Sedmičlenná parlamentní komise, zřízená kvůli podezření z úniku živého policejního spisu Beretta do rukou Andreje Babiše, zahájila svoji práci. Zasedat a vyslýchat předvolané svědky bude celé prázdniny, přičemž práci má ukončit 12. září. Jde o závažný případ s možnými trestně právními důsledky. Jaké otázky by měly při vyšetřování padnout?
Třetí nahrávka anonymní skupiny Julius Šuman z počátku května přinesla rozhovor mezi Andrejem Babišem a dnes už bývalým redaktorem Mladé fronty DNES Markem Přibilem, týkající se živého policejního spisu Beretta. Tuto kauzu současný náměstek ředitele Celní správy Robert Šlachta označoval za spouštěč policejní reorganizace.
Kolize Beretty s Čapím hnízdem
Případ byl odstartován loni v květnu Šlachtovým ÚOOZ pod dozorem pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Kvůli podezření z vynášení informací z vyšetřování byli po policejní razii obviněni tři muži: důstojník protikorupční policie Radek Holub, bývalý příslušník Celní správy Pavel Šíma a soukromý detektiv Ivan Gáborík.
[ctete]124066[/ctete]
Tuto „realizaci“ policie spustila několik dní poté, co deník Právo přinesl znepokojující zprávu, že byli prostorově odposloucháváni vyšetřovatelé Čapího hnízda z pražské hospodářské kriminálky. Proto se nelze zbavit dojmu, že celá operace zavání vytvářením mlhy a snahou odvádět pozornost jiným směrem.
Příliš důvěryhodně ani nepůsobí, že vyšetřování dotačního podvodu luxusní farmy předsedy hnutí ANO se vlivem různých obstrukcí nehýbe z místa. Přitom jeho vyšetřování podle kuloárových zpráv pokročilo hodně daleko a jsou připravena obvinění.
Zdroje z ÚOOZ
Vraťme se ale k inkriminované nahrávce. Marek Přibil má nade vší pochybnost k dispozici protokol o výslechu bývalého náměstka Generální inspekce bezpečnostních sborů Dušana Brunclíka. Dává jej k dispozici Babišovi, který v něm listuje a komentuje: „Tak to jako, že na nich hezky blije.“
Výslech skutečně proběhl v únoru letošního roku a Brunclík jej osobně potvrdil. Přibil se vzápětí chlubí, že může získat další protokoly o sledování Radka Holuba a advokáta Radka Pokorného, osobního přítele premiéra Sobotky. Jelikož se tyto dokumenty nacházejí v režimu utajení vyhrazené, jejich vyzrazení by mohlo být kvalifikováno jako trestný čin ohrožení utajované informace.
Přibil na nahrávce přiznává, že spisy má ze zdrojů ÚOOZ, které se navíc vyptávaly, zda se Robert Šlachta stane ministrem vnitra. Že by je to potěšilo. Babiš na to odvětil, že u něj Šlachta projevil zájem stát se policejním prezidentem.
Co z toho všeho vyplývá? Autenticitu nahrávek potvrdili samotní aktéři. Už teď z nich jasně vyplývá, že Přibil shání Babišovi kompromitující informace na politické odpůrce od svých zdrojů z okruhu Roberta Šlachty, i když to předseda hnutí ANO popírá.
Otázky na Andreje Babiše
Otázky by tedy v první řadě měly směřovat na oba aktéry nahrávek. Andrej Babiš by se měl jasně vyjádřit, jaký dokument měl v ruce a komentoval jej na nahrávce, když tvrdí, že to nebyl policejní protokol. Donášel mu Přibil nebo někdo jiný z redakce informace z redakce častěji? Kdo všechno o těchto schůzkách věděl?
Babiš by měl potvrdit, jakým způsobem si Šlachta řekl o post policejního prezidenta. Poslal tento vzkaz sám, nebo přes nějakého prostředníka? Je zjevné, že za těchto okolností by se v normálním státě nikdy stát policejním prezidentem nemohl, neboť toto počínání zavání politickou korupcí.
Otázky na Marka Přibila
Sadu otázek by měl dostat Marek Přibil. Měl by jasně identifikovat svoje policejní zdroje, které mu donesly protokol o výslechu Dušana Brunclíka. Z jakého důvodu šel s tímto protokolem za svým nadřízeným Andrejem Babišem a jakým způsobem hodlal zajistit další slibované policejní dokumenty? Zda mu bylo známo, že tyto živé protokoly podléhají zákonnému utajení?
A dále. Jaké jím na nahrávkách zmiňované kauzy týkající se ministra vnitra Milana Chovance a ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka měl na mysli? Kdo z řad policie či státního zastupitelství (protože nikdo jiný to být v této rané fázi vyšetřování nemohl) slíbil, že mu je opatří?
Otázky na Lenku Bradáčovou
Je doložitelné, že nejvíce informací z citlivých živých kauz směřuje do deníků vlastněných Andrejem Babišem. Rovněž lze doložit, že v posledních několika letech do Lidových novin nebo Mladé fronty DNES unikaly citace z trestních věcí dozorovaných výlučně pražským a olomouckým vrchním státním zastupitelstvím Lenky Bradáčové a Ivo Ištvana. Většinou šlo o souhru s bývalým protimafiánským útvarem Roberta Šlachty, v menší míře s bývalou protikorupční policií.
Lenka Bradáčová, přímo zainteresovaná i v kauze Beretta, by měla odpovědět na otázku, jak řešila úniky nejen v tomto případě, ale i z dalších jejích kauz, protože není známo, že by se v tomto směru (s výjimkou poslední aféry Pelta) nějak veřejně vyjadřovala.
[ctete]83163[/ctete]
Marek Přibil přitom zjevně nebyl sám, kdo využíval „zdrojů blízkých vyšetřování“ z ÚOOZ. Kauza Beretta se objevila v Lidových novinách už loni v říjnu („Justiční chobotnice v roce 2016“), kdy ze živého spisu citovala osvědčená dvojice Babišových investigativců Koutník – Shabu. Ještě podrobněji tento případ rozebíral web iRozhlas.cz (20. 4. 2017), kam přešli po loňské volbě nového generálního ředitele Českého rozhlasu z Lidovek.cz Radek Kedroň a Ondřej Golis.
Bradáčová by rovněž mohla ozřejmit, zda se ona nebo její podřízení scházejí s některými zástupci médií, a jak dobře se s nimi zná. Především se jedná o Ondřeje Koutníka, Martina Shabu, jejich nadřízeného šéfredaktora Ištvána Léka (se kterým si prý tyká), Ondřeje Golise, Jaroslava Spurného z Respektu a Jiřího Hynka z České televize.
Kozlové zahradníky
Zároveň by mohla odpovědět na otázku, zda nemá problém s tím, že stíhá bývalé policisty v kauze Beretta kvůli únikům informací ze spisů, a přitom policisté, kteří vedou toto trestní stíhání, sami nezákonně vynášejí informace nebo umožňují jejich úniky. A jak s tímto zjištěním naloží. V tomto případě nemůže jít o veřejný zájem, protože informace proudí k vysoce postavenému politikovi, který je hodlal zneužít v politickém boji.
Dalších otázek pro komisi by se našla celá řada, současně probíhá policejní vyšetřování. Už dnes by měla být tato kauza přinejmenším varováním pro všechny, kdo si nepřejí prohlubování vlivu vzájemně propojeného konglomerátu médií, policie a státního zastupitelství, sloužícího zájmům jednoho rozpínavého oligarchy.