Petr Fiala (ODS) FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
V českých médiích již několik týdnů sledujeme debatu o komunikaci vlády Petra Fialy v otázce zdražování energií a pomoci občanům. Hlavním argumentem je údajná nedostatečná oblíbenost kabinetu, který vede zemi v době války a bezprecedentní krize. A je zvláštní, jakým způsobem je tato oblíbenost měřena, komentována nebo vůbec považována za relevantní.
Není jasné, zda je vyznění debaty inspirováno tím, že jsme tu v posledních letech sledovali místo politiky facebookovou reality show, nebo nedostatečnými znalostmi fungování demokratického právního státu. Ale asi by bylo dobré říci, že posláním zvolených politiků není být populární. Jejich posláním je činit takové kroky, které jsou dle jejich nejlepšího vědomí a svědomí (a samozřejmě dle porady s odborníky na dané téma) nejvhodnější pro stát. A ano, takové věci jsou velmi často, a to zejména v dobách krizí, nepopulární.
Naposledy se gejzír myšlenek v tomto duchu objevil po zveřejnění aktuálního průzkumu volebních preferencí od společnosti Kantar CZ pro Českou televizi. Nejprve bylo jasné, že velmi záleží na tom, co dotyčný chce v číslech vidět. Koalice SPOLU zde má v součtu více procent, než získala ve volbách loni na podzim. Babišovo hnutí ANO obdrželo 30,5 procenta, což je hladina, která se dlouhodobě příliš nemění. Je spíše překvapivé, že vzhledem k silné opoziční kampani založené na vyvolávání strachu, nenávisti a na objíždění země v obytňáku, čísla v podstatě vůbec nerostou.
Ale zpět k tomu, co je podstatné. I kdyby v jakémkoli průzkumu nezískala vládní strana vůbec nic, je to naprosto irelevantní. Ano, mediálně vděčné. Ano, jde o jistý trend, který vypovídá o aktuálních náladách ve společnost. Ale žádný, opravdu žádný průzkum nijak neovlivňuje legitimitu demokraticky zvolené vlády civilizované země. V ústavě se o průzkumech nic nepíše a snad ani v budoucnu psát nebude, přestože někteří se soustavně snaží udělat z tohoto nejdůležitějšího dokumentu trhací kalendář.
Zneužívání průzkumů má v Česku dlouhou a barvitou tradici. Je ale dobré připomenout, že nejhůře s nimi zacházel prezident Miloš Zeman. Ten využil údajné neoblíbenosti vlády Petra Nečase nejen k tomu, že pomohl omluvit skandální puč Roberta Šlachty, ale hlavně k tomu, že nový kabinet sestavil protiústavně ze svých kamarádů a otevřel Andreji Babišovi cestu k vítězství ve volbách o pár měsíců později.
Vláda Petra Fialy má v poslanecké sněmovně pohodlnou většinu, a proto existuje jen velmi malá pravděpodobnost, že by mohla padnout. To, co ji ohrožuje nejvíc, je možnost, že se k aktuálnímu mediálnímu tématu přidají její členové, nebo že se ho případně zaleknou. Plán na řešení drahých energií existuje. Není to záležitost, která se dělá v řádu dní, jde o dlouhodobý úkol. To je sice nepříjemné sdělení, ale je to fakt.
Tato vláda nebyla zvolena proto, aby slibovala nesmysly a údajně efektivní řešení, která jsou ve skutečnosti nebezpečná a nefunkční. Jelikož Fiala není typ člověka, který by soustavně na sociálních sítích oznamoval, co všechno zařídil (bez ohledu na to, jaká je pravda), ale chová se jako seriózní politik, je to vlastně trochu nuda a mnoho lidí se zlobí, že odpovědi a řešení nepřicházejí hned. To ale v žádném případě nemá mezi ministry vyvolávat hysterii a snahu vytahovat tyto odpovědi a různé úplatky voličům jako králíky z klobouku, jak jsme to několikrát viděli.
V této situaci by mohl být daleko efektivnějším řešením opačný přístup. A sice takový, že vláda nebude veškerou svou komunikaci zakládat na tom, že propaguje pomoc a sociální dávky. Bylo by dobré říci, že stát není zaopatřovací ústav, že není možné pomoci všem a že když agresivní mocnost vede válku proti naší civilizaci, tak ano, budeme se mít hůř. I kdyby si Fiala sedl do helikoptéry a shazoval z ní peníze, vždycky se najdou ti, před které dopadlo málo a jejichž soused má víc. Nejde v žádném případě o to shazovat problémy ohrožených lidí. Ale je válka. A žádný zodpovědný, demokratický politik nemůže nikomu slíbit, že dorovná nebo dokonce zvýší jeho životní úroveň. A kdo to tvrdí, tak lže.
