Následky útoku na věznici na území samozvané Doněcké lidové republiky FOTO: ČTK/AP/Uncredited
FOTO: ČTK/AP/Uncredited
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva zveřejnil obsáhlou zprávu o situaci na Ukrajině za první pololetí letošního roku. Zabývá se také výbuchy v zajateckém táboře u Olenivky, které zabily nejméně 51 Ukrajinců a dalších 139 jich zranily. Mnozí z nich bránili Azovstal a byli ukrajinskými národními hrdiny. Nové důkazy OSN ukázaly na Rusko jako na pachatele.
Brutální útok na zajatecký tábor zadržující zejména ukrajinské válečné zajatce, z nichž mnozí bránili ocelárny Azovstal a Mariupol, se odehrál v noci z 28. na 29. července 2022. K výbuchu došlo nedaleko města Olenivka v Ruskem okupované části Donbasu.
Nejen vzhledem k množství obětí vyvolal incident mezinárodní skandál. Rusko obvinilo Ukrajince, že tábor bombardovali raketami HIMARS. Ukrajina naopak měla za to, že za vraždami stojí Rusové. Požadovala nezávislé vyšetřování incidentu. To však Rusko neumožnilo a odepřelo mezinárodním inspektorům vstup na místo tragédie, kterou tak zblízka zaznamenali jen její propagandističtí zpravodajové.
Úřad vysokého komisaře OSN si poradil po svém. Provedl rozhovory s 50 svědky a přeživšími, jeho experti analyzovali dostupné videozáběry i fotografie. Závěry vyšetřování ruské verzi odporují, a to zásadním způsobem.
„Stupeň poškození zdí, stropu, střechy a oken kasáren, stav poschoďových postelí uvnitř, velikost reziduálního kráteru a rozsah exploze nejsou charakteristické pro zásah municí HIMARS,“ konstatuje zpráva s tím, že škody způsobené byť jen jedinou raketou vypálenou z tohoto typu zbraně by byly znatelně větší a zničily by nejen zasaženou budovu, ale i budovy v okolí, a to zkázou podstatně ničivější, než k jaké na místě došlo. Svědci navíc slyšeli, že výbuchů zaznělo více.
Druhým a neméně důležitým aspektem zprávy se jeví být analýza směru, jímž měl ničivý projektil (či projektily) do objektu vniknout. „Video a fotografické záběry zničených kasáren patrně ukazují dopad na vnitřní straně západní stěny a dva možné body vniku skrze střechu,“ stojí ve zprávě s tím, že i když přesný typ zbraně ani bod odpalu nemohly být stanoveny, vzor strukturálního poškození odpovídá tomu, že využitá munice putovala ve směru z východu na západ.
Úřad také kritizoval, že navzdory mezinárodnímu právu Rusko zadržovalo tisíce Ukrajinců pouhých cca 5-15 kilometrů od fronty a to jim nemohlo zajistit bezpečí v souladu s požadavky Ženevských konvencí.
Rusko navíc ihned po útoku vpustilo na místo novináře a nechalo vězně odstranit veškeré další stopy a důkazy. Úlomky střely HIMARS, které byly předloženy přítomným reportérům, se ani nenacházely na místě samotném, ale byly jim prostě ukázány. Experti OSN do tábora nebyli vpuštěni vůbec.
Ukrajinci již dříve uváděli, že za hromadnou vraždou zajatců stála podle jejich informací tzv. Wagnerova vojenská skupina, jejíž raketomety zasáhly tábor na přímý rozkaz Jevgenije Prigožina. Situace byla pro ně o to více otřesná, že se v táboře nacházeli také obránci Mariupolu a Azovstalu, které Ukrajina považuje za národní hrdiny, protože se bránili v obklíčených ocelárnách, až dokud jim prezident nedal rozkaz ke kapitulaci. Jejich bezpečnost měla být garantována právě OSN a také Červeným křížem. To se však nestalo a navzdory probíhajícím výměnám zůstávají tisíce bojovníků z Mariupolu v ruském zajetí, kde podle dostupných zpráv živoří v otřesných podmínkách.
