Obrázky hořících obchodů, rabování a střetů s policií, které se k nám dostávají z amerického Minneapolisu, vypadají, jako by byly pořízené ve válečné zóně. Po smrti George Floyda se do ulic vydaly tisíce lidí a napětí zatím neustupuje. Naopak se protesty přelévají i do zbytku země. Rasové napětí ve Spojených státech je totiž velmi vysoké a neobhajitelný postup policistů při zatýkání pana Floyda jen přispěl k vybublání problému na povrch.
Předně je třeba říct, že na základě všech dostupných informací se postup zasahujících policistů vůči Georgi Floydovi jeví jako zjevně neadekvátní. Kamerové záznamy, které zobrazují drtivou většinu incidentu včetně jeho klíčových okamžiků, prokázaly, že se zadržený policii vůbec nijak nebránil a v době, kdy jej policisté zaklekli, měl ruce spoutané za zády.
Na záběru z bezpečnostní kamery obchodu přes ulici je vidět, jak dva policisté vedou spoutaného a klidného Floyda k policejnímu vozu. Ten u něj z neznámé příčiny padá na zem, ale zjevně nikoho neohrožuje. I ve Spojených státech, kde policistovi stačí prokázat, že měl důvodné obavy o svou bezpečnost, a použití smrtící síly mu projde, je tohle evidentně neospravedlnitelné.
Policie a rasismus
Zasahující policista, který panu Floydovi klečel na krku i přes jeho prosby a naříkání, že nemůže dýchat, byl obviněn z vraždy. Trestní stíhání čeká nejspíš i jeho kolegy přítomné na místě. Jenže pro mnohé přišlo toto rozhodnutí příliš pozdě. Vášně už vzplanuly a opět je uhasit půjde jen těžko. Především z toho důvodu, že pro příslušníky černošské komunity jde o potvrzení toho, že vůči nim policie a úřady obecně nepostupují spravedlivě.
Tento fenomén se stal předmětem mnoha studií, ale výsledek není úplně jednoznačný. Například výzkumy týkající se tzv. války proti drogám dokládají, že černoši a Hispánci jsou v jejich důsledku častěji uvězněni a čekají je tvrdší tresty, byť míra užívání drog je obdobná jako u bělochů. Na místní úrovni pak jednotlivé studie potvrdily rozdílný přístup k podezřelým na základě jejich rasy u mnoha policejních sborů v zemi.
Je třeba si uvědomit, že v drtivé většině případů se člověk dostane do styku s místní nebo maximálně státní policií. Kvalita jednotlivých policejních jednotek se ale může dosti lišit. Celkově podle dostupných statistik po přepočtu na počet obyvatel umírá rukou policistů zhruba třikrát více černochů než bělochů. Ještě větší rozdíl to pak je, když započítáme jen případy, kdy byl podezřelý neozbrojen. Mimochodem ještě výrazně větší „šanci“ v tomto ohledu mají američtí indiáni.
Militarizovaná společnost
Nicméně ani odborníci studující tento fenomén se neshodnou na tom, zda je hlavní příčinou těchto statistik rasistický přístup policie. Vyšší míra zločinnosti v chudých černošských oblastech obecně většinou znamená výraznější přítomnost policie, a tím i častější kontakt. Na druhou stranu použití některých technik při zatýkání – například policejních psů – je zjevně statisticky běžnější, pokud je podezřelý černoch.
Většina výzkumníků se ale shodne na faktu, že tvrdost policejních postupů a četnost použití zbraní při zásahu stoupá rok od roku obecně. Kvůli vysokému počtu střelných zbraní v rukou občanů policisté automaticky předpokládají, že podezřelý bude ozbrojen. Zároveň se po 11. září 2001 k policejním sborům po celé zemi dostalo vybavení vhodné spíše pro armádu, včetně obrněných vozidel určených pro bojové operace.
Chudoba a beznaděj
Protesty proti policejnímu násilí jsou ale také výrazem hlubší frustrace černošské komunity z ekonomické reality. Míra nezaměstnanosti je dvojnásobná než u bělochů, naopak příjmy domácností jsou ani ne poloviční. Medián majetku pro afroamerické rodiny je pak dokonce jednačtyřicetkrát nižší než u bělošských rodin. Mezi hlavní faktory tohoto rozdílu patří především přístup ke kvalitnímu vzdělání.
Školy jsou ve Spojených státech placeny z místních daní z nemovitosti, a tak čím bohatší okres, tím lépe financovaná veřejná škola. Peníze mířící do vzdělávání z federálního rozpočtu jsou naopak rok od roku menší. V tomto roce mají federální výdaje na vzdělání klesnout na půl procenta HDP, přičemž v roce 1979 to bylo 1,2 % a ještě v roce 2015 zhruba 0,7 %. Nedostupnost kvalitních škol má přitom na životní šance dětí z chudých rodin negativní dopady bez ohledu na jejich rasu.
Nelze ani vyloučit, že k současnému výbuchu násilí přispěla skutečnost, že opatření spojená s bojem proti koronaviru dopadají nejvíce na ty nejchudší obyvatele. Obavy z budoucnosti, ale v mnoha případech i akutní nedostatek peněz na základní potřeby přispěly k eskalaci napětí a k rabování místních obchodů. Vášně vyvolané zabitím George Floyda tak sice mohou opadnout, ale další obdobný případ je jen otázkou času.
