zasloužil on. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil sice po „vládci“ Prahy touží také, ale překvapivě by si ho představoval v docentu Svobodovi, který jako jediný má primátorskou zkušenost.
Jakkoliv se tedy před veřejností jedná prvotně o symbiózu programových priorit, téma „primátor“ bude nejspíš mezi vyjednávacími týmy nejpalčivějším tématem. Každý ze zúčastněných při rozdělování moci v Praze totiž nechce svým budoucím „kolegům“ nechat výkladní skříň napospas.
Tím ovšem může hned na začátku vzniknout situace, která v plné nahotě ukáže, jak to ve skutečnosti mezi pražskými vítězi, za něž se považují téměř všichni, ačkoliv výsledek hovoří jasně pro ODS, může a nemusí fungovat.
Základním předpokladem pro rychlé východisko tedy bude především kompromis. Umí ho však současná politická reprezentace stále používat?