Vojáci na Ukrajině, ilustrační foto FOTO: ZSU/ 33. samostatná mechanizovaná brigáda / se souhlasem
FOTO: ZSU/ 33. samostatná mechanizovaná brigáda / se souhlasem
Za téměř tři roky od začátku invaze v plném rozsahu se počet trestních řízení za neoprávněné opuštění vojenského útvaru na Ukrajině zvýšil šestinásobně. V pátek to s odkazem na ukrajinský Úřad generálního prokurátora napsala agentura Bloomberg. Od roku 2022 bylo zaregistrováno 96 tisíc takových případů, většina z nich byla zahájena v roce 2024.
Od roku 2022 bylo na Ukrajině zahájeno téměř 96 tisíc trestních řízení proti vojákům, kteří opustili své jednotky, uvedla podle Bloombergu generální prokuratura. To je šestinásobný nárůst za poslední dva roky a většina případů byla zahájena letos.
Agentura zdůraznila, že zatímco se ukrajinská armáda snaží zadržet ruskou ofenzivu na východě a jihu země, nedostatek lidských zdrojů je stále palčivější. Zároveň se Kyjev snaží vyhnout odvodům, které by mohly podkopat ekonomiku i morálku válkou unaveného obyvatelstva.
Výsledkem je, že někteří vojáci jsou nasazeni na dobu neurčitou bez možnosti přestávky. Chybějí noví vojáci, kteří by je nahradili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však nestanovil termín demobilizace, což zkušené vojáky přimělo k zamyšlení, proč by měli riskovat své životy, když miliony mužů – mnozí z nich mladší – neslouží.
Bloomberg dodal, že Kyjev neuvádí oficiální počet vojáků, kteří opustili vojenské jednotky bez povolení. Zástupce náčelníka ukrajinské vojenské policie Oleksandr Hrynčuk odmítl komentovat „důvěrné informace“ o tom, kolik vojáků opustilo svoji jednotku. Zároveň poznamenal, že 40 až 60 procent těch, kteří opustili jednotku bez povolení, se vrátilo.
Na webu generální prokuratury jsou podle Ukrajinske pravdy k dispozici zprávy o trestných činech za různé roky. Obsahují informace o případech opuštění jednotky a dezerce. Tyto údaje jsou srovnatelné s údaji agentury Bloomberg.
Za leden až listopad letošního roku má jít o 41 950 trestních řízení za opuštění jednotky a dalších 19 922 za dezerci. Počet případů každým rokem války strmě roste: téměř dvě třetiny z celkového počtu pocházejí z letošního roku. S mnoha desítkami tisíc zabitých nebo zraněných vojáků jde o úbytek sil, který si Ukrajina nemůže dovolit.
Druhá šance pro dezertéry
Podle agentury Reuters některé jednotky doplňují své řady tím, že přijímají vojáky dříve prohlášené za uprchlíky, kteří svévolně opustili své jednotky. Jednou z nich je i elitní 47. brigáda, která minulý měsíc na sociálních sítích zveřejnila výzvu k vojákům, kteří uprchli z bojiště, aby se k ní přidali. „Naším cílem je dát každému vojákovi příležitost vrátit se a uplatnit svůj potenciál,“ uvedla v příspěvku. Během prvních dvou dnů brigáda dostala více než stovku žádostí.
„Bylo to hotové tsunami žádostí. Přišlo jich tolik, že je stále nejsme schopni zpracovat, než přijdou nové,“ řekl o dva týdny později Vjačeslav Smirnov, který má u 47. brigády na starost nábor nových vojáků.
Dvě vojenské jednotky agentuře sdělily, že přijímají pouze vojáky po „svévolném vzdálení se“ spíše než ty, kteří dezertovali z boje. První kategorie je v ukrajinské armádě považována za méně závažný delikt. Ukrajina nedávno přijala zákon zmírňující postih vojáků, kteří se vzdálili od své jednotky poprvé, a dovolující jim vrátit se.
Americký analytik Gil Barndollar usoudil, že nárůst „svévolných vzdálení se“ s největší pravděpodobností způsobilo vyčerpání. Příslušníci ukrajinských sil si již dříve stěžovali, že zabité a zraněné vojáky nemá kdo nahradit, což neúnosně zatěžuje zbývající vojáky a vyčerpává je fyzicky i psychicky.
Barndollar také zdůraznil jako další zátěž průměrný věk ukrajinských vojáků: „Armáda čtyřicátníků, často ve špatném zdravotním stavu, se za stejných podmínek vyčerpá dříve a bude se dříve potýkat s problémy s morálkou než přiměřeně zdatná armáda vojáků ve věku 20 až 25 let.“
Spojené státy tlačí na Ukrajinu
Na konci listopadu agentura AP a deník Financial Times informovaly, že Spojené státy vyzvaly Ukrajinu, aby urychleně revidovala legislativu a snížila věk pro mobilizaci z 25 na 18 let, aby tak rychleji zvýšila počet svých ozbrojených sil.
V komentáři k těmto zprávám ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že problém nespočívá v počtu vojáků na frontě, ale v nedostatečném vybavení již zformovaných brigád ukrajinské armády zbraněmi a technikou. Oficiální představitel ukrajinského ministerstva zahraničí zase potvrdil, že Kyjev jednal se svými spojenci o otázce snížení věku mobilizace.
Ukrajina by měla zvážit snížení věku vojenské služby pro své vojáky z 25 na 18 let, řekl agentuře Reuters vysoký představitel americké administrativy a vyvinul tak tlak na Kyjev, aby posílil své bojové síly ve válce s Ruskem. V rozhovoru s novináři úředník dodal, že Ukrajina nemobilizuje ani necvičí dostatek nových vojáků, kteří by nahradili ty, jež ztratila na bojišti.
„Nyní je potřeba lidské síly,“ řekl. „Rusové ve skutečnosti dělají pokroky, stálé pokroky, na východě a začínají zatlačovat ukrajinské linie v Kursku. Mobilizace a více živé síly by v tuto chvíli mohly znamenat významný rozdíl, jak se dnes díváme na bojiště.“
V dubnu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který snižuje věk pro mobilizaci do bojové služby z 27 na 25 let, čímž se rozšiřuje počet civilistů, které může armáda mobilizovat do bojů v rámci válečného stavu. Ten platí od února 2022, kdy Rusko zahájilo plnou invazi.
