Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček opět ve středečním pořadu Interview 24 ukázal, jak se chová velice schopný demagog. Snahu studentů uctít na Albertově památku 17. listopadu označil za provokaci a odkazoval se na články Radima Panenky. Byla by škoda, kdyby zapadlo, o koho se jedná.

Autor článků, od kterých se odvíjejí názory prezidenta republiky (a jeho mluvčího), byl členem extremistické Národní strany, která byla rozpuštěna Nejvyšším správním soudem v roce 2013. Miloši Zemanovi to ale nevadí, jelikož se v mnoha názorech s Panenkou velmi dobře shoduje.

Panenka se aktivně věnuje problematice Srbska, Kosova a války v bývalé Jugoslávii. Přispívá zejména na web euportal.cz, kde si můžeme přečíst např. článek z 18. února 2013 s titulkem: „Před tribunál v Haagu patří Bill Clinton, Madeleine Albrightová a další. Jinak jde o výsměch spravedlnosti.” Jedná se o text z projevu, který právě Panenka pronesl na protestu proti nezávislosti jihosrbských provincií Kosovo a Metohije. „Praxe tribunálu, který se zaštiťuje hlavičkou Organizace spojených národů, je šokující a ostudná. Srovnání s bolševickými pseudosoudy v Československu padesátých let vůbec ale vůbec není mimo realitu. Snad s rozdílem, že obžalovaní v Haagu sice nemusí předčítat předem naučené výpovědi, ale soud pak stejně rozhodne, jak chce, či spíše, jak je už předem schváleno a naplánováno. A to nemluvím o tom, že tato instituce ve jménu falešného humanismu sice oficiálně neuznává trest smrti, ale nepohodlné obžalované, u kterých by hrozilo, že tvrdé odsouzení bude kritizováno za nedostatek důkazů, klidně fyzicky zlikviduje ještě ve vazbě. Přesně takové otazníky totiž zůstávají stát za náhlou nevyjasněnou smrtí Slobodana Miloševiće,” řekl zde mj. Panenka.

Podobné příspěvky z jeho pera nalezneme nejen na euportal.cz, ale také v Haló novinách (že by právě tam potkal Jiřího Ovčáčka?), nebo na webu euserver.cz. Zde vyšel v květnu letošního roku rozhovor s bývalým rozvědčíkem zpravodajské služby Miroslavem Polreichem o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. Je sice známo, že Miloš Zeman a lidé kolem něj mají k Rusku blízko, za tento článek by se ale nemuselo stydět žádné Putinovo PR oddělení. Zaznívají zde výroky o oprávněné anexi Krymu nebo o tom, že Putinovo angažmá v KGB dokazuje pouze to, že se jedná o inteligentního člověka.

Letos je Panenka obzvlášť aktivní. Web euportal.cz publikoval 28. 5. 2015 rozhovor s titulkem „Analytik: Je úchylné myslet si, že nás přistěhovalci milují, jsou to rasisti, kteří chtějí naše peníze a dcery“. Ve stejný den vyšel druhý Panenkův rozhovor, tentokrát s Janem Ratajem, který se zastává Miloše Zemana v kauze novináře Ferdinanda Peroutky slovy: „Kdyby si vaši kolegové z dnešních Lidových novin ty články z tehdejší doby přečetli a byli schopni je kriticky, erudovaně a nestranně dát do kontextu s tehdejší koncepcí autoritářské druhé republiky, tak možná pochopí. Ale podstatné v této kampani patrně není historické poznání, ale hanobící kampaň proti hlavě státu.” Tedy podobná slova, jakými nenalezení článku s titulkem Hitler je gentleman zamlouvá Jiří Ovčáček.

Proč je jméno Radima Panenky tak důležité? Možná jste si na webu ParlamentníListy.cz v listopadu přečetli rozhovor s Milošem Zemanem, ve kterém mj. (a ne poprvé) zaznělo, že mezi uprchlíky jsou samí zdraví, mladí, dobře oblečení muži, že Pussy Riot jsou pornografická skupina nebo na otázku „Co se týče Německa, tak tam stoupá kritika kancléřky Merkelové pro její vstřícný postup vůči uprchlíkům. Oproti tomu jsem nedávno registroval výrok Karla Schwarzenberga, který sdělil, že pokud by Angelu Merkelovou potkal, blahopřál by jí. Co byste jí řekl vy?” prezident odpovídá: „Řekl bych jí, že před několika málo lety prohlásila, že multikulturalismus je mrtev a že nevidím důvod, proč změnila svůj názor. Pokud jde o Karla Schwarzenberga, myslím si, že zámek na Orlíku má dostatek pokojů pro umístění některých uprchlíků a těším se, až je tam umístí.” Tak odpovídal Miloš Zeman Radimu Panenkovi. A možná jste si také všimli, že kromě bulvárního deníku Blesk jsou to právě ParlamentníListy.cz, které mají exkluzivní přístup k interview a informacím z prezidentské kanceláře, a to právě v osobě pana Panenky. Názor na to, zda by informace o prezidentovi z první ruky neměla mít spíše veřejnoprávní televize nebo jiná média, to si musí udělat každý sám.