Premiér, tehdy ještě ministr financí Andrej Babiš, měl zjevně informace o výbuchu muničního skladu ve Vrběticích již v roce 2014. V pořadu Otázky Václava Moravce tehdy uvedl, že firma Imex, která sklady vlastní, je kontroverzní. Společnost jej poté zažalovala. První výbuch nastal 16. října, další sklad vybuchl 3. prosince 2014.

„Ta firma, které vybuchly ty dva sklady, je velice kontroverzní firma. Ta firma vyvezla munici do Bulharska, kde to taky bouchlo,“ řekl Babiš v pořadu ČT. „Údajně večer před prvním výbuchem navštívil ten sklad majitel firmy. Údajně. Druhý den tam přišli dva zaměstnanci a chudáci tam zůstali,“ uvedl také s tím, že „experti se domnívají, že druhý sklad nevybuchl náhodou“.

Někdejší ministr financí v České televizi řekl, že obdobným problémům jako ve Vrběticích čelil podnik i v Bulharsku a že Imex také vyvážel zbraně do Konga, pro které platí zbrojní embargo. Imex Group po ministerstvech obrany a vnitra žádala odškodné 15 milionů korun s tím, že výroky zásadně poškodily pověst firmy, která si vrbětické sklady pronajímala.

Obvodní soud pro Prahu 2 i Městský soud v Praze žalobu označily za nedůvodnou. Podle jejich rozhodnutí nelze na prohlášení veřejných činitelů ve sdělovacích prostředcích ani na předcházející neformální toky informací z ministerstev aplikovat zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Firma proti rozhodnutí podala dovolání.

Nejvyšší soud v červenci 2020 rámci rozhodnutí o dovolání firmě nevyhověl v části, kde brojila proti zamítnutí návrhu na přerušení soudního řízení. V ostatních věcech ale dospěl k jinému právnímu názoru než soudy nižších instancí. Podle Nejvyššího soudu stát musí nést odpovědnost za jednání svých orgánů, které nezákonně zasáhlo do základních práv jednotlivců. „Stát totiž nemá v tomto ohledu svobodnou vůli a nelze připustit, aby státní orgány při výkonu svých pravomocí působily újmu. Naopak je třeba trvat na tom, aby výkon veřejné moci zasahoval do práv druhých osob pouze tehdy, je-li k tomu dán zákonný podklad,“ uvedl mluvčí. Doplnil, že nesprávným úředním postupem tak může být i situace, kdy osoba jednající za státní orgán veřejně podá nepravdivou informaci a způsobí tím újmu.

Nejvyšší soud tak částečně zrušil rozsudek odvolacího Městského soudu v Praze z listopadu 2017 a zrušil také některé výroky rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2. Věc pak tomuto soudu vrátil zpět k dalšímu řízení.

S využitím servisu ČTK