Jestli si někdo myslí, že špionské hračky jsou záležitostí agenta 007 Jamese Bonda a ve skutečnosti neexistují, je na omylu. Ve skutečnosti byly nasazeny různé pomůcky, které by do filmového scénáře o Jamesi Bondovi docela dobře zapadly.
V této oblasti byli tvůrčí samozřejmě i v Sovětském svazu. Neznáme pochopitelně všechno, co tam vymysleli a nasadili, nicméně některé položky špionského vybavení vyšly najevo, když byly zabaveny na hraničních přechodech nebo u chycených agentů.
Jedním z nejpozoruhodnějších artefaktů je sovětská rtěnka, známá jako „Kiss of Death“, Polibek smrti. K dispozici je jen jeden exemplář této jistě výrazné sovětské kosmetiky. Stráže jej zabavily na hraničním přechodu mezi východním a západním Německem v roce 1965 a analytici předpokládali, že zbraň je standardní záležitostí pro ženy špiónky.
Kiss of Death byla maskována jako rtěnka a nesla v sobě jednu 4,5 milimetrovou kulku. Opětovné nabití zbraně nebylo možné, takže polibek se musel pracovníkovi (tedy pracovnici) povést na první pokus. Není známo, jak byla tato zbraň rozšířena, ale v každém případě je ukázkou té romantičtější stránky života sovětských špionů.
Že si tajné služby uměly hrát ukazuje i předmět, který byl zabaven před válkou jednomu německému špionovi. Zbraň maďarské výroby malé ráže byla ukryta v knížce o politické ekonomii. Jak je vidět, miniaturizace zbraní v poválečném období značně pokročila.
O další sovětské špionážní zbrani toho víme více a to bohužel proto, že známe případ jejího úspěšného použití. Šlo o „jedovatý deštník“, který dostal přezdívku „bulharský deštník“. Zbraň skutečně vypadala jako deštník, ale v jeho špičce byl bodec. Po bodnutí oběti pneumatický mechanismus vstříkl do těla malou dávku ricinu a to během krátké doby způsobilo smrt. „Bulharský deštník“ se dal snadno ukrýt a byl dokonalou zbraní pro atentáty.
Své jméno získal podle oběti, kterou byl bulharský spisovatel Georgi Markov a k činu došlo v Londýně. Markov opustil Sovětský svaz a byl známým disidentem. Bulharská tajná policie a KGB se spojily, aby ho zavraždily a tak došlo v září 1978 k atentátu na Waterloo Bridge v Londýně. Agent bodl Markova do nohy a spisovatel zemřel na otravu ricinem o tři dny později. Přestože neexistují žádné další známé případy použití zbraně, říkalo se, že byla oblíbenou zbraní bulharské tajné policie a KGB.
U některých „hraček“ asi nezjistíme, kdo je jejich původcem, ale o jedné postavě víme. Filmový „Q“ z Jamese Bonda měl v Sovětském svazu reálný protějšek, jmenoval se Vadim Fedorovič Gončarov. Gončarov byl veteránem bitvy u Stalingradu a stal se hlavním vědeckým a technickým konzultantem 5. zvláštního oddělení KGB, později přejmenovaného na Ředitelství provozu a technologií. Historik ruských tajných služeb Gennadij Sokolov uvádí, že se Gončarov zabýval kryptologií, odposlechy a optikou.
Při práci ve výzkumných laboratořích KGB přišel Gončarov na to, že by se pro zpravodajskou práci dal využít princip hudebního nástroje zvaného theremin. Tento nástroj funguje na elektronickém principu a ovládá se rukama, aniž by se ho člověk dotýkal. Vlastnost zvuku ovlivňuje vzdálenost ruky od antény.
Upravená verze vynálezu fungovala jako „pasivní štěnice“, která umožňovala vynechat dráty a skryté mikrofony a místo toho se používaly malé cívky a kovové destičky skryté v cílové místnosti. Zařízení fungovalo jako senzor, který během rozhovorů zachytával vibrace vzduchu a přenášely je na přijímač umístěný poblíž, obvykle v sousední místnosti nebo vozidle. Jedno takové zařízení bylo umístěno KGB uvnitř dřevěné repliky Velké pečetě Spojených států, kterou Sověti dali velvyslanci USA v SSSR Averellovi Harrimanovi jako dárek v únoru 1945. Nebohý velvyslanec si danajský dar zavěsil na velvyslanectví USA v Moskvě a tak umožnil KGB naslouchat svým soukromým rozhovorům, stejně jako rozhovorům jeho nástupců. Štěnice byla objevena v roce 1952 a vystavena během konference v OSN.
Špionáž asi nevypadá vždycky jako ve filmech a románech. V některých případech to ale zjevně neplatí. Buď se autoři inspirují realitou, nebo čtou agenti tento typ literatury a inspirují se tím.
