
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ilustrační foto FOTO: Profimedia.cz
FOTO: Profimedia.cz
Vstup Ukrajiny do Evropské unie ještě před rokem 2030 by byl pro českého ministra Martina Dvořáka příjemným překvapením. Cesta Kyjeva do nynější sedmadvacítky je ale ještě dlouhá a je potřeba splnit množství důležitých reforem, připomněl v úterý ministr pro evropské záležitosti v Bruselu.
Možný vstup Ukrajiny do EU před rokem 2030 v případě, že země bude pokračovat v reformách stejně rychle a stejně kvalitně jako dosud, v pondělí zmínila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. V Kyjevě si společně s řadou dalších evropských politiků a ukrajinskými partnery připomněla třetí výročí ruské invaze. Ukrajina, která usiluje o vstup do EU i NATO, se od února 2022 ruské agresi brání s podporou západních spojenců.
„Pokud budou pokračovat touto rychlostí a v této kvalitě, snad by to mohlo být dříve než v roce 2030,“ řekla von der Leyenová v Kyjevě. Odpovídala na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Podle serveru BBC uvedla, že pevné datum unie nechce sdělovat, protože by ho pak žádaly i další kandidátské země. Zdůraznila, že proces vstupu je založen na „zásluhách“ a že musí být výhodný jak pro kandidátskou zemi, tak pro EU.
Pro českého ministra pro evropské záležitosti byla zmínka o roce 2030 překvapením. „Nikdy předtím jsem takové datum neslyšel. Na druhou stranu o mně se ví, že podporuji vstup Ukrajiny do EU, takže pro mě by to bylo příjemné překvapení,“ řekl českým novinářům v Bruselu Dvořák. „Přeju to Ukrajině, ale samozřejmě cesta je ještě hodně dlouhá a kroků, které je potřeba udělat, je hodně. Shodou okolností jsme ale právě u dnešního oběda hovořili o tom, jak je rozšiřování důležité pro budoucnost Evropské unie,“ dodal ministr. Na úterním jednání nicméně ministři rovněž opakovaně zdůraznili, že je potřeba dodržet veškerá kritéria.
Za belgického předsednictví v první polovině roku 2024 byl dojednán oficiální začátek přístupových rozhovorů s Ukrajinou i s Moldavskem. Následně začal takzvaný screening, tedy proces mezi Evropskou komisí (EK) a daným kandidátským státem, kdy se posuzuje národní legislativa a identifikují oblasti, kde je potřeba sladit národní legislativu s legislativou unijní. Screening je nutným předpokladem k otevření tzv. klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol. Je možné, že tento screening bude dokončen už za nynějšího polského předsednictví.
„Polské předsednictví o to usiluje, určitě bychom si to všichni přáli, ale nechtějte po mně, aby já prohlásil, že už je splněno. My si to všichni přejeme, ale opakuji, nemůžeme přeskočit některé kroky,“ prohlásil český ministr.