Podle premiéra Babiše by mohl stát vstoupit do některých ohrožených podniků. Jmenoval aerolinky Smartwings, které spoluvlastní jeho letitý známý Jiří Šimáně, s nímž má společnou minulost v předlistopadových podnicích zahraničního obchodu. Desítky tisíc malých firem přitom na státní pomoc nedosáhnou, nebo jim nestačí.
Vláda je připravena na vstup státu do vybraných podniků, které se dostanou do problémů v souvislosti s koronavirovou krizí. Tento záměr potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Kromě státem garantovaných úvěrů připadá v úvahu odkup části akcií, přičemž by mělo jít o klíčové strategické firmy.
Uvažujeme o Smartwings
V souvislosti s mimořádnou pomocí státu se často přetřásají aerolinky, jelikož se téměř zastavil letecký provoz.
„Všechny letecké společnosti mají velké problémy a Smartwings požádaly o půjčku. Teď to není na stole, ale vyloučit se to nedá. Pokud by to na stole bylo, tak bychom se o to měli zajímat,“ řekl premiér Babiš počátkem dubna České televizi. V tom je zajedno s ministrem Havlíčkem, který přisvědčil, že „v určitém čase k tomu skutečně může v rámci jednotek takových společností dojít“.
Skupina Smartwings je součástí holdingu Unimex Group, založeného po pádu komunistického režimu Jiřím Šimáněm a Jaromírem Šmejkalem. Tuto leteckou divizi tvoří dvě obchodní značky, České aerolinie a Smartwings. Téměř zpoloviny ji dnes vlastní čínská státní investiční společnost CITIC, která převzala podíl po zkrachovalé čínské firmě CEFC.
Ministr Havlíček naposledy hájil možnost částečného převzetí skupiny Smartwings státem v Otázkách Václava Moravce (12. 4. 2020). Oponoval prezidentu Svazu průmyslu a cestovního ruchu Tomášovi Prouzovi.
„Zachraňovat čínsko-českou firmu, která nemá prakticky žádný strategický význam, to by bylo jen vyhazování peněz. Tady by měl stát jasně říct, zapomeňte na to,“ odmítl Prouza Babišův nápad. V tom je zajedno s opozicí, která před tímto scénářem varuje. Stát by příliš posiloval svoji moc, a přitom se opakovaně projevuje jako špatný a neefektivní hospodář.
„Pokud tu firmu necháte zkrachovat se vším všudy, tak si uvědomte, že to je i vizitka České republiky jako země, která nemá svého leteckého dopravce,“ reagoval ministr a poukazoval na obdobné postupy některých vlád v zahraničí. Jenže Lufthansa či Air France-KLM jsou úplně jiná liga dopravců s jiným záběrem a neplatí to všude.
Vstupu státu nebráníme
Babiš s Havlíčkem jsou ve shodě se Šimáněm, který za státní podporu lobbuje. V rozhovoru pro portál Seznam připustil, že by mu majetkový vstup státu do Smartwings nijak nevadil. Zatím preferuje státní garanci na úvěr ve výši zhruba 1,5 miliardy korun, ale otevřený je i jiným variantám.
„Pro nás by bylo jistě lepší, kdyby se CITIC dohodl s českým státem a svůj podíl mu prodal,“ nastínil tento průkopník čínských investic v České republice alternativní představu přežití firmy s tím, že svůj podíl by si ponechal. Současně přiznal, že se čínský spoluvlastník o problémy firmy nijak nezajímá.
To ovšem zpochybňuje záměr Babišovy vlády zachraňovat s využitím mimořádných prostředků aerolinky s významným majetkovým podílem jiného státu, který pro jejich udržení nehodlá hnout prstem. Otazníků kolem záchrany aerolinek je však víc.
Vládce letecké dopravy
České aerolinie ovládl Šimáně krátce před volbami v roce 2017, kdy se spekulovalo o Babišově vlivu. Většinový podíl v nich získala jeho společnost Travel Service, která se později přejmenovala na Smartwings. Dnes se podílí na leteckém mostu s ochrannými pomůckami z Číny. Pro domácí poměry je tak specifické, že leteckou dopravu kontroluje jeden z nejbohatších mužů v zemi s majetkem kolem 11 miliard korun.
„Mám s premiérem úplně normální vztahy jako možná desítky lidí okolo něj, ale přece v tomhle osobní vztahy nehrají a nemohou hrát absolutně žádnou roli,“ odmítl Šimáně námitku, zda neovlivní rozhodování vlády o pomoci jeho firmě letitá známost s Andrejem Babišem.
Šimáně vzešel ze stejného prostředí jako Babiš, když v roce 1976 nastoupil do Podniku zahraničního obchodu Strojexport, zatímco současný premiér působil v bratislavském Petrimexu. Komunistické „pézetky“ se staly líhní řady polistopadových manažerů, kteří měli v době normalizace privilegované postavení. To se projevilo v jejich lepší startovní pozici, kterou část z nich v čele s Babišem dokázala bezezbytku využít.
Skvělá síť „pézetek“
Babiš se o těchto podnicích a jejich manažerech pochvalně zmiňoval před několika lety na setkání lídrů českého exportu. „My jsme měli skvělé obchodníky. My jsme měli skvělou síť. To byla síť podniků zahraničního obchodu. A pokud by ti obchodníci nebyli skvělí, tak by Chrenek, Šimáně, Drbohlav a další dneska nevybudovali ty firmy.“
Superlativy nešetřil ani Šimáně, který od počátku patřil k velkým podporovatelům Andreje Babiše. „Myslím, že i předčil moje očekávání. Bude měnit zemi. Doufám, že k lepšímu,“ řekl v dubnu 2014 Hospodářským novinám.
„Znám ho dobře a vím, že poslední, co by udělal, že by se odhodlal k nějaké akci, která by mohla zpochybnit jeho působení v politice ve smyslu jeho konfliktu zájmů,“ prognózoval. Později patřil mezi hosty na Babišově svatbě na Čapím hnízdě a k vyšetřování jeho střetu zájmů na evropské úrovni se nevyjadřoval.
Nestandardní pomoc vyvoleným?
Pokud vláda přistoupí k nestandardním krokům při záchraně impéria Babišova dlouholetého souputníka, půjde o další formu střetu zájmů. Premiér tyto záměry zveřejňuje v době, kdy na přímou pomoc státu nedosáhnou desítky tisíc malých a středních firem. Mnohé z nich budou krachovat, jelikož je státní podpora příliš zdlouhavá, nesmyslně byrokratická a zcela nedostatečná. Jsou tak obětována celá odvětví, jako je cestovní ruch, nebo stovky živnostenských profesí. V neposlední řadě jsou upozaďovány domácí firmy při dodávkách zdravotnického materiálu.
V takto vypjatých situacích se ukáže, kde má vláda svoje preference. Zda v nich dokonce nebudou hrát roli i osobní vazby.