I v přípravném řízení se musí žalobci obracet na místně příslušný soud určený v souladu s trestním řádem a právem na zákonného soudce. Rozhodl o tom Ústavní soud. Nemělo by se tak stávat, že třeba o vazbě, domovní prohlídce nebo odposlechu rozhodne soud úplně jinde, než kde se měla odehrát údajná trestná činnost.
Ústavní soud naproti tomu ponechal v platnosti vyhlášku ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu státních zastupitelství. Změna dozorového zastupitelství je ve vymezených situacích přípustná.
Nález soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka nemá přímý dopad na případy, v nichž se v minulosti uplatnil neústavní výklad vyhlášky. Nálezy ÚS nemají zpětnou účinnost, zdůraznil Fenyk.
Soud se vyhláškou zabýval z podnětu poslanců ODS a TOP 09, kteří požadovali zrušení dvou jejích částí. Otevírají podle nich prostor pro účelové přesouvání konkrétních kauz. Zástupce poslanců a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že ÚS sice návrh zamítl, části poslaneckých argumentů dal ale za pravdu.
Nález by se podle něj mohl stát koncem balkanizace českého trestního práva. „Probíhají nějaká trestní řízení, kde byly zcela jednoznačně podle dnešního nálezu ÚS nezákonně získávány důkazy, rozhodovaly nezákonné soudy o vazbách a dalších omezeních lidských práv,“ konstatoval Blažek. Lze podle něj očekávat, že obhajoba bude s názorem ÚS v těchto kauzách dále pracovat. Ministerstvo spravedlnosti by prý mělo zvážit v některých případech podání stížnosti pro porušení zákona.
Návrh na zrušení dvou částí vyhlášky dostali ústavní soudci už v roce 2014 v souvislosti s obviněním někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) z údajného podplácení tří bývalých poslanců. Vyhláška prosazená ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (ČSSD) umožnila, aby se kauzou zabývalo olomoucké vrchní státní zastupitelství místo pražského.
Obsah poslaneckého návrhu ale z Nečasovy kauzy přímo nevycházel. Připomínal stíhání někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha a bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka. Blažek zmínil také případ Shahrama Abdullaha Zadeha, který čelí obžalobě z daňových úniků. O jeho vazbě rozhodoval znojemský okresní soud.
Zadeh dá podle svého mediálního poradce podnět ke stížnosti pro porušení zákona. Kompetence k jejímu podání má ministr spravedlnosti, rozhoduje o ní Nejvyšší soud. Zadeh také podá trestní oznámení na státního zástupce a soudkyni znojemského okresního soudu.
Dvě sporná ustanovení vyhlášky umožňují podle poslanců změnit příslušnost státního zastupitelství, a v důsledku též příslušnost soudu v přípravném řízení, a to na základě společného rozhodnutí vrchního státního zastupitelství a nejvyššího státního zástupce. Změna dozorového zastupitelství je podle ÚS přípustná, změna soudu však nikoliv.
„Je potřeba určitého flexibilního postupu, pružného určení příslušnosti, což se v těchto případech děje a vyhláška tu úpravu stanovuje poměrně dobře a myslím si, že v souladu s ústavou,“ popsal Fenyk. V záležitostech vazby či odposlechů by se ale zastupitelství mělo obracet na soud, který je v dané kauze místně příslušný.
Poslanci poukazovali také na to, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon, což v tomto případě není splněno, neboť vyhláška je podzákonný předpis. Podle ústavních soudců je však konkretizace zákona prostřednictvím jednacího řádu přípustná.
Ústavní soudci nebyli zcela jednotní, tři z nich zaujali k nálezu odlišná stanoviska. ÚS podle nich měl části vyhlášky zrušit. „Máme proto za to, že příslušnost orgánu veřejné moci by ve všech aspektech měla být stanovena zákonem,“ stojí v odlišném stanovisku soudců Jana Musila, Vladimíra Sládečka a Radovana Suchánka.