Předseda KDU-ČSL Marek Výborný FOTO: Pavel Hofman
FOTO: Pavel Hofman
Díky Marku Výbornému, který opustil vedení KDU-ČSL z rodinných důvodů, v minulých měsících zlidovělo heslo „Táta je víc než předseda“. Minulý víkend si strana zvolila nové předsednictvo v čele s Marianem Jurečkou. Dosluhující šéf mluvil v rozhovoru pro deník FORUM 24 o problémech mezi stranami, i blížících se krajských a senátních volbách.
Jak byste zhodnotil těch několik měsíců v čele KDU-ČSL?
Je to velmi krátká doba na nějaké hodnocení, ale na druhou stranu za námi zůstává velký kus práce. První tři měsíce jsme se museli soustředit na evropské volby, kde jsme dokázali urvat dva mandáty. Jsem velmi rád, že zůstáváme pevnou součástí Evropské lidové strany. A zbytek času jsme věnovali vnitrostranické diskuzi, jejímž výsledkem je Lidovecká vize pro Česko, která vznikla i na základě dat sociologického průzkumu. Naším hlavním cílem jsou rodiče, které nenecháme na holičkách. Skutečně musí právě oni být tou skupinou, která se s námi vždy ztotožní a bude vědět, že lidovci jsou ti, kteří bojují ze jejich zájmy a potřeby.
Dokument jste komentoval slovy, že nejde o výsledek debaty marketérů či toho, o čem sníte, když spíte, s tím, že by toho moc nebylo. O čem tedy sníte, když jste vzhůru?
(smích) Sním o silné a sebevědomé KDU-ČSL, která bude součástí změny v České republice. Jsem přesvědčen, že tímto směrem by se měly ubírat i naše úvahy. Když jsem říkal, že mají lidé po krk koblih, tak si skutečně myslím, že tu musí být síla, která danou část voličů bude reprezentovat. Nepodléhejme tomu, že jsou tu karty rozdány na věky věků. Nejsou! A my musíme dělat všechno pro to, abychom té změny dosáhli. A na jaké platformě to bude, je věc, o které bychom měli nyní diskutovat. I proto jsou pro mě teď důležité krajské a senátní volby, po kterých se musíme nějakým způsobem rozhodnout. Pro mě jsou na stole všechny varianty.
Přemýšlel jste během vedení strany již o tom, jak by mohla vypadat případná předvolební spolupráce? Náznaky byly zmiňovány už minulý víkend na kongresu ODS…
Mluvili jsme o tom s Petrem Fialou opakovaně a oba jsme se shodli na tom, že se musíme pokusit nejdříve hledat synergii v blížících se krajských a senátních volbách. Můžeme sice diskutovat o tom, co je a není možné, ale to klíčové se musí odehrát až po krajských volbách. Měli bychom přitom udělat maximum pro změnu volebního zákona. I když jsem skeptický u změny přepočtu hlasů na mandáty, tak podstatně méně v otázce potřebného kvora pro koalici, kde si myslím, že bychom mohli napříč parlamentními stranami najít konsenzuálnější podporu. Chci nabídnout novému předsedovi i svoje angažmá během jednání na půdě Sněmovny. Jsem připraven do měsíce svolat kulatý stůl zástupců všech politických stran, abychom si řekli, co je a není přijatelné a co se můžeme pokusit dotáhnout do konce volebního období.
O spolupráci demokratických opozičních stran se mluví více od Letné. Tak jen namátkou: Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek volá po zániku TOP 09, STAN odmítlo výhradní spolupráci v krajích… Daří se to?
Uznávám, signály nejsou příliš pozitivní… Za dva roky ve vrcholné politice jsem se ale naučil jednu důležitou věc, a to, že problémy nejsou na programové úrovni. My se dokážeme v mnoha věcech shodnout, a tam, kde ne, jsme schopni se domluvit, že je zkrátka řešit nebudeme. Skutečný problém nastává, jakmile máme řešit personální otázky. Ale já nechci hledět do minulosti, chci se dívat dopředu.
V minulosti jste se o jednu předvolební koalici pokoušeli se STAN. Pomohla situaci už předchozí změna vedení?
Samozřejmě to prospělo. Ale já jsem člověkem konsenzu, nemám problém se bavit s Petrem Fialou, Markétou Pekarovou Adamovou a stejně tak s Vítem Rakušenem.
V projevu jste mluvil o tom, že byste měli být klidnou silou. Ale nežádá si doba nějaké ostřejší řešení, aby se vám dařilo vaše aktivity lépe prodávat?
To určitě. Ale klidná síla znamená skutečně síla. Ta nemůže stát za rohem, ale musí do toho boje skutečně jít. Taky jsem zde burcoval, že se skutečně musíme vydat mezi lidi, protože volby nevyhrajete z Parlamentu, Senátu nebo Paláce Charitas. Když se podíváte, kolik máme krajských zastupitelů, tak my to umíme, ale musíme to umět zároveň prodávat, to je pravda.
Považuje spolupráci před krajskými volbami za nácvik na ty celostátní, jak je často zmiňováno?
Neberu to tak, že se někde něco nacvičuje. Jsem samozřejmě rád, že jdeme s ODS v Ústeckém a možná i Karlovarském kraji, ale stejně tak jsem vděčný za spolupráci se STAN ve Středních Čechách. Zde je potřeba si uvědomit důležitou věc, a to, že krajské volby nejsou stejný formát jako ty celostátní. Tam neplatí d’Hondt. Jsou kraje, kde nedává smysl nějaká předvolební spolupráce, ale být dohodnuti na tom, co bude následovat. Klasický příklad je Zlínský kraj, kde budeme kandidovat samostatně se silným lídrem, který ale zároveň velmi dobře spolupracuje s Petrem Gazdíkem (STAN). A velmi bychom uvítali, kdybychom ve spolupráci pokračovali i po krajských volbách.
Zmiňoval jste také skutečnost, že je nutné zastavit drolení opozičních stran. Ale nedojde k tomu i kvůli nové iniciativě Jana Čižinského, který dává vzniknout „nové politické síle“?
Jsme společně v úzkém kontaktu a diskutovali jsme to nejenom mezi sebou, ale i v širším kruhu KDU-ČSL. A nemám důvod mu nevěřit, když říká, že nezakládá politickou stranu s kandidátkou, ale jde mu o mobilizaci společnosti. Ve smyslu, jak to zaznělo na Letné s tím, že by lidé měli zůstat aktivní v místě, kde žijí, a ve volbách si vybrali z nabídky demokratických stran. Ale pokud by Jan Čižinský založil nový politický subjekt, tak je to jednoznačné tříštění a já budu první, který to bude kritizovat.
A chci přitom zdůraznit, že naše kandidátky nejenom byly, ale především budou otevřené nezávislým osobnostem, a třeba i těm z občanské společnosti. Nevidím v tom jediný problém. Podle mě je to navíc přesně to, po čem volá občanská společnost, abychom se dokázali spojovat. A pokud to bude pouze na platformě KDU-ČSL s podporou občanské společnost a nezávislých, či platformě se stranami jako ODS, TOP 09 nebo STAN, to v tuto chvíli nevíme nikdo. A proto je klíčový rok 2020. Na jeho konci musí být jasno.
