Ruský diktátor Vladimir Putin FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
„Pokud Evropská unie chce, aby Ukrajina válku vyhrála, nakonec bude muset ruská aktiva zabavit. Politici se musí přestat bát důsledků, protože agrese Moskvy představuje pro evropskou ekonomiku mnohem větší riziko,“ prohlásil guvernér Lotyšské banky Martinš Kazaks. Konfiskace je sice podle něj riskantní, ale pokud nechá Evropa Rusko vyhrát, pověst eura neunikne bez újmy.
„Samozřejmě musí být použity prostředky agresora,“ řekl v rozhovoru pro server Politico guvernér Lotyšské centrální banky Martinš Kazaks s tím, že v jasném geopolitickém smyslu Ukrajinci potřebují peníze a my je musíme poskytnout, jelikož je to v našem společném zájmu.
Podle Kazakse se přeci nabízí otázka, „zda vybírat daně od svých občanů nebo použít majetek agresora a pokud je válka dlouhá, krvavá a extrémně nákladná, v jednu chvíli bude třeba jít do majetku,“ zdůraznil představitel Evropské centrální banky (ECB).
Guvernér řekl, že se politici musí přestat bát finančních a právních důsledků čerpání výnosů ze zmrazených ruských aktiv na vyzbrojení Ukrajiny a musí místo toho uznat, že agrese Moskvy představuje mnohem větší riziko pro evropskou ekonomiku.
ECB se ovšem obává, že by využití ruských aktiv mohlo ohrozit důvěryhodnost eura. „Ozbrojení měny nevyhnutelně snižuje její atraktivitu a podporuje vznik alternativ,“ řekl již dříve guvernér italské centrální banky Fabio Panetta. Takový krok by podle ECB tedy mohl být v rozporu s mezinárodními zákony zaručujícími imunitu aktiv centrálních bank držených v devizových rezervách.
Kazaks ovšem namítá, že kdyby Ukrajině došly finance, bylo by to povzbuzení ruské agrese a v konečném důsledku umožnění jejího případného triumfu, což by mělo na evropskou důvěryhodnost mnohem širší dopad. Ovlivnilo by to jak euro, tak i cenovou a finanční stabilitu evropské ekonomiky. „Pokud je naše odstrašení proti Rusku slabé a dojde k útoku, který překročí Ukrajinu… udělá to Evropu méně důvěryhodnou,“ řekl s tím, že pokud jde o mezinárodní roli eura, zabavení aktiv bude mít své důsledky, ale alternativa je ještě horší.
Zároveň dodal, že jakýkoli negativní dopad na mezinárodní roli eura se pravděpodobně již projevil, když Evropská unie uvalila roku 2022 na Rusko sankce a zmrazila jeho aktiva.
Kazaks zdůraznil obrovský vliv cen energií na inflační nárůst v posledních dvou letech. „Válka ovlivňuje ekonomickou schopnost, ovlivňuje důvěryhodnost a na konci dne samozřejmě ovlivňuje i inflaci, inflace je naším cílem a naším mandátem je inflace. Takže to ovlivňuje naši schopnost dosáhnout cíle,“ řekl. Podpora ukrajinského válečného úsilí podle něj není v rozporu s úzkým primárním cílem ECB udržet cenovou stabilitu.
„Rusko se nezastaví, ale může být zastaveno a mělo by být zastaveno. Vidíme, že Ukrajinci jsou ochotni to udělat, ale chybí jim k tomu finanční zdroje, takže je to v zájmu Evropy a západních hodnot,“ apeloval. „Fyzicky vidíme, že Rusko toho není schopno, vidíme, že boje na Ukrajině jsou velmi tvrdé. … Takže nepřeceňuji riziko ani hrozbu, ale také to neznamená, že bychom měli být krátkozrací,“ dodal.
Evropská komise o návrhu použít zisky z aktiv ruské centrální banky zmrazených v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu korun) jedná. Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Ostatní zdroje se totiž krátí a Washington na Unii naléhá, aby finanční prostředky zabavila a použila naléhá.
Ve středu Komise navrhla, aby se k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje použilo 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do unijního rozpočtu a použito na rekonstrukci země.
Na návrhu, co se zmrazenými aktivy, pracovala společně unijní exekutiva a šéf unijní diplomacie Josep Borrell a zabývali se jím tento týden i šéfové států a vlád na summitu Evropské unie. Návrh nyní musí jednomyslně schválit ministři zahraničí členských států.
S návrhem na využití výnosů ovšem nesouhlasí Rakousko, které si zakládá na své neutralitě. „Je potřeba zajistit, že peníze, které poskytneme, nebudou utraceny za zbraně a munici,“ řekl rakouský kancléř Karl Nehammer, přičemž hovořil o jiných možnostech investic na Ukrajině.
